Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vybuchla letecká munice. Americký Institut pro studium války (ISW) ale na základě analýzy explozí, kterých bylo více než dvanáct, vyloučil, že by šlo o nehodu. Exploze na různých místech byly ve stejném čase, uvádí ISW.
Podle něj je nejpravděpodobnější, že Ukrajina bombardovala základnu upravenými protilodními střelami Neptun. Těmi zasáhla v dubnu v Černém moři ruský křižník Moskva, který se potopil. Neptuny lze přizpůsobit na útoky na pozemní cíle, Rusové to od začátku agrese také už několikrát udělali. Ukrajinský nálet však nepřiznávají, protože by tím zároveň připustili nefunkčnost své protiraketové obrany, uvádí Institut pro studium války.
Jenže ani Kyjev se k úderu, který podle dostupných zpráv a svědectví zlikvidoval kromě munice také devět ruských letounů, přímo nehlásí. Poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak prohlásil, že jde možná o akci partyzánů, bojujících proti ruské okupaci. Partyzánské a záškodnické akce se přitom často odehrávají v okupované Chersonské a Záporožské oblasti, ale z Krymu dosud hlášeny nebyly.
Americký list Washington Post zase cituje nejmenovaného představitele ukrajinské vlády, podle kterého šlo o operaci "speciálních sil". Blíže to ale deník nespecifikuje.
V době výbuchů stálo na letištní ploše třináct bombardérů Suchoj Su-30, dvanáct strojů Suchoj Su-24, jeden dopravní Iljušin Il-76 a osm vrtulníků Mi-8.
Válka skončí osvobozením Krymu
Zelenskyj ve svém nočním projevu z úterý na středu řekl, že pro Ukrajinu válka skončí osvobozením Krymu. Černomořský region podle něj nebude bezpečný, dokud je Krym okupován. "Ruská válka proti Ukrajině, proti celé svobodné Evropě, začala Krymem a musí Krymem také skončit," uvedl Zelenskyj.
Rusko po anexi poloostrova v roce 2014 poslalo na ostrov přes třicet tisíc vojáků, rozmístěných na několika základnách. Ti byli použiti letos v únoru: invazní jednotky z Krymu obsadily Chersonskou a část Záporožské oblasti, včetně přístavu Berďansk. V době zahájení agrese 24. února mělo Rusko na poloostrově podle ukrajinských odhadů 42 tisíc vojáků.
Do krymských nemocnic armáda převáží zraněné ruské vojáky z Chersonské oblasti a z márnic na Krymu míří těla padlých zpět do Ruska.
Pozemní spojení s Ruskem zajišťuje Kerčský most, otevřený v roce 2018. Vojenští analytici od začátku agrese spekulují o tom, že zničení mostu by znamenalo pro ruskou válečnou logistiku ránu. Most měří osmnáct kilometrů, doprava funguje po silnici i železnici.
Bývalý velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove řekl listu The Times, že most je legitimním vojenským cílem a jeho přerušení by bylo pro Rusko tvrdým úderem. Ukrajinský generál Serhyj Kryvonos naopak tvrdí, že by měl zůstat stát, aby "krysy" mohly z Krymu rychleji utéci, až ho Ukrajina osvobodí.
Odvetné útoky
Ukrajinské úspěchy při bombardování ale obvykle vyvolají ruskou reakci v podobě útoků na civilisty. Například po potopení křižníku Moskva letos 14. dubna Rusko reagovalo mohutným bombardováním Kyjeva a Charkova.
Znovu se to ukázalo v noci na středu: několik hodin po explozích na Krymu Rusko ostřelovalo Dněpropetrovskou oblast na jihu Ukrajiny, o život přišlo třináct lidí.
Od ruské anexe měl Krym problémy se zásobováním vodou. Tu přiváděl na poloostrov z řeky Dněpr takzvaný Severokrymský kanál, postavený v šedesátých letech minulého století. Ukrajinci tok v roce 2014 přerušili, ruští vojáci na začátku letošního března zase obnovili. "Pro Rusko šlo o klíčovou věc. Obnova zásobování vodou pro Krym je jedním z Putinových hlavních válečných cílů. Slíbil lidem na Krymu, že zase budou mít dost vody," řekla rozhlasové stanici NPR historička zemědělství Anna Oleněnková ze Záporoží.
