"Tento den vejde do dějin jako posvátný den - den konečné nezávislosti na Rusku," prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Petr Porošenko, který dorazil na kyjevský církevní synod jako čestný host. Z vytvoření nezávislé ukrajinské pravoslavné církve učinil jeden z klíčových bodů své ještě nezahájené kampaně za znovuzvolení do prezidentské funkce na jaře 2019.
Виступ Президента України на Всеукраїнському Православному Об’єднавчому Соборі (повний текст) https://t.co/lCy02KJKWc pic.twitter.com/3k2y6mO8Jo
— APU (@APUkraine) December 15, 2018
Církevní sněm v Kyjevě zvolil za metropolitu sjednocené pravoslavné církve Ukrajiny duchovního Epifanije, dosavadního představitele ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu.
Ukrajinská větev pravoslavné církve, která se v devadesátých letech 20. století jednostranně odtrhla od moskevského patriarchátu, usilovala o autonomii již dlouho, ale bezvýsledně. Právo udělovat tzv. autokefalii má pouze konstantinopolský patriarcha Bartoloměj sídlící v tureckém Istanbulu. Ten se letos rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.
Většina biskupů, kněží a laiků na sobotním církevním shromáždění pocházela ze dvou Kyjevu loajálních církví, které ale ostatní pravoslavné církve na světě podle církevního práva dosud neuznávaly. Ze třetí ukrajinské pravoslavné církve věrné Moskvě se podle médií dostavili na sobotní synod jen dva z více než jejích 90 biskupů.
Sjednocením většiny nebo části tří církví, fungujících paralelně v zemi - ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a ukrajinské pravoslavné autokefální církve - vzniká nový subjekt, v jehož čele stanul metropolita Epifanij. Tomu následně patriarchát v Konstantinopoli předá příslušný dokument o osamostatnění.
Konstantinopolský patriarcha není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem. Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát, který proti udělení autonomie Kyjevu ostře protestuje, má ale v pravoslavném světě mimořádný vliv, protože v Rusku se k pravoslaví hlásí největší počet věřících.
Její hlavní představitel, moskevský patriarcha Kirill, se obrátil na hlavy světových církví a mezinárodních organizace, včetně papeže Františka a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Postěžoval si jim na porušování práv duchovních a věřících ukrajinské pravoslavné církve, hlásící se k moskevskému patriarchátu.
"Poslední dobou vměšování vedoucích představitelů světského ukrajinského státu do církevních záležitostí nabralo rysy tak brutálního nátlaku na biskupy a duchovní, že to dovoluje hovořit o začátku rozsáhlého pronásledování," uvedl Kirill. Adresátem se podle ruského deníku Kommersant stal francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová.
Důvodem k nátlaku a pronásledování je podle Kirilla odmítání věřících a duchovních zúčastnit se slučovacího církevního sněmu. Patriarcha připomněl, že preláty si ukrajinská tajná služba předvolává k "pohovorům", dochází k zatýkání duchovních a k domovním prohlídkám. "Ruská pravoslavná církev se snaží zachovat si svůj vliv a majetek na Ukrajině," poznamenal list Ukrajinska pravda o Kirillově dopisu.
VIDEO: Ukrajina oslavuje Den nezávislosti.
