Tel Aviv / Gaza – Hamás odpálil z Pásma Gazy už přes dva tisíce raket, ale zásadní změnu konfliktu a citlivý zásah Izraele by mohla způsobit jediná. Ta, která by dopadla na mezinárodní letiště u Tel Avivu a ochromila by na delší dobu leteckou dopravu v židovském státě.
Vedení Hamásu ve středu varovalo letecké společnosti, aby nenechaly své stroje přistávat na Ben Gurionově letišti. Ve vlastním zájmu.
Pokud by se palestinským raketometčíkům podařilo letiště zasáhnout, narušili by hlavní spojení Izraelců se světem a způsobili jim problém jako dosud nikdy.
Ale je toto opravdu v zájmu Hamásu a je toho schopen?
Zasáhnout letiště a ohrozit životy cestujících mezinárodních letadel by pro hnutí ovládající Gazu mohla být z hlediska public relations ve světě katastrofa.
I obhájci Hamásu by takový útok těžko obhajovali a nešlo by jej vysvětlit jako omyl. Například podle vzoru sestřelení letadla Malajsijských aerolinek nad východní Ukrajinou.
Pro Izrael by bylo snazší před světem prezentovat své akce jako boj proti terorismu.
Navíc by narušení letiště bylo pro Izraelce prolomením tabu, které ani v nejmenším nejsou ochotni tolerovat. Odvetná operace v Pásmu Gazy by zřejmě byla zatím nejtvrdší, než čeho jsme doposud byli svědky.
Na konci července jedna střela dopadla zhruba půldruhého kilometru od prostoru letiště. Některé společnosti včetně amerických pozastavily lety. K nelibosti Izraelců a radosti Hamásu.
"Úspěch Hamásu při uzavření izraelského vzdušného prostoru je velkým vítězstvím našeho odporu a korunou na selhání Izraele," radoval se tehdy mluvčí palestinského hnutí Sámí Abú Zuhrí.
Pravděpodobnost, že se Hamásu podaří letiště či dokonce nějaké letadlo zasáhnout, není příliš vysoká. Nemá rakety země-vzduch a izraelský protiraketový systém Železná kopule má velkou úspěšnost.
Podle Izraelů zadrží zhruba devadesát procent střel vypálených z Pásma Gazy. Raketa, která v červenci dopadla nedaleko letiště, prý nebyla nebezpečná, protože počítač ji vyhodnotil tak, že nezasáhne obydlenou oblast.
A Železná kopule je nastavena tak, že rakety mířící do pustých míst nechává proletět.
Je paradoxní, že útoku na Ben Gurionovo letiště se Izraelci roky obávali více ze Západního břehu Jordánu, který je mnohem blíže letištní ploše než Gaza.
Uplynulo už třiadvacet let od chvíle, kdy Izrael musel úplně uzavřít telavivské letiště. V roce 1991, když Irák Saddáma Husajna během války o Kuvajt odpaloval na židovský stát rakety Scud s cílem zatáhnout do konfliktu Izrael a dostat tak do nepříjemné situace arabské spojence USA.
Už tehdy izraelská vláda uvažovala o tvrdé vojenské odpovědi Iráku, ale návrh těsně neprošel. Nyní - v případě Gazy - by to bylo něco zcela odlišného.
