S dívkou se ve městě skutečně setkal, ale do autobusu zpátky do Kyjeva už nenastoupil. Jeho otec Ihor na něj čekal doma marně, syn nereagoval ani na volání a esemesky v mobilu. Pavla Hryba v ten den, který Ukrajina slaví jako den nezávislosti, obestoupili příslušníci ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), nacpali ho do dodávky a ujeli.
"Pořád tvrdili, že mě zatkli. Nezatkli, unesli mě. V Bělorusku mě oficiálně nemohli zatknout, a tak to zinscenovali tak, jako bych přijel do Ruska do Smolenské oblasti, která je na hranici s Běloruskem," vzpomíná dnes pětadvacetiletý Ukrajinec v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Hryb v těchto dnech přijel do Prahy jako člen ukrajinské Platformy pro propuštění politických vězňů, hnutí, které se zasazuje o propuštění Ukrajinců zajatých Ruskem nebo odvlečených do Ruska.
Hryba tehdy odvezli do vazby v Krasnodaru, kde mu sdělili obvinění. "Přečetli mi, že jsem obviněný na základě článků 251 a 205 ruského právního kodexu. Z přípravy teroristického činu s úmyslem zabít lidi. Já jsem se ale ničeho nedopustil a odmítl jsem přiznat vinu," říká Hryb. "Toto nejsou naše metody, nezabíjíme nevinné lidi."
Obžaloba ale tvrdila, že svoji ruskou kamarádku nabádal při rozhovoru ke sestrojení výbušného zařízení a k odpálení bomby ve škole v Soči.
Situace byla tehdy navíc složitá i tím, že ukrajinský konzul v Rostově na Donu dostal informaci o zadržování Hryba v Rusku až dva týdny po zavlečení do vazby.
Dva roky v ruském vězení
Pavlo Hryb se jako velmi mladý účastnil protestů v Kyjevě v roce 2014, známých jako Euromajdan. Na sociálních sítích se hlásil k ukrajinskému vlastenectví a na komunikační platformě VKontakte používal jako pseudonym jméno někdejšího velitele Ukrajinské povstalecké armády Romana Šuchevyče, bojovníka za samostatnost Ukrajiny proti sovětskému režimu.
Pavlův otec Ihor se jako voják účastnil operací proti ruským vojákům a proruským separatistům na Donbase v roce 2014.
Rusové tak během procesu označovali Hryba za krajně pravicového nacionalistu. Rozsudek zněl šest let vězení. Celkem strávil za mřížemi v Rusku dva roky a dva týdny.
Na svobodu se dostal 7. března 2019 při velké výměně. Rusové spolu s ním propustili například známého ukrajinského filmového režiséra Oleha Sencova.
Později vyšlo najevo, že ruskou dívku, se kterou se Hryb sešel v Bělorusku, donutila FSB nátlakem ke spolupráci.
"Byl jsem ve vězení na různých místech v Rusku. Vlastně se mnou nikdy nebylo moc etnických Rusů, často to byli lidé mnoha národností," vypráví teď po letech Hryb. "Bachaři se ke mně chovali různě, nebyli všichni stejní. Ale na nich samotných to ani nezáleželo - jestli někoho mají, nebo nemají rádi. O tom, jak se k vězňům chovají, rozhoduje vedení věznice. Co a jak chce ředitel věznice, takové to je."
Hrdinové i zrádci
Hryb se dostal na svobodu ještě před ruskou invazí, která začala loni v únoru a dodnes neskončila. Myšlenky na vítězství Ukrajiny ve válce jsou podle něj předčasné. "Vítězství není blízko. Já nejsem žádný vojenský expert, ale vidím, že se nám nedostává lidí, a to je problém. Je málo času na přípravu. Ale neočekával jsem, že se tak hodně vzchopíme a zatlačíme je zpět. Někteří lidé prokázali hrdinství, ale ukázali se i zrádci," uvádí k současné situaci.
Ohlížet se zpět na to, jak prožil poslední rok, příliš nechce a v odpovědi je spíše stručný. "Bylo to samozřejmě velmi těžké. Ale žijeme a bojujeme o naši existenci."
