Soči - Rusko bude i po spuštění plynovodu Nord Stream 2 posílat část plynu přes Ukrajinu. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to v pátek v jihoruském Soči prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Kancléřka podle agentury TASS navrhla, aby se Moskva zamyslela nad případnými zárukami.
Spolková vláda podporuje budování plynovodu Nord Stream 2, který má propojit po dně Baltského moře Rusko s Německem mimo ukrajinské území. S projektem naopak nesouhlasí Spojené státy a někteří němečtí spojenci. Argumentují kromě jiného tím, že pro ukrajinskou ekonomiku jsou poplatky za tranzit plynu důležitým zdrojem příjmů.
Německo ve snaze dosáhnout kompromisu slibuje, že aspoň část ruských dodávek bude do Evropy směřovat přes Ukrajinu.
Merkelová v Soči toto německé stanovisko potvrdila a řekla, že status tranzitního státu by si měla Ukrajina zachovat. Putin s tímto názorem souhlasil a poznamenal, že budování plynovodu nemá nic společného s politikou, jde prý o výsostně komerční projekt. "Zastavení ruského tranzitu přes Ukrajinu se nepředpokládá," prohlásil prezident.
Oba státníci spolu hovořili i o situaci na východě Ukrajiny, kde ukrajinská armáda čtyři roky čelí proruskému povstání místních separatistů. Podle Putina se jednalo hlavně o vyslání mnohonárodních mírových sil do Donbasu, což je možnost, o níž se už dlouhé měsíce bezvýsledně mluví. Podle ruského prezidenta se na tuto otázku diplomati obou zemí "znovu podívají". Merkelová řekla, že příštím krokem musí být odhlasování mandátu pro mírové síly na půdě OSN.
Na programu schůzky v Soči byla podle kremelského šéfa i citlivá otázka sankcí, které obchodní výměnu mezi Ruskem a západními státy z obou stran dlouhodobě zatěžují. Putin řekl, že nová vlna ruských sankcí proti USA, o níž jedná ruský parlament, nesmí poškodit nejen ruskou ekonomiku, ale ani hospodářství "poctivých" ruských obchodních partnerů v cizině.
Podle agentury TASS patřila k tématům rozhovorů i situace v Sýrii, osud jaderné dohody s Íránem a napětí na Blízkém východě. Putin a Merkelová se také zabývali kauzou šéfa ukrajinské pobočky ruské tiskové agentury RIA Novosti zatčeného nedávno v Kyjevě. Podle ruského prezidenta jde o "bezprecedentní" událost.
