Informace ohledně odklonu letadla s běloruským novinářem Ramanem Pratasevičem od původní trasy potvrdil nejen server monitorující leteckou dopravu Flightradar24, ale také tisková služba úřadu prezidenta Alexandra Lukašenka. Letoun společnosti Ryanair měl namířeno z Atén do Vilniusu.
Podle opozičního serveru Nexta běloruské úřady tvrdily, že mají podezření na bombu na palubě. Prezidentská tisková služba k tomu dodala, že armáda poslala svou stíhačku MiG-29, aby letadlo zadržela.
BREAKING! The regime landed @Ryanair plane, which was flying from Athens to Vilnius,in order to arrest the famous Belarusian journalist Roman Protasevich. In Belarus, he faces the death penalty. Belarus has seized a plane,put passengers in danger, in order to repress an opponent pic.twitter.com/TEv22to5XM
— Franak Viačorka (@franakviacorka) May 23, 2021
Server Nexta připomenul, že Pratasevič je od loňska na seznamu lidí "zapojených do teroristických aktivit". Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská jméno zadrženého novináře potvrdila s tím, že mu v Bělorusku hrozí "trest smrti". "Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, bloger a aktivista. Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla," napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace.
"Musí to mít následky"
Na incident reagovali v neděli odpoledne představitelé Litvy, protože na palubě letadla bylo z přibližně 170 pasažérů 94 Litevců. Postupně se přidávali s protesty další evropští politici, včetně českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka.
"Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu. Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo," prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda, který chce o celé záležitosti mluvit příští týden na summitu EU v Bruselu.
Podle poradkyně litevského prezidenta Asty Skaisgirytéové byly zprávy o výskytu výbušnin v letounu falešné. "Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala," sdělila Skaisgirytéová. Polský premiér Mateusz Morawiecki incident nazval "státním terorismem". Propuštění zadržovaného běloruského žurnalisty žádá také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. "Obáváme se, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů. Vyzýváme k vyšetření případu a okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a všech cestujících letu společnosti Ryanair do Vilniusu," sdělil Kulhánek, který si předvolá běloruského velvyslance v Praze, aby mu sdělil "ostrý protest" proti nucenému přistání letadla.
Rozhodl jsem, že zítra na @mzvcr bude předvolán běloruský velvyslanec. Bude mu sdělen ostrý protest s naprosto neakceptovatelným postupem ve věci přerušení civilního letu z Athén do Vilniusu v běloruském vzdušeném prostoru.
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) May 23, 2021
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že "jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky". V pozdějším příspěvku na twitteru von der Leyenová ujistila, že "nehorázné a nezákonné chování režimu v Bělorusku bude mít důsledky". Osoby odpovědné za únos podle šéfky unijní exekutivy musí být potrestány a Pratasevič okamžitě propuštěn.
Babiš na twitteru napsal, že s von der Leyenovou naprosto souhlasí. "Akt Běloruska byl absolutně nepřijatelný," dodal. Podle mluvčího šéfa Evropské rady Charlese Michela budou vůdci členských zemí EU na pondělním summitu jednat o možných dalších sankcích vůči Bělorusku. K únosu se vyjádřila například i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zprávy označila za nanejvýš znepokojivé. "Nejdůležitější je vyšetřování - jakékoli porušení mezinárodního práva musí mít následky," uvedla na twittteru Čaputová.
Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.
V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.
