Washington - Celkem 60 procent personálu opustí americkou ambasádu na Kubě. Spojené státy se tak rozhodly kvůli nevyjasněným incidentům, při kterých v Havaně utrpěli zdravotní problémy američtí diplomaté.
S odvoláním na nejmenované diplomatické činitele to uvedla agentura AP. Velvyslanectví také na neurčito přestává vydávat americká víza.
Na americkém zastoupení v Havaně zůstanou pouze nezbytní zaměstnanci, všichni ostatní musejí i s rodinami odjet. USA rovněž varovaly americké občany před cestami na Kubu.
"Dokud kubánská vláda nebude schopná zajistit bezpečnost našich diplomatů na Kubě, bude na naší ambasádě omezen počet personálu na nezbytně nutný, aby byl počet diplomatů vystavených riziku zdravotní újmy co nejnižší," uvedl americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Zároveň upozornil, že vyšetřování dosud neodhalilo, kdo je za útoky zodpovědný. Kuba jakoukoli vinu odmítá. Tillerson také varoval Američany před cestami na Kubu.
Diplomaté jako oběti akustických útoků
CNN uvedla, že podle nejmenovaného amerického činitele nyní Washington zřejmě požádá Kubu, aby také ona snížila počet svých zaměstnanců na ambasádě v USA. Taková výzva by byla vyjádřením americké nelibosti nad podivnými událostmi na Kubě. Žádné rozhodnutí v této věci podle zmíněného zdroje ale zatím nepadlo.
Zdravotní vyšetření potvrdila, že újmu na zdraví utrpělo 21 Američanů. Jednotlivé případy se od sebe velmi lišily, od vážného poškození či ztráty sluchu po poškození mozku nebo nevolnost. Diplomaté byli mnohdy po velmi krátkém pobytu v Havaně nuceni vrátit se do vlasti. Zdravotní potíže podobného charakteru ohlásilo i několik kanadských diplomatů. Kuba spojitost s incidenty odmítá.
Americké úřady soudí, že se diplomaté mohli stát obětí akustických útoků infrazvukem či ultrazvukem, vzhledem k poškození sluchu dotčených lidí. Podle vyšetřovatelů FBI ale některé oběti nesou známky poškození mozku, což by v případě zvukového útoku nebylo pravděpodobné.
O událostech tento týden jednal americký ministr zahraničí Rex Tillerson se svým kubánským protějškem Brunem Rodríguezem. Ten šéfa americké diplomacie ujistil, že kubánské úřady věc vyšetřují. Varoval také před předčasnými závěry bez pádných důkazů.
Jednou z variant, kterými se američtí vyšetřovatelé zabývají, je možnost, že útoky na Kubě podniká blíže neupřesněná třetí země. Podle této vyšetřovací verze chce zmíněná třetí země diskreditací Havany narušit postupné usmiřování mezi USA a Kubou.
Washington a Havana mají komplikované diplomatické vztahy, které v roce 2015 z iniciativy tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy byly po více než půlstoletí obnoveny. USA diplomatické styky s Kubou přerušily v roce 1961 poté, co se o dva roky dříve na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem. USA následně na ostrov uvalily hospodářské embargo.
Od roku 2015 se vzájemné vztahy postupně normalizují. Vedle ambasád bylo opětovně zavedeno například pravidelné letecké spojení, byly obnoveny poštovní služby či pravidelná lodní doprava mezi USA a ostrovem.
