Berlín - Změna německého ministra zahraničí přinesla ostřejší postoj vůči Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zatímco předchozí šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel často opakoval nutnost dialogu s Ruskem a kontaktů s jeho politiky, Heiko Maas tak přívětivý není.
Letos vyhostil čtyři ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. A také vyjádřil pochopení pro spojenecké nálety v Sýrii, kde je Moskva spojencem režimu Bašára Asada.
"Naše politika vůči Rusku musí být založena na realismu," řekl Maas v rozhovoru pro časopis Der Spiegel. "Rusko se stále více definuje a vymezuje v opozici vůči Západu. Chová se stále více nepřátelsky. Útokem chemikálií v Salisbury, rolí, jakou hraje v Sýrii a na východní Ukrajině, nebo hackerskými útoky, včetně napadení počítačů německého ministerstva zahraničí."
Maas je ministrem za sociální demokraty (SPD), kteří jsou k Moskvě tradičně vstřícnější než křesťanští demokraté (CDU). Je to strana, jejíž bývalý předseda Willy Brandt prosadil za začátku 70. let minulého století takzvanou Ostpolitik. Tedy strategii zlepšení vztahů se sovětským blokem a snížení napětí.
Další bývalý německý kancléř za SPD Gerhard Schröder je přítelem Vladimira Putina a nyní zasedá v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť.
Příliš mnoho v sázce
Maasova linie vůči Moskvě naráží na řadu odpůrců. Nejen ve straně, ale i ve vládě. Například ministr pro evropské záležitosti Michael Roth (SPD) v deníku Die Welt vyzval k intenzivnějšímu dialogu s Moskvou. Sankce mají podle něj být pouze prostředkem, jak dostat Rusko k jednacímu stolu.
"Protiruské reflexy jsou stejně nebezpečné a naivní jako mlčení k nacionalismem poznamenané politice současného ruského vedení," uvedl Roth.
Radikálnější protiruskou politiku nechce ani německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Bývalý ministr zahraničí a také bývalý předseda sociálních demokratů. "Je příliš mnoho v sázce na to, abychom Rusko označili za nepřítele," řekl prezident.
Jednoznačně proputinovská a proruská je v Německu krajní levice a krajní pravice. Tedy strany Die Linke a Alternativa pro Německo (AfD). Jinak se neshodnou téměř v ničem, ale náklonnost k Moskvě je spojuje.
Co dál s plynovodem?
Shoda napříč politickým spektrem nicméně panuje v plánu na výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který má být dokončen v roce 2019. Povede plyn pod Baltským mořem z Ruska do Německa, takže připraví Ukrajinu o část tranzitních poplatků za plyn.
Němci mají za to, že energetika se nemá spojovat s politikou a že plynovod je čistě obchodní záležitost. Zhruba čtyřicet procent německé spotřeby plynu tak pokrývá ruská společnost Gazprom.
Kancléřka Angela Merkelová ale minulý týden připustila určité pochybnosti o plynovodu Nord Stream 2 právě s ohledem na Ukrajinu.
"Projekt Nord Stream 2 není z našeho pohledu možný, aniž bychom měli jasno, jak to bude dál s tranzitní rolí Ukrajiny," uvedla kancléřka.
