Teherán v pondělí oznámil, že zvyšuje obohacování uranu ve své továrně ve Fordo na dvacet procent. Znamená to zásadní porušení mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu z roku 2015. K vojenskému využití - tedy k sestavení atomové bomby - je potřebný uran obohacený zhruba na 90 procent.
Přitom Trump už v listopadu po volbách, ve kterých zvítězil jeho vyzyvatel Joe Biden, konzultoval s představiteli Pentagonu možnost bombardování některých cílů v Íránu, spojených s atomovým výzkumem.
Americký prezident vystupoval vůči Íránu po dobu svého úřadování v Bílém domě jako radikální jestřáb. Před rokem nařídil likvidaci jednoho z předáků íránského režimu, velitele elitních revolučních gard generála Kásema Solejmáního. Před dvěma lety odstoupil od jaderné dohody a uvalil na Teherán tvrdé sankce, které omezily vývoz ropy a těžce zasáhly íránskou ekonomiku.
Joe Biden, který se jako viceprezident Baracka Obamy na dohodě s Íránem v roce 2015 podílel (podepsaly ji kromě USA a Íránu ještě Rusko, Francie, Velká Británie a Čína), je vůči islámské republice smířlivější a chce návrat k jednacímu stolu.
To by podle expertů mohlo na poslední chvíli podnítit Donalda Trumpa k vojenské akci proti Íránu. Například amerikanista a politolog Kryštof Kozák z pražského Institutu mezinárodních vztahů se domnívá, že tato eventualita útoku na jaderná zařízení je docela reálná. Trump z Bílého domu odejde 20. ledna, kdy se koná inaugurace Joea Bidena.
"Žádný americký prezident takto dlouho nerozporoval výsledky voleb. Je to bezprecedentní. Většina prezidentů po své volební porážce nebo poté, co byl zvolen nový prezident, v posledních třech měsících svého mandátu nepodnikala žádné velké politické kroky, protože svoji legitimitu už považují za do jisté míry omezenou. Donald Trump ale není typický prezident. Je motivován tím, aby Bidenovi nějak znepříjemnil začátek jeho vládnutí," vysvětlil Kozák Aktuálně.cz.
Napětí kolem Íránu vzrostlo na začátku listopadu, kdy zemřel při atentátu přední íránský jaderný fyzik a jeden z architektů tamního atomového programu Mohsen Fachrízádeh.
Teherán obvinil z vraždy Izrael a nyní tvrdí, že se židovský stát snaží Trumpa v posledních dnech jeho prezidentství ještě dotlačit k další akci. Izrael považuje íránský jaderný program jednoznačně za hrozbu pro svoji existenci. Dohodu s Íránem odmítl a naopak uvítal Trumpův tvrdý přístup.
"Je jasné z mnoha náznaků, že atmosféra v Trumpově vládě a jeho týmu je špatná. Velmi špatně nese porážku. Jakákoliv lehká eskalace konfliktu - ať z americké, nebo íránské strany - se může zvrhnout rychle v něco většího," upozorňuje Kryštof Kozák.
Analytik Danny Postel z Northwestern University v americkém státě Illinois řekl arabské televizi al-Džazíra, že Trump se nyní cítí být jako "zraněné zvíře zahnané do kouta a je schopen nevypočitatelného jednání". Zároveň dodal, že o možném úderu na Írán se mluvilo už na konci roku 2008, kdy končil mandát George Bushe a do Bílého domu se chystal Barack Obama. Bush se ale nakonec k ničemu neodhodlal.
Írán hrál důležitou roli při střídání amerických prezidentů už v roce 1981. V den, kdy skončil Jimmy Carter a přísahu složil Ronald Reagan, Íránci propustili americké rukojmí, zadržované v Teheránu 444 dní. Aby ponížili Cartera, který se v roce 1979 snažil marně udržet u moci šáha Muhammada Rezáa Pahlavího, někdejšího vládce Íránu, jehož smetla islámská revoluce završená v témže roce.
