V Kyjevě se vedou "vážné debaty" o tom, zda nepřehodnotit cíl, ze kterého nechtěl prezident Zelenskyj za žádných okolností ustupovat, konkrétně zda dočasně neodstoupit od plánu obnovit kontrolu nad celým ukrajinským územím.
"Věřili jsme tomu, že vítězství musí znamenat bezpodmínečnou kapitulaci Putinova Ruska," řekl německému listu Der Spiegel úředník z ukrajinské vlády, který si nepřál být jmenován.
Teď to však označuje za "chybný pohled na vítězství". Dohoda o konci války nebude bez nějakých ústupků možná, domnívá se. Zelenskyj změnil také postoj k přímým rozhovorům s Ruskem. Přestože je dříve vylučoval, v září prohlásil, že by mohlo ještě letos dojít k jejich obnovení, píše ČTK.
Změna postoje Kyjeva souvisí se dvěma událostmi. První jsou ruské pokroky na východě Ukrajiny. Druhou je nejistý výsledek listopadových amerických voleb. "Ať to bude (Donald) Trump, nebo (Kamala) Harrisová, Američané se pomalu, ale jistě stáhnou," cituje vládní zdroj ukrajinský server Kyiv Independent.
Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump už dříve Zelenského kritizoval za to, že se nechce vzdát území a zajistit tím mír v zemi. Viceprezidentka Harrisová naopak řekla, že ústupky území mír nezajistí. "Jsou to návrhy na kapitulaci, která je nebezpečná a nebudeme ji akceptovat," řekla v září.
Postupně se proměňuje i mínění ukrajinské veřejnosti. V červenci bylo proti obětování části území výměnou za mír 55 procent dotázaných. Vyplynulo to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Přestože jde pořád o více než polovinu Ukrajinců, v únoru mělo stejný názor 65 procent respondentů. Loni v prosinci to bylo dokonce 74 procent.
Rusko v současnosti kontroluje přes dvacet procent území Ukrajiny - kromě Krymu alespoň zčásti okupuje i Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast.
O podobné strategii mluvil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pokud by Ukrajina zajistila mír na zbývajícím území, mohla by tato část, stejně jako kdysi Západní Německo, vstoupit do NATO. Aliance by však, stejně jako Ukrajina, neuznala, že okupované území patří Rusku. Doufala by ve vyřešení sporů mírovou cestou, píše list Financial Times.
Podle ukrajinského politologa Volodymyra Fessenka by však ruský prezident Vladimir Putin s touto strategií nemusel souhlasit. "Ukrajinská neutrální pozice je Putinovým hlavním cílem, kterého se nevzdá snadno. Ve skutečnosti je to pro něj daleko důležitější než rozpoznání okupovaných ukrajinských území jako ruského teritoria," cituje ho server Kyiv Post.
