Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v neděli vyzval k neprodlenému propuštění novináře Romana Protaseviče, který byl na palubě letadla na trase z Atén do Vilniusu. Stroj musel přistát v běloruském Minsku, protože běloruské řízení letového provozu informovalo o potenciální hrozbě na palubě. Na palubě nic neobvyklého nalezeno nebylo, ale zadržen byl jeden z pasažérů - bloger Pratasevič, který je kritický vůči autoritářskému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
Podle Blinkena "šokující čin spáchaný Lukašenkovým režimem ohrozil životy více než 120 pasažérů, včetně občanů USA". Šéf americké diplomacie dále řekl, že Spojené státy podporují "co nejrychlejší setkání Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví". "Požadujeme mezinárodní vyšetřování a koordinujeme nejbližší kroky se svými partnery. Spojené státy stojí po boku lidí v Bělorusku," napsal Blinken na twitteru.
Postupem běloruského režimu se bude zabývat pondělní mimořádný summit EU, podle Bruselu čin nezůstane bez následků. Český premiér Andrej Babiš označil čin Běloruska za absolutně nepřijatelný a ministr zahraničí Jakub Kulhánek podobně jako další evropští představitelé vyzval k propuštění běloruského aktivisty.
Na incident reagovali v neděli odpoledne představitelé Litvy, protože na palubě letadla bylo z přibližně 170 pasažérů 94 Litevců. Podle poradkyně litevského prezidenta Asty Skaisgirytéové byly zprávy o výskytu výbušnin v letounu falešné. "Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala," sdělila Skaisgirytéová.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že "jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky". V pozdějším příspěvku na twitteru von der Leyenová ujistila, že "nehorázné a nezákonné chování režimu v Bělorusku bude mít důsledky". Osoby odpovědné za únos podle šéfky unijní exekutivy musí být potrestány a Pratasevič okamžitě propuštěn.
Babiš na twitteru napsal, že s von der Leyenovou naprosto souhlasí. "Akt Běloruska byl absolutně nepřijatelný," dodal. Podle mluvčího šéfa Evropské rady Charlese Michela budou vůdci členských zemí EU na pondělním summitu jednat o možných dalších sankcích vůči Bělorusku. K únosu se vyjádřila například i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zprávy označila za nanejvýš znepokojivé. "Nejdůležitější je vyšetřování - jakékoli porušení mezinárodního práva musí mít následky," uvedla na twittteru Čaputová.
Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.
V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.