Kyjev (od našeho zpravodaje) - "Já budu volit Zelenského, je to prostě sympaťák," říká prodavačka Olesja na známém besarabském tržišti v centru Kyjeva. "To si teda pomůžeme. Vždyť ten člověk řídil maximálně divadlo a teď bude mít celý stát," reaguje na její slova jeden ze zákazníků.
"Všechno bude lepší než to, co je dneska," odpovídá mu prodavačka. Podobné debaty probíhají po celé Ukrajině, která tuto neděli hlasuje o novém prezidentovi.
Většina předvolebních průzkumů předvídá zisk Zelenského mezi 20 až 25 procenty a jeho hlavním dvěma soupeřům dává 12 až 18 procent. S tím, že rozdíl mezi Porošenkem a Tymošenkovou je na úrovni statistické chyby.
"Přinejmenším dvacet procent dotázaných, kteří se chystají k volbám, ale říká, že se rozhodnou na poslední chvíli, pro koho budou hlasovat. Což vlastně znamená, že to může dopadnout jakkoli. Třeba podle toho, jestli bude svítit sluníčko, nebo ne," říká poněkud rezignovaně kyjevský politolog Jevhen Magda.
Poslední průzkum před nedělními ukrajinskými prezidentskými volbami: Zelenskyj 26,6 %, Tymošenková 17 %, Porošenko 17 %. https://t.co/itswDBw89A
— Martin Novák (@novakmartin) March 29, 2019
Vlastenecká rétorika už nefunguje
Pro stávajícího prezidenta Petra Porošenka byla předvolební kampaň hořkým zklamáním. Před pěti lety byl zvolen už v prvním kole hlasování, které spíše připomínalo referendum o potvrzení vítězství tzv. revoluce důstojnosti nad předchozím režimem svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.
Volodymyr Zelenskyj (41)
Populární komik v roce 2016 spustil seriál Služebník lidu, kde hraje obyčejného učitele, který se shodou okolností stane prezidentem a následně bojuje se zkorumpovanými politiky a neschopnými úředníky. Svou skutečnou kandidaturu herec oznámil před třemi měsíci na Silvestra a od té doby suverénně vede všechny předvolební průzkumy. Podle spekulací ukrajinských médií za ním stojí vlivný oligarcha Ihor Kolomojskyj.
Teď není jisté, jestli se vůbec dostane do druhého kola. "Vsadili na vlasteneckou rétoriku, ale ta už nefunguje. Lidi hlavně zajímá korupce, reformy, ceny základních potřeb. A tady se Porošenko nemá čím chlubit," říká televizní novinář Pavel Kazarin, který moderoval předvolební debaty na veřejnoprávní televizi UA:Peršij.
V rámci jeho pořadu mohou lidé hlasovat o důležitosti problémů, které prezident musí řešit. Když měli diváci ve středu na výběr mezi válkou a korupcí, 82 procent volilo jako větší problém korupci.
"Za posledních pět let se podařilo prosadit celou řadu reforem. Ale právě oblast boje s korupcí je jedna z nejproblematičtějších," říká německá europoslankyně Rebecca Harmsová, která se problémům Ukrajiny intenzivně věnuje, a jak sama říká, do Kyjeva jezdí přinejmenším jednou měsíčně.
Pevné jádro voliček
Bývalá premiérka Julija Tymošenková, jejíž portréty zdobí celé centrum Kyjeva, hraje o svou politickou budoucnost. Předvolební kampaň zahájila ještě loni na jaře, kdy představila svou novou strategii rozvoje ukrajinského hospodářství.
Petro Porošenko (53)
Podnikatel v potravinářství vstoupil do politiky ještě v 90. letech. Jako jeden z prvních podpořil protesty na Majdanu v Kyjevě v roce 2013, které vedly ke svržení prezidenta Viktora Janukovyče. V květnu 2014 byl zvolen už v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 54,7 procenta hlasů.
"Tymošenková má své pevné jádro voliček, hlavně z menších měst, které ji budou volit, ať se děje cokoli. Což je nějakých patnáct procent. Když mluvila o IT ekonomice a kryptoměnách coby receptu na ozdravení hospodářství, tak se jí mladí smáli, protože bylo vidět, že tomu moc nerozumí. A starší zase nechápali," říká kyjevský ekonom Vasyl Jurčyšyn.
Podle něj v letošních volbách nerozhodne obliba jednotlivých politiků, ale naopak antipatie, které ve voličích vyvolávají. "Porošenko má problém, protože kolem šedesáti procent dotázaných lidí řeklo, že ho v žádném případě nebude volit. Takže by mohl vyhrát pouze tehdy, pokud by byla nízká volební účast," vysvětluje Jurčyšyn.
V politických kuloárech se mluví o stamilionech dolarů, které tábory Tymošenkové a Porošenka vložily do kampaně. "Nejvíce se obáváme, že ten, kdo skončí třetí, bude chtít zpochybnit výsledky voleb. Což vzhledem k tomu, že rozdíly v preferencích jsou minimální, je dost pravděpodobné. Dokonce jsme slyšeli, že jeden z táborů má i zvláštní rozpočet na pouliční protesty," říká západní diplomat, který nechtěl být jmenován.
Julija Tymošenková (58)
Do politiky vstoupila v 90. letech především proto, aby se bránila trestnímu stíhání kvůli svému plynovému byznysu. Objevila ale v sobě velký rétorický talent. Její kariéra vrcholila v letech 2007 až 2010, kdy byla ukrajinskou premiérkou. Následné prezidentské volby ale těsně prohrála s Viktorem Janukovyčem a skončila ve vazbě kvůli obvinění, že podepsala záměrně nevýhodnou smlouvu s ruským ropným gigantem Gazprom. Později byla propuštěna a vrátila se do politiky.
Na rozdíl od místních pozorovatelů si ale nemyslí, že by volby mohly být zmanipulovány.
"Tohle jsou nejspíš nejbedlivěji sledované volby na Ukrajině za posledních dvacet let. Přijelo obrovské množství mezinárodních pozorovatelů, všechny tábory pečlivě sledují, co dělají jejich oponenti, počítačový systém je dostatečně robustní, aby se ubránil útokům hackerů… V tomto ohledu by mělo být vše v pořádku," vysvětluje diplomat.
Ekonom Jurčyšyn tvrdí, že není třeba se obávat nějakého zásadního obratu v ukrajinské politice. "Ať už vyhraje kdokoli, třeba Tymošenková nebo Zelenskyj, stejně bude vláda proevropská, to už je společenský konsenzus. Proruské síly mohou získat tak maximálně pětinu hlasů, jejich voliči totiž zůstali na Krymu nebo se separatisty na Donbasu. A Evropa žádá reformy, takže nový prezident stejně nebude moci proces změn zastavit, i kdyby nakrásně chtěl," vysvětluje Jurčyšyn.
