Podle informací Dětského fondu OSN (UNICEF) tak každý den umírá v šedesáti nejchudších zemích světa přibližně 30 tisíc dětí.
"Místo, kde se děti narodí, určuje jejich šance na přežití," říká jordánská královna Rania, která se o život dětí v rozvojových zemích dlouhodobě zajímá. "Jak dlouho budou ještě muset ti nejchudší rodiče pohřbívat své milované děti?" ptá se.
Norsko žádá pomoc. Hlavně finanční
Norský premiér Jens Stoltenberg zase potvrzuje, že není "spravedlivé, aby očkování v jedné zemi bylo samozřejmostí a v jiné naopak výjimkou." Všechny země světa tak žádá, aby se ke kampani UNICEF, na kterou Oslo ročně vynaloží miliardu euro, připojily.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- UNICEF: V chudobě žijí stamiliony dětí
- Také dnes zemře hladem 15 tisíc dětí
- UNICEF: V Dárfúru trpí miliony děti
Experti se přitom shodují na tom, že většina chorob, na které děti v zemích třetího světa umírají, je snadno léčitelná a dalo by se jim předejít včasným očkováním, čistou vodou nebo dávkami vitaminů. To jsou ale věci, které právě v nejchudších zemích světa často chybějí.
Hlavními faktory, které k této skutečnosti přispívají, jsou podle UNICEF nedostatek financí a vyškoleného zdravotního personálu, ozbrojené konflikty sužující rozvojové země a šíření viru HIV.
Největším "zabijákem" je pak zápal plic, kterému ročně podlehnou dva miliony lidí, což je víc než AIDS, malárii a spalničkám dohromady.
Cíl UNICEFu stále v nedohlednu
V roce 2000 se přitom na summitu OSN všech 189 členských zemí dohodlo, že do roku 2015 sníží míru dětské úmrtnosti proti roku 1990 o dvě třetiny. Úspěch na sebe přesto nechává stále čekat. "Před námi leží ještě obrovská výzva," potvrzuje šéfka UNICEF Ann Venemanová.
V současnosti směřuje k cíli OSN jen sedm ze zmiňovaných 60 zemí - Bangladéš, Brazílie, Egypt, Filipíny, Indonésie, Mexiko a Nepál. U dalších čtrnácti států naopak míra dětské úmrtnosti narůstá.
Plán na snížení úmrtnosti do roku 2015 je ale podle profesora Hanse Roslinga z univerzity ve Stockholmu "příliš ambiciózní", protože ani v západním světě se nepodařilo většinu nemocí vymýtit v průběhu jedné generace.
V první polovině 19. století byla stejná úmrtnost v Nigeru jako ve Švédsku. V současnosti má Švédsko spolu se Singapurem nejnižší dětskou úmrtnost na světě, zatímco v Nigeru se průměrně každé čtvrté dítě nedožije pátých narozenin.
