Jeruzalém - Ultraortodoxní židé, kteří tvoří již téměř deset procent ze 7,7 milionu obyvatel Izraele, mají od vzniku samostatného židovského státu zvláštní výhody - nemusejí chodit do práce, neslouží v armádě a od státu se v mnoha případech úplně distancují.
Tato skupina obyvatel, kterým se říká charedim, často odsuzuje Izrael pro jeho údajně příliš světské zřízení, více než polovina z jejích členů přitom však žije ze sociálních dávek, na které mají ze zákona nárok.
Z údajů Izraelské národní banky vyplývá, že státní podporu pobírá asi 60 procent ultraortodoxních židů.
Kromě toho, že tento přístup neortodoxní a sekulární Izraelce provokuje, začíná představovat i vážnou ekonomickou hrozbu - alespoň podle ekonomů, sociologů a části politiků.
Nejkonzervativnější židovské páry mívají až osm dětí, proto počet ultraortodoxních obyvatel v izraelské společnosti roste, a tudíž stoupá i zátěž, kterou pro ni představují.
Stačí nám málo. O váš luxus nestojíme
Sami charedim to ale vidí jinak. Izrael i zbytek světa je pro ně prostředím zaslepenců, kteří se honí jen za materiálními hodnotami.
Sami sebe chápou jako pokračovatele neporušené tradice, jež začala téměř před 6 tisíci lety na hoře Sinaj, kde bůh předal Mojžíšovi tóru, tedy židovské svaté písmo. Jako svou nejvyšší povinnost charedim chápou její studium.
"Naším údělem je studium tóry. Je to nejvyšší příkaz, který se vztahuje na každého židovského muže. Neslučuje se s jakoukoliv jinou prací. Nestojíme o vydělávání peněz nebo o luxusní zboží. Ke spokojenosti nám stačí velmi málo a naším nejvyšším posláním je studium," vysvětluje silně věřící Meir Gross.
Za 20 let 20 procent
Problém je v tom, že pokud se nic nezmění, za dvacet let budou tito lidé, kteří až na to, že pobírají státní příspěvky, žijí od sekulárního státu naprosto odděleně, tvořit pětinu obyvatel celé země.
"Představují reálnou hrozbu pro Izrael. Pokud zbankrotujeme, bude to konec celého příběhu. Síla naší armády závisí na silné ekonomice," upozorňuje ekonom Omer Moav působící na jeruzalémské univerzitě.
Ultraortodoxní nebereme
Problém je ale i v sekulární společnosti. Zatímco část charedim pracovat nechce, ti co by si na své živobytí rádi vydělali sami, se setkávají s nezájmem nezaměstnavatelů. V Izraeli je totiž rozšířený stereotyp, podle něhož ultraortodoxní židé nejsou dobrými pracovníky.
Pokud tedy někdo přijde na pohovor v tradičním oděvu, tedy v dlouhém kabátě a s typickým kloboukem, jeho šance na přijetí se rapidně snižují.
V mnoha případech tento předsudek pramení ze zkušenosti. Vzdělávání ultraortodoxních židů je zaměřeno na náboženství a další obory lidského vědění jsou často opomíjeny nebo úplně vynechávány. To charedim handicapuje.
V tomto ohledu mají výhodu ultraortodoxní ženy, jež nemají ve srovnání s muži tak rozsáhlé náboženské povinnosti a mohou se tedy věnovat světskému vzdělávání. Podle izraelské národní banky je to znát - do zaměstnání jich chodí na 60 procent.
Ani ženy to ale nemají lehké, nesmějí například podávat ruku mužům, být s nimi samy v jedné místnosti nebo řídit auto.
Stráž života
Přestože se některé organizace snaží vycházet silně věřícím židům vstříc, stále to nestačí. Mezi světským a sakrálním světem je v Izraeli příliš silná bariéra.
Ve srovnání se zodpovědností, kterou cheredim mají, jsou ale starosti státního aparátu malicherností. "Věříme, že kdybychom byť jen na okamžik přestali studovat tóru, nastane konec světa," vysvětlil reportérovi agentury Reuters Meir Gross.
