Kišiněv - Oazu Nantoi je pesimista a hovoří nahlas o věcech, o kterých se většina Moldavanů bojí i mlčet.
"Ruské jednotky v Podněstří jsou v pohotovosti. Mohou kdykoli vyrazit - buď na Oděsu, nebo na Kišiněv. A Moldavsko nemá ani jeden tank, v tuto chvíli ani ministra obrany, premiér je ve Washingtonu, takže nás mohou okupovat. Kdyby chtěli," říká unaveným hlasem v kanceláři nevládního Institutu pro veřejnou politiku, kde působí.
Dlouhá léta byl moldavským vládním expertem na Podněstří, separatistický, nikým jiným než Moskvou neuznaný, státeček, který se v roce 1992 po krátké válce odtrhl od čerstvě nezávislého Moldavska.
Stejný scénář
Napjaté soužití vlády v Kišiněvě s Rusy ovládaným Podněstřím, kde je zhruba 1600 ruských vojáků, je svým způsobem model, který na periferii bývalého impéria Moskva uplatňuje jako způsob, jak nedopřát klidu bývalým satelitům. Model, který nyní vzniká na Krymu a východní Ukrajině.
"Všude to má stejný scénář. Nejprve se vyvolá napětí pomocí různých incidentů, pak se nějaká pátá kolona chopí moci, rychle se vyhlásí referendum, které dopadne všude přibližně stejně, pak se pozvou ruská vojska na ochranu," shrnuje Nantoi. "A pak si nadiktují federalizaci podle ruského vzoru, jako to zkoušeli i tady."
A v Podněstří v posledním roce napětí opět roste prostřednictvím drobných incidentů. Tamní vláda například nedávno obvinila ředitele jedné ze škol financovaných Kišiněvem z pašování, když převážel peníze na výplaty a provoz školy z Kišiněva, jak to dělal celých posledních dvacet let.
Moldavsko, jedna z nejchudších zemí Evropy, má ale s ruským scénářem čerstvou zkušenost z Gagauzie, autonomní oblasti na jihu obývané Gagauzy, turkickými křesťany.
"V nedávném referendu o tom, zda chtějí dlouhodobě setrvat v Moldavsku, byli najednou Gagauzové vášnivě proruští, účast byla sedmdesát procent, zatímco obvykle tu volit chodí kolem pětatřiceti procent lidí. A devadesát procent bylo pro to, aby Gagauzie směřovala do Ruskem tvořeného Euroasijského svazu. Takhle extrémně jednostranný názor tu nikdy nebyl," řekl Jan Plešinger, zástupce vedoucí mise OBSE v Moldavsku. OBSE je prostředníkem ve vyjednávání mezi Kišiněvem a Podněstřím a také sleduje volby.
Ruský tlak v Moldavsku se podle něj stupňuje v posledním roce, jak se Moldavsko stalo do jisté míry vzorovým příkladem toho, že země Východního partnerství může úspěšně směřovat z vlivu Moskvy směrem k Evropské unii.
Moldavsko loni na summitu ve Vilniusu parafovalo dohodu o volném obchodu s EU, Brusel Kišiněvu slibuje perspektivu volného pohybu osob. Více zahraničního obchodu už nyní směruje do EU než do zemí bývalého Sovětského svazu.
Ale na odbytu na Východ je závislé moldavské zemědělství a na Ukrajině a v Rusku pracují stovky tisíc moldavských gastarbaiterů.
Strach proevropské koalice
Moskva může jednoduše tlačit na Kišiněv tím, že buď zakáže dovoz určitých produktů jako loni vína, nebo vykáže ilegálně pracující Moldavany. A protože příjmy pracovníků ze zahraničí tvoří kolem čtvrtiny moldavského HDP, má Rusko vůči Moldavsku silný nástroj.
Poté, co Ukrajina odmítla podepsat asociační dohodu, proevropská vládní koalice v Kišiněvě začala mít strach, že na ni Moskva bude vyvíjet větší tlak. A protože letos na podzim mají být parlamentní volby, prostoru pro různé manipulace, provokace a nátlak je dost. A to se ještě zhoršilo kvůli situaci v sousední Ukrajině.
"Moldavsko se teď na cestě do EU bude cítit zranitelnější a slabší, i když už se z ruského orbitu vzdálilo, ale ještě není v tom evropském," domnívá se Nicu Popescu, bývalý poradce moldavského premiéra a analytik Institutu EU pro bezpečnostní studia.
Do momentu, než Rusko obsadilo Krym, se moldavské dilema zdálo být především ekonomické: zda podepsat vstup do Moskvou tvořené celní unie, nebo zda vyjednávat o podpisu asociační dohody s EU, která ale požadovala tvrdé reformy.
"Na reformy měli politici čas posledních dvacet let, tak proč by je měli dělat najednou nyní," tvrdí pesimista Nantoi.
Ruský rozklad zevnitř
Nyní je u vlády proevropská koalice a opoziční komunisté, kteří byli dříve proevropští, v poslední době začínají obracet.
Popescu tvrdí, že Moldavsko má ve srovnání s Ukrajinou jasnou výhodu v proevropské orientaci premiéra a vládní koalice. "Rusko proto bude spíš sázet na domácí aktéry a rozkládat koalici zevnitř," tvrdí.
To v zemi, kde je široce rozbujelá korupce, není a nebude problém. Stát je slabý, soukromý sektor neplatí daně, takže lidé jsou zvyklí si všechno zařizovat pomocí úplatků. V žebříčku vnímání korupce Transparency International je Moldavsko na 102. místě ze 177 sledovaných zemí.
"Více než padesát procent ekonomiky je nezdaněno, lidé státu nevěří, třeba soudní rozhodnutí lze koupit," říká Adrian Lupusor, ředitel ekonomického think tanku Expert Grup, který zpracovává studie pro Světovou banku, OSN a další mezinárodní organizace.
"Moldavané milují hovořit o vlivu různých zahraničních problémů na moldavskou ekonomiku, ale korupce na ni má větší vliv než všechna zahraničněpolitická témata dohromady."
V průzkumu, který si nedávno nechala zpracovat OBSE, se zhruba jedna třetina dotázaných vyslovila pro vstup do moskevského Euroasijského svazu, zhruba čtyřicet procent by raději směřovalo do Evropské unie a zbytek si myslí, že by Moldavsko mělo mít nějakou formu nezávislého postavení mezi oběma uskupeními.
"Popularita EU postupně klesá a roste podpora napojení na ruskou celní unii. Ruský nátlak má své výsledky," dodal Plešinger.
