Ukrajinská vojenská rozvědka HUR se na základě svých informací přímo z Ruska domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin letos sice oficiálně nevyhlásí novou vlnu mobilizace, nábor nových vojáků do války na Ukrajině se tomu ale bude podobat.
"Rusko letos plánuje dostat do ozbrojených sil skoro půl milionu lidí, každý měsíc třicet tisíc nových vojáků. Tím nahradí dosavadní ztráty a vytvoří nové jednotky," popisuje ukrajinský server RBK Ukrajina.
Ukrajinský vojenský analytik Oleksandr Kovalenko v rozhovoru pro tento server tvrdí, že vícero indicií ukazuje na ruský plán provést mohutný útok podél celé fronty v létě, pravděpodobně v srpnu nebo září. "Rusům bude nějakou dobu trvat, než se vzpamatují ze ztrát, které utrpěli loni a od začátku letošního roku v Avdijivce. Stále útočí na některých útocích fronty, ale ne tak intenzivně jako před pádem tohoto města. Přes léto doplní a připraví dostatek nových vojáků na větší ofenzivu," soudí Kovalenko. Putinovo vojsko převzalo kontrolu nad Avdijivkou letos v únoru.
Za bezprostřední ruský cíl Kovalenko považuje dobytí celé Luhanské a Doněcké oblasti. V opakovaní útoku na Kyjev z roku 2022 nevěří. "Rusové by museli shromáždit nejméně sto tisíc vojáků v Bělorusku blízko hranic a připravit je do bojových pozic, což by zabralo minimálně tři až čtyři měsíce. Žádnou aktivitu ale podél běloruských hranic severně od Kyjeva nepozorujeme," říká Kovalenko. Agrese začala předloni 24. února právě pozemním útokem z Běloruska na Kyjev, Ukrajinci jej ale odrazili.
Hovoří se také o možném pokusu dobýt Charkov, útok na toto město na začátku války byl stejně neúspěšný jako na Kyjev. Rusové druhé největší ukrajinské město decimují nálety na energetickou infrastrukturu a obytné čtvrti. Ukrajinská tajná služba SBU o víkendu zatkla agentku, která Rusům pomáhala s naváděním střelby na cíle, poměrně překvapivě šlo o učitelku z místní mateřské školy. Vyšetřovatelé v jejím mobilu našli komunikaci s prostředníkem, který předával informace nepřátelské armádě.
"Hrozba pro tato velká města existuje, ale není tak velká jako v prvních dnech a týdnech invaze. O nebezpečí víme a velení na lokální úrovni tomu přizpůsobují taktiku a obranu," řekl v březnu pro Aktuálně.cz bývalý ukrajinský pilot a armádní důstojník Oleksij Melnyk.
Ruský server Meduza, působící v lotyšském exilu, s odvoláním na své zdroje v Rusku napsal, že Kreml zvažuje soustředit u Charkova na 350 tisíc vojáků a chce se pokusit město získat. Ukrajinská bezpečnostní rada, která koordinuje činnost všech ozbrojených sil v zemi, informaci označila za součást ruské psychologické války.
Ukrajinci se v lednu a únoru potýkali s kritickým nedostatkem dělostřeleckých granátů, na některých úsecích fronty tak mohli odpovídat jen jedním granátem na deset ruských. Server RBK Ukrajina cituje Ivana Kyryčevského z výzkumného centra Defense Express, podle něhož se situace v zásobování na frontě mírně zlepšuje.
"Zvýšili jsme naši vlastní produkci a Evropská unie přece jenom průběžně plní svůj závazek na dodávky střeliva. Předpokládáme, že na začátku léta dorazí munice nakoupená díky české iniciativě. Zájem prodávat nám dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, kterou potřebujeme, projevují například Srbsko, Turecko nebo Jihoafrická republika," uvádí Kyryčevskij.
Ukrajina také stále čeká na uvolnění americké zbrojní pomoci ve výši 61 miliard dolarů (téměř 1,4 bilionu korun). Tento týden by o ní měla hlasovat Sněmovna reprezentantů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu řekl, že bez této pomoci nezbude jeho vojákům nic jiného než pomalu ustupovat.
