Češi hledali zedníky, kteří opraví mohylu u Zborova. Všichni jsou u vás, vzkázali jim Ukrajinci

Jan Gazdík Jan Gazdík
4. 7. 2016 15:50
V chátrající mohyle u ukrajinského Zborova je pochováno 195 československých legionářů. Padli zde 2. července 1917 - ve svém prvním bojovém vystoupení proti početnějším a lépe vyzbrojeným rakousko-uherským jednotkám. Československo by o rok později nevzniklo nebýt statečnosti legionářů, jejich vlastenectví a snů o svobodě. Už teď se proto na ministerstvu obrany řeší, jak k nadcházejícímu 100. výročí vítězství čs. střelecké brigády u Zborova opravit omšelý památník. Jasné je jedno: snadné to nebude.
Památník bitvy u Zborova v roce 1917 a dnes.
Památník bitvy u Zborova v roce 1917 a dnes. | Foto: Aktuálně.cz, VHÚ, Ministerstvo obrany

Praha/Zborov - V kancelářích odboru pro válečné veterány ministerstva obrany to chvílemi vypadá jako před strategickým střetnutím. "S plány rekonstrukce zborovské mohyly finišujeme. Máme-li to stihnout do druhého července příštího roku, tak nám nic jiného nezbývá," vysvětluje jeho šéf Eduard Stehlík.

Československá obec legionářská chystá příští rok k mohyle celonárodní pouť - stejně jako při desátém výročí bitvy v roce 1927. I to je jeden z důvodů, proč oprava nesmí váznout.

Snadné to ale nebude. Jinak ochotní ukrajinští úředníci Čechy zaskočili. Sdělili jim, že téměř všichni zborovští zedníci si vydělávají v cizině. Většinou v Česku nebo v Rusku. "Možná byste se tedy měli porozhlédnout u vás," navrhli.

Hledá se zedník. Zn.: práce na Ukrajině

Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány se tedy "rozhlédl". Našel Bohdana Andrijčuka, zednického a truhlářského mistra.

Ukrajinec žije a podniká nedaleko Zborova v Podkarpatské Rusi, někdejší součásti Československa. "Na Čechy se u nás dodnes vzpomíná jen v dobrém. Zpívají se i písničky o tom, jak se za Čechů spravedlivě a dobře žilo. Po připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu nastal ovšem úpadek," říká Andrijčuk, který o sobě tvrdí, že se s hrdostí hlásí ke kultuře, obyčejům i architektuře civilizované Evropy.

"Moji rodiče byli Čechoslováci, takže něco vím o zásluhách legionářů. I kvůli těmto našim kořenům se na opravu zborovské mohyly těším. Bude to pro nás velká čest," vysvětluje.

Zborovská mohyla na leteckém snímku. Stav 2016.
Zborovská mohyla na leteckém snímku. Stav 2016. | Foto: Ministerstvo obrany

Mystická mohyla

Rekonstrukce mohyly je výzvou i pro architekta Lukáše Hudáka. "Překvapila mě tamní atmosféra. Mohyla od architekta Jaroslava Rösslera působí až mysticky. Možná i proto, že - na rozdíl od mnoha podobných památníků - ukrývá ostatky bezmála dvou set legionářů, kteří v jejím blízkém okolí položili životy," říká.

"Zejména proto zachováme duch onoho místa. Dílo mého předchůdce Rösslera nehodlám nijak vylepšovat. Z boku mohyly přibudou ovšem desky se jmény padlých legionářů, takže už nebudou tolik anonymní. Dlužíme jim to," popisuje architekt. 

Jak bude mohyla u Zborova po rekontrukci vypadat (vizualizace).
Jak bude mohyla u Zborova po rekontrukci vypadat (vizualizace). | Foto: Ministerstvo obrany

Hudák si do Česka přivezl i vzorky původních stavebních materiálů z mohyly. Po jejich analýze jim při opravě přizpůsobí složení současných omítek, kamenných bloků či betonu.

Rösslerova zemljanka

Zborovská mohyla symbolizuje podle záměru architekta Rösslera zemljanku - obydlí, v němž legionáři v bojových liniích přebývali. "Tak to po její opravě i zůstane," ubezpečuje architekt.

Z úcty k legionářům se Lukáš Hudák zřekl honoráře za rekonstrukci. Legionářští sochaři či architekti prý pro své kamarády, kteří položili životy pro budoucnost potomků, pracovali na stavbě desítek pomníků v Rusku rovněž zdarma.

Po rekonstrukci by měla mohyla ve Zborově bez oprav vydržet alespoň dalších padesát let.

Důstojníci legionářského střeleckého pluku praporčík Šidlík, poručík Švec a podporučík Syrový (později se Syrový stal velitelem československých legionářů v Rusku).
Důstojníci legionářského střeleckého pluku praporčík Šidlík, poručík Švec a podporučík Syrový (později se Syrový stal velitelem československých legionářů v Rusku). | Foto: Aktuálně.cz

Význam Zborova

Pro historika a spisovatele Dalibora Váchu (o čs. legiích napsal několik románů a desítky odborných studií) jsou legionáři hlavně muži, kteří bojovali za ještě neexistující stát.

"Síla myšlenky byla v tomto případě silnější a důležitější než realita. Z dnešního pohledu něco neuvěřitelného," tvrdí.

Například granátníci, kteří místo dělostřelectva proráželi jednotkám průchody v zátarasech, se hádali, kdo do útoku vyrazí první. Na jedno místo se hlásilo hned několik dobrovolníků - i s vědomím, že nemají velkou šanci přežít.

"Po Zborovu už nemohl československému zahraničnímu odboji nikdo ze spojenců vyčíst, že Čechoslováci nejsou schopni bojovat za svou svobodu. A třeba americké politiky vítězství u Zborova doslova fascinovalo," připomíná historik.

Celonárodní pouť k památníku bitvy u Zborova v roce 1927.
Celonárodní pouť k památníku bitvy u Zborova v roce 1927. | Foto: Archiv VHÚ

Pomoc pro TGM

I podle tajemníka Čs. obce legionářské Milana Mojžíše nabízejí československé legie v Rusku, Itálii či Francii až neuvěřitelné příklady bratrství, vzájemné pomoci v beznadějných situacích a obdivuhodného hrdinství. "Tedy vlastnosti, jichž je dnes třeba jako soli," připomíná.

"Zborov pak strhl další zajaté Čechy a Slováky k tomu, že původní tisícovka legionářů se se souhlasem Francie a Ruska rozrostla za několik měsíců na čtyřicet tisíc. A to už musely respektovat všechny válčící státy," vysvětluje Milan Mojžíš.

Právě díky této, tou dobou již nepřehlédnutelné vojenské síle se pak představitelé západních mocností byli ochotni s T. G. Masarykem bavit o možném vzniku Československa.

Ze zborovské mohyly by se tak podle Mojžíše mohlo časem stát zajímavé poutní místo, související s kořeny české státnosti. "Školené průvodce i peníze na vybudování potřebného zázemí bychom určitě našli," tvrdí tajemník obce legionářské.

Mohyla u Zborova (2015)
Mohyla u Zborova (2015) | Foto: Archiv VHÚ
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Jablonec a Liberec odehrají v boji s pandemií imaginární derby

Fotbalisté Jablonce a Liberce sice kvůli pandemii nového koronaviru a přerušení ligy nebudou moci o prvním dubnovém víkendu odehrát plánované podještědské derby na hřišti, zápas se ale uskuteční aspoň imaginárně. Severočeští rivalové začnou v pondělí na odložené utkání prodávat vstupenky v hodnotě 100 korun a výtěžek věnují Krajské nemocnici v Liberci na podporu v boji s nemocí COVID-19.

Fanoušci si mohou v internetové síti Ticketstream kupovat lístky až do neděle, kdy se mělo derby původně hrát. Počet charitativních vstupenek není nijak omezen.

"Místo prestižní fotbalové bitvy se teď svádí jiný a mnohem zásadnější boj, a to boj o lidské životy. Nesvádí ho fotbalisté na zeleném trávníku, ale zdravotníci v nemocnicích. Jejich soupeř je bohužel obzvlášť zákeřný a o to jsou jejich statečné a obětavé výkony obdivuhodnější. V tom boji jim všichni musíme aspoň symbolicky pomoct," uvedly kluby ve společném prohlášení.

Fanoušci po zaplacení obdrží e-mailem speciální elektronickou vstupenku. "Poslouží vám jako stálá připomínka toho, že když to bylo třeba, nezůstali jste v ofsajdu. Věříme, že se v našem kraji najde dost lidí, kteří své zdravotníky v jejich zápase nenechají samotné. Pořiďte si svou vstupenku na derby proti koronaviru, pořiďte ji i svým blízkým. Nikdy nevíte, kdy někdo z nich pomoc zdravotníků bude taky potřebovat," dodali severočeští rivalové.

Podobnou iniciativu spustila nedávno Zbrojovka Brno, která se snaží vyprodat někdejší stadion Lužánky při imaginárním utkání se Slavií. Jde o připomínku slavného zápasu z října 1996, na který dorazilo 44.120 diváků, což je dodnes nejvyšší návštěva samostatné ligy. Výtěžek z virtuálních vstupenek získá na boj s koronavirem brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích.

Další zprávy