reklama
 
 

Evropu čekají změny v režii von der Leyenové. Europoslanci ji potvrdili šéfkou komise

Aktualizováno 16. 7. 2019 20:15
Šéfkou příští EK bude jako první žena Ursula von der Leyenová | Video: Associated Press |  01:02
V čele Evropské komise stane poprvé v historii žena. Ursula von der Leyenová získala od poslanců Evropského parlamentu během hlasování v úterý večer těsnou, ale dostatečnou podporu. Od listopadu letošního roku tak ve funkci vystřídá Lucemburčana Jeana-Clauda Junckera.

Štrasburk (od naší zvláštní zpravodajky) - Končící německé ministryni obrany Ursule von der Leyenové se hodiny schůzek, dva dopisy plné slibů pro politické frakce a důkladné přípravy na projev na plenárním zasedání europarlamentu ve Štrasburku vyplatily.

V tajném hlasování pro ni v úterý večer hlasovali poslanci napříč politickými frakcemi. Pro to, aby ji poslanci potvrdili ve funkci šéfky Evropské komise, potřebovala německá konzervativní politička v 747členném parlamentu získat alespoň 374 hlasů. Poslanců nakonec přesvědčila 383, prošla tedy s těsnou většinou devíti hlasů. Poslanců se zdrželo 22, proti bylo 327. 

Z její vlastní frakce, Evropské lidové strany, mohla získat podporu maximálně 182 poslanců. Svůj hlas jí dali také čeští zástupci v této skupině, Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Ani tato politická skupina ale nebyla jednotná. "Její vystoupení byla slabá, mám k ní řadu výhrad," řekl Aktuálně.cz lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. I ten jí ale nakonec svůj hlas v souladu s instrukcemi od šéfa lidovecké frakce, Němce Manfreda Webera (CSU), věnoval. 

Před volbou se ji rozhodli podpořit také evropští liberálové, z této frakce mohla získat až 108krát "ano". Podpořila ji také většina sociálnědemokratických poslanců, které si na svou stranu získala zejména příslibem ambicióznějších opatření na ochranu klimatu a posílením evropské sociální politiky.

Analytici ještě před volbou nicméně upozorňovali, že by šéfka komise potřebovala aspoň 400 hlasů, aby její mandát byl stabilní. "Žádný z jejích slibů není úplně nereálný. Ale třeba zprovoznění evropského azylového systému nebo návrh evropského "rámce" pro minimální mzdu (v členských státech) budou komplikované," hodnotí závazky nové šéfky komise Martin Michelot z pražského Institutu pro evropskou politiku Europeum. 

Podle Dity Charanzové, české europoslankyně za hnutí ANO (součást liberální Obnovy Evropy, RE) je von der Leyenová pro Česko dobrou volbou. "Jméno Ursuly von der Leyenové je podle mne dobrým kompromisem, jsem ráda, že byla zvolena. Za podstatnou považuji její vizi silné Evropy jako globálního lídra a pak také ochotu naslouchat jak západu, tak i východu Evropy," řekla Aktuálně.cz.

"Vzhledem k tomu, že je ze sousedního Německa, věřím, že bude také lépe rozumět potřebám Česka. Bezpochyby mne těší také to, že do čela Evropské komise byla poprvé v historii zvolena žena," dodala. 

Zvolení von der Leyenové označila za výsledek širokého kompromisu další z českých europoslankyň za ANO, Martina Dlabajová. "Nemůže jít o ideální kandidátku, tak je k tomu třeba přistupovat," myslí si. 

Zelený plán pro Evropu

Během ranního vystoupení v Evropském parlamentu měla von der Leyenová více než půlhodinový proslov, ve kterém se snažila nerozhodnuté poslance dostat na svou stranu. Nejspíš nejkonkrétnější návrhy přednesla v oblasti klimatické politiky.

Tu zahrnuly mezi své podmínky také dvě důležité, v podpoře pro německou političku původně nerozhodnuté politické skupiny, evropští socialisté a právě liberální Obnova Evropy. "Podle mého názoru se jí podařilo dobře balancovat mezi lidovci, socialisty, liberály, a do menší míry také zelenými," myslí si Michelot.

V prvních 100 dnech v úřadu hodlá navrhnout zákon, který by Evropu zavázal stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, tedy bez čistých emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 pak chce emise skleníkových plynů v Evropě snížit nikoliv o 40 procent, na čem se dohodl parlament a komise v minulém volebním období, ale o 50 až 55 procent.

Peníze, které budou evropské státy potřebovat, aby přechod na ekologickou ekonomiku unesly, mají částečně pocházet z evropského rozpočtu. Na "klimatickou banku" chce von der Leyenová nicméně přetvořit i část Evropské investiční banky. Tento nový orgán by měl v příštích deseti letech podpořit investice v hodnotě až jednoho trilionu eur. 

Zavázala se také klást důraz na rovnost mužů a žen. Kromě prosazování kvót na genderovou rovnováhu ve vedení velkých podniků, o což se snažila i v domovském Německu, hodlá jít sama příkladem. Její komise, která se ujme funkce v listopadu, proto bude sestávat ze stejného počtu žen jako mužů. 

"Mrzí mě, že nebyla konkrétnější v otázce dodržování zásad vlády práva," upozorňuje Michelot. Von der Leyenová se opakovaně vyslovila pro zavedení mechanismu, který by na celounijní úrovni posuzoval stav právního státu ve všech členských státech. "Tady nejsou možné kompromisy," řekla k tomu. 

Víc naslouchat parlamentu

Poslancům slíbila posílit vliv občanů a parlamentu na evropské záležitosti. Parlament je jedinou přímo volenou unijní institucí, nemůže ale navrhovat vlastní zákony. Von der Leyenová se zavázala, že pokud poslanci s nějakým návrhem evropské legislativy přijdou, ona jako šéfka komise ho skutečně předloží ke schvalování. Podle evropských smluv to ale udělat nemusí a parlament její slib nemůže ani nijak vymáhat. 

Příští rok by pak měla začít dvouletá "konference o budoucnosti Evropy", ve které budou mít občané, politici i instituce možnost se vyjádřit k dalšímu směřování unijní integrace. Podobné "konzultace" o budoucnosti Evropy v závěru svého mandátu uspořádal také končící šéf komise a předchůdce von der Leyenové Jean-Claude Juncker. 

Nová předsedkyně komise hodlá také oživit systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy procesu, podle kterého by se šéfem Evropské komise měl stát lídr nebo lídryně politické frakce, která ve volbách do europarlamentu získá nejvíc mandátů. Parlament by tak díky tomuto systému měl mít větší slovo v tom, kdo komisi povede. "Musíme ho udělat víc viditelný pro voliče," vyjádřila se na plenárním zasedání

Von der Leyenová se systém rozhodla obnovit navzdory tomu, že její vlastní nominace byla výsledkem jeho krachu. Lídři evropských států totiž s jejím jménem v souvislosti s předsednickou pozicí přišli až poté, co selhala podpora lidoveckého politika, Němce Manfreda Webera (CSU) i nizozemského socialisty Franse Timmermanse.

Druhého jmenovaného "potopilo" na začátku července mimo jiné i Česko, společně s Polskem, Maďarskem, Itálií a Francií. Kritici von der Leyenové jí kromě programových nedostatků vyčítali mimo jiné právě to, že ona sama jednou ze "spitzenkandidátů" nebyla. Odmítli ji proto podpořit například němečtí sociální demokraté. Ti přitom v Německu vládnou v koalici s CDU, jejíž je von der Leyenová členkou a za kterou již 14 let sedí v německé vládě. 

Německá kandidátka europoslance přesvědčovala ve třech jazycích: anglicky, německy a francouzsky. Vzpomněla v něm na svých sedm dětí i na svého otce, bývalého bruselského úředníka. Od něj prý převzala myšlenku, kterou se ve svém postoji k EU řídí, že Evropa je jako "dlouhé manželství. Láska se v něm s časem nezvětšuje, ale prohlubuje". 

Váš hlas nechci

Proti jejímu zvolení hlasovali čeští europoslanci za ODS (v Bruselu součást Evropských konzervativců a reformistů). Podle Jana Zahradila byl její nominační projev "federalistický, s obrovskými ústupky socialistům a zeleným". 

Ve frakci evropských zelených zasedají také čeští piráti, kteří Němku rovněž nepodpořili, i když z jiných důvodů. "Nemohu souhlasit s její vizí digitální Evropy," řekl Aktuálně europoslanec Marcel Kolaja, podle kterého jsou navíc plány von der Leyenové příliš málo konkrétní. 

Nepřesvědčila ani euroskeptiky z nově vzniklé skupiny Identita a demokracie, kam patří například česká Strana přímé demokracie nebo Alternativa pro Německo. "Ulevilo se mi, že od vás nedostanu ani jeden hlas," reagovala kandidátka na slova od odmítnutí podpory během úterního ranního projevu. 

Jmenování von der Leyenové i s jejím závazkem "posílit hlas evropských občanů" přichází v okamžiku, kdy je podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr historicky nejvyšší počet občanů Evropské unie přesvědčen o tom, že jejich hlas v evropských volbách, které se konaly letos v květnu, měl význam. S takovým tvrzením by souhlasilo 56 procent obyvatel EU. 

Video: Není lehké mě nahradit, žertoval končící šéf komise Juncker

Video: Reuters |  00:39

autor: Helena Truchlá | 16. 7. 2019 19:47

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama