reklama
 
 

USA versus Írán. Trumpovi hrozí nová válka tankerů, toto vše je v sázce

Aktualizováno 3. 7. 2019 7:28
Spojené státy a Írán si vyhrožují válkou. Americký prezident Donald Trump pohrozil leteckým úderem poté, co obvinil Íránce z červnového útoku na tankery v Ománském zálivu. Vyhlásil také novou vlnu sankcí jako odvetu za sestřelení amerického dronu. Íránci zase tvrdí, že na sílu odpoví silou a budou se bránit. Co vše je v sázce?

Americké základny blízko Íránu

Vojenská síla

USAÍrán
3318LetadlaLetadla407
4889Bojové helikoptéryBojové helikoptéry324
20Letadlové loděLetadlové lodě0
6393TankyTanky2531
41 760Obrněná bojová vozidlaObrněná bojová vozidla1625
610 miliardRoční rozpočetRoční rozpočet na armádu v dolarech14 miliard


Íránské rakety

Íránská armáda má k dispozici velký arzenál balistických střel Šaháb-1 s doletem 300 kilometrů a Soumar – vyráběný s cílem zasáhnout cíl ve vzdálenosti přibližně 2000 kilometrů.

Americké Tomahawky

Velkou zbraní USA jsou střely s plochou dráhou letu Tomahawk, odpalované z lodí a ponorek. Zasáhnou přesně své cíle ve vzdálenosti přes 1200 kilometrů.

Ropa z Perského zálivu

Denně plují Hormuzským průlivem, tedy mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, tankery se 17 miliony barelů ropy. To je zhruba pětina celosvětové denní spotřeby. Nejvíce jí putuje ze saúdskoarabských přístavů.

Barely s ropou z Perského zálivu

v milionech barelů za den

Barely s ropou Barely s ropou

Jak strach ovlivnil leteckou dopravu

Několik leteckých společností kvůli obavám z války už nyní odklonilo své trasy od Hormuzského průlivu. Dopravci nechtějí opakovat situaci z roku 2014, kdy raketa nad východní Ukrajinou zničila stroj malajských aerolinek a připravila o život 298 lidí.

Tyto letecké společnosti své trasy od Hormuzského průlivu odklonily


  • Air France
  • KLM
  • British Airways
  • Cathay Pacific
  • Emirates
  • SAS
  • Lufthansa
  • Singapore Airlines

Sankce USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump chce, aby nikdo nenakupoval íránskou ropu ani železo, ocel, hliník a měď. Tlačí na všechny země, aby přestaly s Íránem obchodovat. Na Írán tak směřují sankce, které se v nejnovější podobě týkají i samotného duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Sankce týkající se přepravy například komplikují jakékoliv zemi najmout si loď pro nákladní dopravu do Íránu nebo z něj. Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT), která zajišťuje mezinárodní bankovní spojení, zase oznámila odpojení několika velkých íránských bank od systému. Nemohou tak převádět peníze do zahraničí ani nepřijímají platby ze zahraničí.

Sankce byly postupně zavedeny poté, co Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Dohodu kritizoval prezident Trump s tím, že opomíjí íránský balistický program a roli islámské republiky v konfliktech v regionu.

Trump například Íránu vyčítá, že ohrožuje Izrael a podporuje organizace jako Hamás či Hizballáh. Že se snaží získat vliv na Blízkém východě a v islámském světě.

Co říkají politici

Americký prezident Donald Trump

26. června, v rozhovoru pro televizi Fox News

“Doufám, že válčit nebudeme, ale pokud má k něčemu dojít, jsme silní. Nemluvím o vyslání pozemních jednotek. Pouze říkám, že pokud k něčemu dojde, nebude to mít dlouhé trvání.”

Íránský ministr zahraničí Muhammad Zaríf

27. června

“Krátká válka s Íránem je iluze. Ten, kdo ji začne, nebude tím, kdo ji ukončí.”

autoři: Martin Novák, Jan Kačer | 28. 6. 2019 9:29

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama