Gazdík: Izraelci nepanikaří, řešení je na obou stranách

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
12. 8. 2014 15:38
Čeští poslanci navštívili Izrael, aby se přesvědčili, jaká je v regionu zmítaném konfliktem situace. Dojmy z cesty popsal místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.
Poslanec Petr Gazdík
Poslanec Petr Gazdík | Foto: Ludvík Hradilek

Rozhovor - Koncem července odletěla na otočku do Izraele skupina českých poslanců, aby se seznámili s napjatou situací v regionu. Čtveřice Robin Böhnisch (ČSSD), Daniel Korte (TOP 09), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (STAN/TOP 09) během návštěvy vyjádřila přesvědčení, že Izrael má právo se bránit před ostřelováním z Pásma Gazy. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Petra Gazdíka to ovšem neznamená, že by Česko schvalovalo, že při odvetných útocích izraelské armády umírají i civilisté.

"Téma civilních obětí a možnosti, jak těmto obětem předcházet nebo jim zcela zabránit, nás samozřejmě eminentně zajímalo," říká v rozhovoru předseda STAN, který je poslancem za TOP 09. Během cesty se prý potkali i s izraelskými poslanci, kteří uznávají, že vyhrocenou situaci mohou vyřešit pouze ústupky obou stran. "Dokud k tomuto nedojde, velice se obávám, že podobné konflikty s tragickou bilancí ztrát na životech se budou periodicky opakovat," domnívá se Gazdík.

Jak dlouho byla návštěva Izraele plánována, neuvažovali jste například, že i vzhledem k probíhajícímu konfliktu cestu přesunete?

Cesta byla naplánována jen několik dní před odletem, o jejím odložení jsme ale rozhodně neuvažovali. Smyslem návštěvy parlamentní delegace do Izraele bylo přesvědčit se přímo na místě o situaci a sejít se s našimi partnery na izraelské straně, aby nám řekli k probíhajícímu konfliktu své stanovisko a zodpověděli naše dotazy. Pokud jsme se tedy chtěli seznámit s realitou ostřelovaného Izraele, nemělo smysl cestu odkládat na dobu, kdy konflikt skončí nebo utichne.

Přímo na místě, pociťovali jste napětí, které v regionu panuje - například co se týče bezpečnostních opatření spojených s vaší cestou?

Bezpečnostní opatření, která provázela naši cestu, nebyla nijak mimořádná. Z chování Izraelců bylo zřejmé, že jsou na život v neustálém latentním ohrožení zvyklí. Dostalo se nám jen instruktáže, jak se máme chovat v okamžiku, kdy se rozezní sirény – tedy vyhledat nejbližší úkryt, ať už je to jeden z oficiálních krytů, které byly například v Jeruzalémě viditelně značeny šipkami, nebo jakákoliv pevnější stavba v případě, že bychom se do této situace dostali třeba během přesunu z jednoho místa na druhé a byli ve voze. Bylo nám řečeno, že čas na reakci se pohybuje od 15 do 40 vteřin, podle místa, kde vás poplach zastihne. Viditelnější byla opatření na územích ležících blíže Pásmu Gazy, například v Aškelonu.

Na území Izraele v době bojů téměř nepřetržitě dopadají rakety, museli jste se během vaší krátké návštěvy krýt?

Strávili jsme v Izraeli prakticky 30 velice nabitých hodin. V době, kdy jsme tam pobývali, dopadalo na izraelské území v průměru zhruba 100 raket denně. Dolet těchto raket už dnes dosahuje až 100 kilometrů, ostřelování se tedy již netýká jen území hraničícího s Gazou, jak tomu bylo dříve. I na Jeruzalém v době našeho pobytu několik raket mířilo, nicméně Železná kopule, jak Izraelci nazývají svou protiraketovou ochranu, dokáže rakety mířící do obydlených oblastí včas identifikovat a sestřelit. Do krytu jsme tedy po celých zhruba 30 hodin, které jsme na izraelském území strávili, nemuseli ani jednou.

Porodnice připomínala vojenskou nemocnici

Zmínil jste návštěvu Aškelonu, který těsně sousedí s Pásmem Gazy. Jaká je tam z pohledu cizince atmosféra? Chovají se lidé normálně, nebo je kvůli probíhajícímu konfliktu vidět, že jsou lidé opatrnější?

Těžko říci, zda se v době konfliktu chovají jinak, chybí mi srovnání. V Aškelonu ale již bylo patrné, že město leží v podstatě ve válečné zóně. Navštívili jsme tamní nemocnici, která byla provizorně evakuována jen do prostor se zpevněnými stropy. Všichni neakutní pacienti byli propuštěni domů, porodnice a neonatologická péče se přestěhovaly do krytu, připomínalo to spíš vojenskou nemocnici než fakultní zařízení. Ani tady jsme ale nezaznamenali známky nějaké paniky, byť opakuji, strávili jsme na místě relativně krátký čas.

Vyjádřili jste Izraeli podporu, co vás k tomu vedlo? I vzhledem k tomu, že právě Izrael je terčem mezinárodní kritiky za tvrdý postup vůči Hamásu, resp. Palestincům...

Ano, naše cesta byla v Izraeli symbolicky vnímána jako ujištění, že Izrael stále považujeme za spojence. Vyjádřili jsme přesvědčení, že Izrael má právo se před útoky Hamásu bránit. V tom se, myslím, nelišíme od velké části světového společenství.

Ve světě je Izrael kritizován především za obrovské ztráty na životech, které jeho odvetné akce v Gaze působí. Téma civilních obětí a možnosti, jak těmto obětem předcházet nebo jim zcela zabránit, nás samozřejmě eminentně zajímalo. Izraelci nás ujišťovali, že v rámci omezených možností, které mají, se snaží ztrátám na životech mezi civilisty bránit, používají k tomu opatření, jako jsou varování před zahájením útoku a podobně. To ale nemůže fungovat na území, které je tak hustě obydleno jako Gaza a kde lidé buď nemají kam odejít, nebo jim v tom Hamás brání.

Existuje podle vás nějaké řešení?

Jediným řešením tohoto tragického konfliktu je proto podle mě naplnění dohod z Osla, které předpokládají mimo jiné demilitarizaci Gazy a odzbrojení Hamásu, ale také ukončení blokády ze strany Izraele – otevření letiště a přístavu v Gaze. Na tom jsme se shodli i s izraelskými poslanci, s nimiž jsme se sešli. Dokud k tomuto nedojde, velice se obávám, že podobné konflikty s tragickou bilancí ztrát na životech se budou periodicky opakovat.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy