Motivaci ukrajinských sil ovládnout část ruského území naznačil tiskové agentuře France-Presse nejmenovaný ukrajinský představitel. Podle něj je cílem roztáhnout pozice nepřítele, způsobit mu maximální ztráty a destabilizovat situaci v Rusku, protože není schopno chránit vlastní hranice.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, aby vojáci vyhnali nepřítele z ruského území. "Rusko bude cítit potřebu vydat velmi tvrdou odpověď, něco obrovského, aby světu ukázalo, že je všemocné a že něco takového jako Kursk nezůstane nepotrestáno," řekl britskému listu nejmenovaný vysoce postavený zdroj z ukrajinských obranných kruhů.
"Rusko může vypálit stovky řízených a balistických střel a vypustit nechvalně známé sebevražedné drony Šahíd," odhaduje zdroj listu The Times of London. Ukrajinský politik Oleksij Gončarenko uvedl, že ukrajinská města jsou již na rozsáhlé bombardování zvyklá. "Nemyslím si, že dojde k nějaké zvláštní odvetě," řekl americkému serveru Newsweek.
Rusko by podle něj mohlo mírně zvýšit údery na Kyjev nebo jiná místa na Ukrajině, ale zdá se nepravděpodobné, že by Putin zahájil ofenzivu na Sumy nebo dále zvýšil tlak na ukrajinské pozice podél východní fronty.
"Rusko se může rozhodnout zvýšit útoky na místa, kde se sdružují civilisté, a zasáhnout Ukrajinu klouzavými bombami," řekl Daniel Rice, bývalý zvláštní poradce ukrajinské armády a současný šéf Americké univerzity v Kyjevě. Letouny, které tyto velmi ničivé bomby vypouštějí, musí ale podle něho počítat s ukrajinskou protivzdušnou obranou a nově i s dodanými letouny F-16.
Jiný pohled na kroky ponížené Moskvy nabízí Marina Mironová z katedry válečných studií na King's College London. Podle ní by Rusko mohlo nechat Ukrajince pokračovat ještě hlouběji do ruského území a pak zaútočit na větší počet kyjevských sil. "Z politického hlediska to pro Rusko může vypadat špatně, ale tato strategie by mohla mít určité vojenské opodstatnění," řekla Mironová Newsweeku.
V opačném případě by podle ní mohlo Rusko zdvojnásobit své pomalé, ale soustavné zisky směrem ke strategickému východoukrajinskému městu Pokrovsk a dalším oblastem Doněcka. "Rusko stojí před velmi těžkou volbou, jak odpoví, aby vyslalo silný signál Západu podporujícímu Ukrajinu a zároveň se vyhnulo otevřené eskalaci s NATO," uvedl Miron.
Podobně nejasné jsou i další kroky Ukrajiny. Mick Ryan, generálmajor australské armády ve výslužbě, ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že Ukrajina se může pokusit udržet území, kterého se zmocnila, dokud neproběhnou jednání, částečně se z Kursku stáhnout nebo se zcela stáhnout na ukrajinské území. Podle Ryana je každá možnost spojena s různou mírou rizika a s různými výsledky.
"Ukrajinci sice změnili veřejný narativ o tom, že jsou v defenzivě, ale zdá se nepravděpodobné, že by chtěli udržovat rozsáhlý vpád na ruské území po dobu několika měsíců. Budou se muset rozhodnout, kdy je nejvhodnější obchodovat s územím, které dobyli, a s jakým cílem," dodal Matthew Savill z think-tanku Royal United Services Institute.
