Podle analytika je sice dosavadní "přežití" Ukrajiny velkým vítězstvím, nicméně i kdyby Rusko zastavilo postup a přešlo do defenzivy, chyběly by Ukrajincům prostředky na znovuzískání území, které ztratili v roce 2022, natož na to ztracené roku 1991.
"Situace je způsobena mnoha faktory: opožděnou mobilizací, slabým prosazováním sankcí, nedostatkem politické vůle na Západě, špatnými vojenskými rozhodnutími, nedostatečnou a opožděnou pomocí z důvodů neeskalovat konflikt," vysvětluje na sociální síti X Tatarigami, který dlouhodobě poskytuje odborné analýzy ruské agrese na Ukrajině.
Kdo je Tatarigami
Vojenský analytik Tatarigami vystupuje na sociálních sítích pod pseudonymem, jelikož operuje v citlivém prostředí válečných zón. I přesto jeho práce získala důvěryhodnost díky dlouhodobé konzistenci, odbornosti a podloženým analýzám a jeho zjištění využívají zahraniční novináři i další odborníci. Tatarigami je také autorem projektu Frontelligence Insight, který je oceňovaný pro svou nezávislost a transparentní přístup k analýze aktuálních událostí.
Vliv na situaci na frontě má podle něho také to, že Ukrajina bojuje se zemí, která má čtyřikrát více obyvatel. "Roli hraje i početní převaha skoro ve všem, jedná se o jeden z největších vojenských průmyslů. (Rusko) také podporují režimy, jako je ten v Severní Koreji, která Kremlu přispívá více než Ukrajině některé evropské země s mnohem vyšším HDP," dodává.
Zásadním problémem je i nedostatek pracovních sil. "Velký díl odpovědnosti za tyto problémy nese ukrajinské vedení. Přesto, pokud Západ nemůže zásobovat ani 14 brigád, což Zelenskyj požadoval, proč diskutovat o povolání dalších stovek tisíc lidí na frontu? Je třeba kompletně přezbrojit mnohem více stávajících brigád. Kdo to ale zaplatí? Buďme upřímní - v USA ani v Evropě není příliš velké nadšení to financovat," upozorňuje Tatarigami.
Podle tvrzení experta může mít výsledek konfliktu dopad nejen na Evropu. "Pokud si Rusko ponechá svá okupovaná území, naruší tím jednu ze základních bezpečnostních zásad Evropy: že hranice nemohou být překreslovány invazí. V roce 2014 ji Rusko porušilo, což vedlo k invazi v roce 2022. Tentokrát to nebude jen selhání Ukrajiny - bude to selhání Ukrajiny, USA a západní Evropy, které nedokázaly porazit Rusko," doplňuje Tatarigami.
"Ukrajina tuto opotřebovací válku prohraje, jestliže společně se Západem nevytvoří závazný plán na radikální zvýšení pomoci na podporu mobilizace, ve kterém se Ukrajina zaváže mobilizovat více lidí pod podmínkou, že budou tito lidé řádně vyzbrojeni a vycvičeni. Důležité je i to, aby Západ poskytl robustní protivzdušnou obranu, která bude zachycovat řízené střely stejně tak přesvědčivě, jako to dělá protivzdušná obrana Spojených států pro Izrael," píše analytik.
Pokud by Ukrajina prohrála, podle Tatarigamiho by došlo k vynucenému uzavření nevyhovujícího míru a k masové migraci z Ukrajiny do jiných zemí. "To by vytvořilo nebezpečný precedens a v očích světa, zejména nepřátel Západu, by to vypadalo, jako by Západ s Ruskem prohrál," uzavírá.
