reklama
 
 

Kyjev vede s Českem spor o text mohyly, vadí mu "slovanská země". Překrucování dějin, říká historik

31. 7. 2018 15:21
Ukrajincům vadí jedno slovo na pamětní desce mohyly padlých československých legionářů v ukrajinském Zborovu. Píše se zde o "staré slovanské zemi", podle Kyjeva by však text z roku 1927 měl být přepsaný na "starou ukrajinskou zemi". Mohyla, ve které spočívají ostatky 173 legionářů z bitvy u Zborova z roku 1917, byla loni zrekonstruována českým ministerstvem obrany.

Tarnopil (Ukrajina), Praha - Může pouhé slovo "slovanský" na zborovské mohyle s ostatky 173 československých legionářů vyvolat roztržku mezi Prahou a Kyjevem? Už několik měsíců se k tomu schyluje. Ukrajina po Česku chce, aby ho nahradilo slovem "ukrajinský".

Ukrajinská státní komise po Česku požaduje, aby změnilo původní text z roku 1927 na pamětní desce mohyly, která byla loni zrekonstruovaná. Pietní připomínku, že "zde, na staré slovanské půdě, odpočívají synové Československa padlí v bitvě u Zborova", má nahradit konstatování "zde, na staré ukrajinské půdě".

Praha se teď snaží tlumit vášně, které původní text i snahy o změnu probouzejí. Ukrajinský termín na změnu přitom vypršel 26. června.

Jak ale připomíná profesor Jaroslav Vaculík z brněnské Masarykovy univerzity, historik specializující se na Čechy a Slováky v zahraničí, ukrajinský požadavek není podepřený jednoznačnými fakty. Vesnice Kalynivka ve Zborovském rajónu v Ternopilské oblasti, kde legionářská mohyla stojí, patřila v době bitvy u Zborova v červenci 1917 už dlouho Rakousko-Uhersku. A mezi dvěma světovými válkami naopak Polsku. Po 17. září 1939, kdy ji okupovala Rudá armáda, pak tato oblast připadla Sovětskému svazu.

"Je tedy problematické jednoznačně tvrdit, že jde o 'starou ukrajinskou půdu'. Takhle bych to nikdy neformuloval," říká profesor.

A když půjdeme ještě dál, tak tato oblast patřila historicky k haličsko-vladimírskému knížectví. "Takže jde opravdu o prastarou slovanskou zemi a prvorepublikový text na legionářské mohyle z roku 1927 tomu odpovídá. Je přesný," dodává profesor. Podle něj je snaha o jeho přepsání "málo vídaným nesmyslem" a "překrucováním historie".

Měnit historii podle politické situace?

Komise pod vedením místopředsedy ukrajinské vlády Pavla Rozenka v dopise, který má Aktuálně.cz k dispozici, upozorňuje Prahu, že Kyjev od samého počátku plánů na rekonstrukci mohyly protestoval proti sousloví "na staré slovanské půdě". Češi ale prý stanovisko nerespektovali.

Původní text na zborovské mohyle z roku 1927

Původní text na zborovské mohyle z roku 1927

  • Staré a již nevyhovující mramorové pamětní desky byly při loňské rekonstrukci zborovské mohyly sňaty a nahrazeny bronzovou deskou. Nyní jsou v depozitáři Vojenského historického ústavu.
  • Plné znění původního textu: "Zde, na staré slovanské půdě, odpočívají synové Československa padlí v bitvě u Zborova, jež dala jim slavné vítězství ve svatém boji za osvobození jejich vlasti a za šťastnější budoucnost všech svobodných národů slovanských."

Čeští experti, jež redakce oslovila a kteří se tématu věnují, ale tvrdí opak. Tajemník ukrajinské meziresortní komise Svjatoslav Šeremeť vznesl podle nich námitky až těsně před slavnostním odhalením legionářské mohyly, ke kterému došlo 2. července 2017.

"Mohyla byla opravena, bronzové desky se odlévaly a pan Šeremeť najednou vyrukoval s nesmyslným požadavkem změnit devadesát let starý legionářský text," říká historička Dagmar Martínková, členka týmu, který měl rekonstrukci památníku na starosti.

Dodává, že Šeremeť po celou dobu projednávání technické dokumentace, ale i samotné rekonstrukce mlčel. "Nic nenamítal, s ničím nám nepomáhal, všechno mu trvalo strašně dlouho. Stejně jako tamním úřadům," tvrdí Martínková.

Historička se přesto snaží požadavek, na kterém Ukrajinci trvají, pochopit: "'Starou slovanskou půdu' chápou zřejmě i kvůli ruské okupaci Krymu a bojům na východní Ukrajině jako přiklánění se k rusofilství. Což považuji za nesmysl."

Ani historik Dalibor Vácha, expert na legionářskou problematiku, nevidí důvod aktualizovat historický text. "Cožpak se Ukrajinci necítí Slovany? Možná chápou slovanství jako nástroj ruské hegemonie. To je jediná logická odpověď, která mě napadá. Chápu jejich problémy s Ruskem, avšak požadavek na přepsání historického textu na zborovské mohyle je už hodně za hranou," přidává se k názoru Martínkové.

Ideu panslovanství prosazovalo podle historiků už carské Rusko jako nástroj k ovládnutí Slovanů. A Ukrajince nakonec ovládlo. Experti souhlasí, že na notu panslovanství hraje i nynější vedení Kremlu. "Někteří Ukrajinci proto mohou chápat text úplně jinou optikou než my," připouští Vácha.

Ukrajina je podle českých historiků už dlouho pod obrovským tlakem Kremlu, který zpochybňuje její územní celistvost. "Z toho pak zřejmě vyplývají i politováníhodné chyby, jako je snaha přizpůsobit si historii. Někdy ovšem za každou cenu," míní profesor Vaculík z Masarykovy univerzity.

Nejsem Slovan, ale Ukrajinec

O vzájemném nepochopení hovoří i historička Martínková, která je zároveň předsedkyní Sdružení Čechů z Volyně. A vzpomíná na rekonstrukci mohyly: "Když jsme chtěli po Svjatoslavu Šeremeťovi z ukrajinské komise historické vysvětlení, proč se mu nelíbí termín 'stará slovanská zem', tak namítl, že Čechům by se podobný text rovněž nelíbil, pokud by byl na nějakém pomníku v Česku," popisuje.

Když se ho historička zeptala, zda to tedy znamená, že se on sám necítí jako Slovan, Šeremeť odpověděl: "Já nejsem Slovan! Já jsem Ukrajinec!"

S něčím podobným se Martínková podle svých slov ještě nesetkala. "Pan Šeremeť a lidé, kteří mu naslouchají, přepisují historii i doložená data s fakty. Nechápu to. Nikdy ten text na mohyle nikomu nevadil. Ani po rozpadu Sovětského svazu," připomíná.

Jevhen Perebyjnis, ukrajinský velvyslanec v Česku, přesto doufá, že se nakonec podaří najít východisko přijatelné pro obě strany. "Seznámím se se stanoviskem našeho Ústavu národní paměti. Zejména proč požaduje změnu textu na zborovské mohyle. A budu chtít slyšet i jejich názor, jak ten problém řešit, aniž by to škodilo ukrajinsko-českým vztahům," uvedl pro Aktuálně.cz.

Perebyjnis nicméně podobně jako místopředseda ukrajinské vlády Rozenko tvrdí, že ukrajinská strana měla výhrady k rekonstrukci mohyly už od počátku. To ale čeští experti, kteří se na opravě podíleli, odmítají.

Češi navíc měli při rekonstrukci jednu oporu - vedení Ternopilské oblasti, kde se památník nachází. To podle Pavla Filipka z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany odmítlo snahu Kyjeva cokoliv měnit. "Natož pár dnů před slavnostním odhalením mohyly," dodal.

Zborovská mohyla je o našich padlých

České ministerstvo obrany bere podle šéfa zmíněného odboru Eduarda Stehlíka požadavek Kyjeva velmi vážně: "Snažíme se ukrajinské straně trpělivě vysvětlovat, že nejde o provokaci, nýbrž zachování původního hrobu z roku 1927. Nechceme totiž, aby spor - jako v některých jiných zemích - vyústil v útoky a ničení válečných hrobů a pomníků."

Rovněž Stehlík říká, že všechny plány na rekonstrukci mohyly měli Češi od Ukrajinců předem schválené. Mohylu kromě toho opravovaly za české peníze ukrajinské firmy.

Problém s ní prý nemají ani místní lidé. Mohylu navíc loni odhalovali vysocí ukrajinští představitelé a nikdo z nich neměl námitek.

Tlumit emoce se snaží i poslanec za ODS Pavel Žáček, předseda skupiny meziparlamentních přátel Česká republika - Ukrajina. "Jde o velmi citlivou otázku pro Čechy i Ukrajince. Pro Čechy je zborovská mohyla jedním z významných symbolů obnovy státnosti, jedním z impulzů vzniku Československa. Ukrajinci pak poněkud úporně dekomunizují společnost, přehodnocují historii," vysvětluje.

Žáček se proto hodlá v nejbližších dnech sejít s ukrajinským velvyslancem Perebyjnisem. "Snad se nám podaří posunout šibeniční lhůtu k odstranění desky. Vždyť je to o našich padlých, takže nás snad Ukrajinci vyslyší," doufá poslanec.

Proč mají i Slováci svého krále?

Ukrajinci hledají podle profesora Vaculíka stůj co stůj své historické tradice. Podobně jako Češi v 19. století v době překvapivého nalezení Rukopisu královédvorského a zelenohorského.

"Výsledkem je snaha, aby zborovská mohyla ležela na 'staré ukrajinské zemi', ačkoliv Ukrajina se jako termín začala právě v Haliči používat až ve druhé polovině devatenáctého století, a v Rusku dokonce až ve století dvacátém. Ukrajinský stát vznikl de iure až v roce 1917 vyhlášením Ukrajinské lidové republiky. Ukrajina byla až do té doby buď součástí Ruska, anebo Polska," vysvětluje Vaculík.

"Ukrajinci jsou i kvůli anexi Krymu možná přecitlivělí na územní celistvost. Především jsou ale nacionalisté, proto také zdůrazňují ukrajinskost všeho. Je to stejné, jako když někdejší slovenský premiér Robert Fico prohlásil velkomoravského knížete Svatopluka za 'prvního a nejmocnějšího krále starých Slováků'," přirovnává. "Nové či mladé národy se chtějí často velmi úporně a nepravdivě zviditelnit."

A co si o snaze přepsat text na mohyle myslí potomci legionářů, kteří u Zborova bojovali? "Chápu, že Ukrajinci bojují o svou identitu. Jak jim v tom ale může pomoci přepsání devadesát let starého textu?" ptá se Petr Švec, prasynovec generála Karla Kutlvašra.

"Někomu to může přijít jako banalita, avšak podobné přepisování dějin a faktů je cestou do pekel. Za komunismu jsme to přece zažili, když jsme na celá desetiletí vygumovali legionáře, bez nichž by Československo nevzniklo," dodává.

Pomníky československým legionářům či vojákům z druhé světové války se na Ukrajině zatím neničí. Avšak při snaze obnovit pomník třiapadesáti legionářům, kteří padli nedaleko ukrajinského Dubna, se česká delegace setkala se striktním odmítnutím místních zastupitelů: "Vždyť legionáři vraždili přece Ukrajince!"

Video: Česko křižuje legionářský vlak - až do roku 2020

Přesná replika legionářského vlaku bude do roku 2020 jezdit po českých kolejích. Podle tajemníka projektu Legie 100 Jiřího Charfreitaga připomene, že legionáři stáli na začátku čs. samostatnosti. | Video: DVTV |  09:11

autor: Jan Gazdík | 31. 7. 2018 15:21

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama