reklama
 
 

Češi hledali zedníky, kteří opraví mohylu u Zborova. Všichni jsou u vás, vzkázali jim Ukrajinci

4. 7. 2016 15:50
V chátrající mohyle u ukrajinského Zborova je pochováno 195 československých legionářů. Padli zde 2. července 1917 - ve svém prvním bojovém vystoupení proti početnějším a lépe vyzbrojeným rakousko-uherským jednotkám. Československo by o rok později nevzniklo nebýt statečnosti legionářů, jejich vlastenectví a snů o svobodě. Už teď se proto na ministerstvu obrany řeší, jak k nadcházejícímu 100. výročí vítězství čs. střelecké brigády u Zborova opravit omšelý památník. Jasné je jedno: snadné to nebude.

Praha/Zborov - V kancelářích odboru pro válečné veterány ministerstva obrany to chvílemi vypadá jako před strategickým střetnutím. "S plány rekonstrukce zborovské mohyly finišujeme. Máme-li to stihnout do druhého července příštího roku, tak nám nic jiného nezbývá," vysvětluje jeho šéf Eduard Stehlík.

Československá obec legionářská chystá příští rok k mohyle celonárodní pouť - stejně jako při desátém výročí bitvy v roce 1927. I to je jeden z důvodů, proč oprava nesmí váznout.

Snadné to ale nebude. Jinak ochotní ukrajinští úředníci Čechy zaskočili. Sdělili jim, že téměř všichni zborovští zedníci si vydělávají v cizině. Většinou v Česku nebo v Rusku. "Možná byste se tedy měli porozhlédnout u vás," navrhli.

Hledá se zedník. Zn.: práce na Ukrajině

Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány se tedy "rozhlédl". Našel Bohdana Andrijčuka, zednického a truhlářského mistra.

Ukrajinec žije a podniká nedaleko Zborova v Podkarpatské Rusi, někdejší součásti Československa. "Na Čechy se u nás dodnes vzpomíná jen v dobrém. Zpívají se i písničky o tom, jak se za Čechů spravedlivě a dobře žilo. Po připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu nastal ovšem úpadek," říká Andrijčuk, který o sobě tvrdí, že se s hrdostí hlásí ke kultuře, obyčejům i architektuře civilizované Evropy.

"Moji rodiče byli Čechoslováci, takže něco vím o zásluhách legionářů. I kvůli těmto našim kořenům se na opravu zborovské mohyly těším. Bude to pro nás velká čest," vysvětluje.

Mystická mohyla

Rekonstrukce mohyly je výzvou i pro architekta Lukáše Hudáka. "Překvapila mě tamní atmosféra. Mohyla od architekta Jaroslava Rösslera působí až mysticky. Možná i proto, že - na rozdíl od mnoha podobných památníků - ukrývá ostatky bezmála dvou set legionářů, kteří v jejím blízkém okolí položili životy," říká.

"Zejména proto zachováme duch onoho místa. Dílo mého předchůdce Rösslera nehodlám nijak vylepšovat. Z boku mohyly přibudou ovšem desky se jmény padlých legionářů, takže už nebudou tolik anonymní. Dlužíme jim to," popisuje architekt. 

Hudák si do Česka přivezl i vzorky původních stavebních materiálů z mohyly. Po jejich analýze jim při opravě přizpůsobí složení současných omítek, kamenných bloků či betonu.

Rösslerova zemljanka

Zborovská mohyla symbolizuje podle záměru architekta Rösslera zemljanku - obydlí, v němž legionáři v bojových liniích přebývali. "Tak to po její opravě i zůstane," ubezpečuje architekt.

Z úcty k legionářům se Lukáš Hudák zřekl honoráře za rekonstrukci. Legionářští sochaři či architekti prý pro své kamarády, kteří položili životy pro budoucnost potomků, pracovali na stavbě desítek pomníků v Rusku rovněž zdarma.

Po rekonstrukci by měla mohyla ve Zborově bez oprav vydržet alespoň dalších padesát let.

Význam Zborova

Pro historika a spisovatele Dalibora Váchu (o čs. legiích napsal několik románů a desítky odborných studií) jsou legionáři hlavně muži, kteří bojovali za ještě neexistující stát.

"Síla myšlenky byla v tomto případě silnější a důležitější než realita. Z dnešního pohledu něco neuvěřitelného," tvrdí.

Například granátníci, kteří místo dělostřelectva proráželi jednotkám průchody v zátarasech, se hádali, kdo do útoku vyrazí první. Na jedno místo se hlásilo hned několik dobrovolníků - i s vědomím, že nemají velkou šanci přežít.

"Po Zborovu už nemohl československému zahraničnímu odboji nikdo ze spojenců vyčíst, že Čechoslováci nejsou schopni bojovat za svou svobodu. A třeba americké politiky vítězství u Zborova doslova fascinovalo," připomíná historik.

Pomoc pro TGM

I podle tajemníka Čs. obce legionářské Milana Mojžíše nabízejí československé legie v Rusku, Itálii či Francii až neuvěřitelné příklady bratrství, vzájemné pomoci v beznadějných situacích a obdivuhodného hrdinství. "Tedy vlastnosti, jichž je dnes třeba jako soli," připomíná.

"Zborov pak strhl další zajaté Čechy a Slováky k tomu, že původní tisícovka legionářů se se souhlasem Francie a Ruska rozrostla za několik měsíců na čtyřicet tisíc. A to už musely respektovat všechny válčící státy," vysvětluje Milan Mojžíš.

Právě díky této, tou dobou již nepřehlédnutelné vojenské síle se pak představitelé západních mocností byli ochotni s T. G. Masarykem bavit o možném vzniku Československa.

Ze zborovské mohyly by se tak podle Mojžíše mohlo časem stát zajímavé poutní místo, související s kořeny české státnosti. "Školené průvodce i peníze na vybudování potřebného zázemí bychom určitě našli," tvrdí tajemník obce legionářské.

autor: Jan Gazdík | 4. 7. 2016 15:50

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama