Kyjev/Mnichov - Kritiku na mezinárodní scéně si v sobotu vysloužil Kyjev za svůj postup vůči opozici. V domácím vězení totiž skončil ukrajinský opoziční aktivista Dmytro Bulatov, který byl po více než týdnu nalezen těžce zraněný. Ukrajinská kontrarozvědka SBU zase vyšetřuje údajný pokus o uchopení moci opozicí. Protivládní síly to vnímají jako znamení, že se vláda chystá vyhlásit výjimečný stav. Ohledně postoje k Ukrajině se mezitím na mnichovské bezpečnostní konferenci střetli představitelé západních zemí a Ruska.

Ukrajinské ministerstvo vnitra v pátek v noci oznámilo, že pětatřicetiletý Bulatov skončí v domácím vězení pro podezření z organizování masových nepokojů. Ukrajinou přitom už přes dva měsíce zmítají protesty proti vládě proruského prezidenta Viktora Janukovyče, jenž v listopadu odstoupil od záměru podepsat s EU asociační dohodu, a namísto toho přistoupil k utužení vztahů s Ruskem.

Bulatova unesli neznámí pachatelé, kteří jej prý mučili po celou dobu, kdy byl pohřešován. Kvůli účasti na motoristických protestech mu hrozí až osm let vězení.

Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová v sobotu v Mnichově prohlásila, že je "zděšena" z násilností na Bulatovovi a zacházení s kritikem vlády označila za "nepřijatelné". Organizace Amnesty International hovoří o "barbarství, které musí být okamžitě objasněno". Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval Kyjev, aby Bulatovovi umožnil léčbu v Německu.

Opoziční předák Arsenij Jaceňuk na pátečním setkání zástupců ukrajinské opozice s evropskými představiteli v Mnichově hovořil o "velmi pravděpodobném plánu vládní moci použít síly včetně účasti armády". Opoziční strana Vlast uvězněné expremiérky Julije Tymošenkové dnes rovněž znovu tvrdila, že ukrajinská vláda se chystá vyhlásit výjimečný stav.

Naznačují to prý i noční zprávy o tom, že ukrajinská kontrarozvědka SBU vyšetřuje domnělý pokus o uchopení moci opozicí. Tajnou službu k tomu dovedly zjištěné údaje ze zabavených počítačů v úřadovnách strany Vlast.

V bavorské metropoli se v sobotu ohledně postojů k Ukrajině střetli představitelé Západu a Ruska. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nesmí být Ukrajinci nuceni vázat se k jedné zemi a musí mít možnost volby. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naproti tomu kritizoval násilí ze strany protivládních demonstrantů a vyčetl západním představitelům, že tyto incidenty neodsuzují.

S ukrajinskými opozičními předáky Jaceňukem a Vitalijem Kličkem se v Mnichově sešli Kerry i ministři zahraničí Francie a Německa Laurent Fabius a Frank-Walter Steinmeier. Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí Kerry potvrdil americkou podporu "demokratickým, evropským aspiracím" Ukrajinců a vyzval současně opozici, aby pokračovala v jednání s vládou.

Při dalším setkání vybídl ukrajinského ministra zahraničí Leonida Kožaru, aby vláda propustila politické vězně a vytvořila "vládu technokratů", která by se zabývala ekonomickými problémy země a evropskými aspiracemi svých občanů.

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v sobotu v Mnichově českým novinářům řekl, že řešení situace na Ukrajině nesmí otevírat cestu k možnému budoucímu rozdělení země. Evropská unie přitom podle něj v minulosti nebyla vůči Ukrajině dostatečně diplomaticky aktivní.