Bagdád - Uprchlický tábor Al Obajdí v severním Iráku je jediným takovým zařízením, které OSN provozuje na území ovládaném radikální organizací Islámský stát (IS).
Přestože do tábora - jinak odříznutého od světa - i nadále dodává zásoby, nad životem více než 900 uprchlíků, kteří tu našli útočiště, nemá mezinárodní organizace takřka žádnou kontrolu.
Přestože tu platí přísná pravidla islámských extremistů, běženci tu zůstávají, píše o atmosféře v táboře agentura Reuters.
"Aspoň máme vodu a elektřinu"
"Život v táboře Al Obajdí je stále lepší než tam venku. Alespoň máme přístup k základním službám, jako je voda a elektřina na osm hodin denně," řekl agentuře pod záštitou anonymity jeden z iráckých humanitárních pracovníků.
Ženy v táboře musejí nosit nikáb, který jim zakrývá celou tvář kromě očí, a nemohou vycházet bez doprovodu muže. Zakázaný je alkohol, cigarety i internet. Za porušení pravidel hrozí obyvatelům tábora smrt z rukou "morální policie".
"Z tábora v Al Qaimu přichází mnoho zpráv o každodenním násilí. Přestože je situace v táboře nejistá, lidé – zvláště mladé dívky – jsou zde více v bezpečí než v okolních vesnicích," svěřil se agentuře Reuters další z humanitárních pracovníků.
Tábor, ležící asi 32 kilometrů od města Al Qaim v irácké provincii Anbár, hostí běžence hlavně z východosyrského guvernorátu Dajr az-Zaur. OSN jej otevřela v červnu 2013, do rukou IS padl přibližně před 16 měsíci. Spojené národy do něj ale nadále dodávají jídlo i léky - prostřednictvím dvou místních humanitárních organizací.
Lidé z tábora nestihli uprchnout
Radikálním islamistům se Al Qaim a jeho přilehlé okolí podařilo dobýt v červenci 2014. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) záhy z provincie evakuoval své pracovníky. Obyvatelé tábora ale uprchnout nestihli, v nynějších podmínkách už de facto ani nemohou.
"Když ISIS (jiné označení pro IS) poprvé dorazil do Al Qaimu, rozhodli jsme se tábor na dva dny zavřít," uvedl mluvčí nevládní organizace United Iraqi Medical Society for Relief and Development (UIMS).
Krátce po převzetí kontroly nad oblastí vstoupil Islámský stát do tábora. Pod podmínkou, že se jeho obyvatelé podřídí právu šaría, souhlasil s tím, že místní organizace jej mohou provozovat i nadále. Z místa ale musela zmizet loga OSN. Ani pomoc, kterou sem organizace dodává, nesmí být označena jejich typickou značkou.
Dodávky ale i tak brzdí boje v okolí. Od Světového potravinového programu OSN je letos v lednu převzala právě UNHCR skrze své místní partnery. Každý uprchlík dostává dva bochníky chleba týdně a trochu peněz. Léky jsou dodávány dvakrát do roka.
O vyjednávání s nestátními aktéry se nemluví
"Je to velice choulostivé téma - mluvit otevřeně o vyjednávání s nestátními aktéry,“ přiznala Eva Svoboda z britského think tanku Overseas Development Institute (ODI).
"Není vůbec vzácností, když se podíváte na minulé konflikty, že všichni rebelové a znesvářené stany do určité míry dovolují humanitární pomoc, nebo se nějakým způsobem zapojí do vyjednávání," cituje Svobodu agentura.
Přestože se IS zaručil za bezpečnost lidí v táboře, o týden později nechal popravit tři lidi, údajně špiony. Nejméně jednou za měsíc členové teroristické organizace chodí tábor kontrolovat. Pracovníci UNHCR v táboře nebyli od té doby, co IS oblast ovládl.