Záhada rozluštěna. Vědci zjistili, proč na Velikonočním ostrově stojí slavné sochy

Jana Václavíková
16. 1. 2019 21:22
Sochy na Velikonočním ostrově budí pozornost cestovatelů a vědců po staletí. Zájem badatelů vzbuzuje způsob, jakým byly mnohatunové kolosy postaveny - a hlavně z jakého důvodu. Mezi vědci převažovalo přesvědčení, že sochy sloužily k rituálním účelům, nyní ale přišli s jinou teorií. Podle nich měly ryze praktické využití - místní jimi označovali zdroje pitné vody.
Sochy na Velikonočním ostrově.
Sochy na Velikonočním ostrově. | Foto: Shutterstock.com

"Bylo to až směšně předvídatelné," řekl pro britský The Guardian o výsledku studie její spoluautor Carl Lipo. Ten spolu s kolegy vycházel z dřívější teorie, která říká, že umístění soch může být spojeno se zdroji kamenů a sopečného prachu, ze kterých jsou sochy postaveny. Jeho týmu se tato teorie však nepodařila ověřit.

Zkoumali proto jiné přírodní zdroje, které se poblíž soch vyskytují. Nečekanou spojitost, kterou ve čtvrtek publikovali na vědeckém serveru Plos One, objevili víceméně náhodou.

Jedna z téměř 900 soch na Velikonočním ostrově.
Jedna z téměř 900 soch na Velikonočním ostrově. | Foto: Kallerna / Wikimedia Commons

"Je to celkem úžasné. Při odlivu, když je nízká hladina vody, najednou začnou na různých místech na pobřeží vyvěrat prameny čisté vody. Všimli jsme si toho, když jsme prozkoumávali ostrov a viděli jsme koně, jak začali pít z oceánu," vysvětluje Lipo. Zvířata tehdy pila sladkou vodu z pramenů, která se mísila se slanou mořskou.

Vědci výzkum prováděli na východní části ostrova o rozloze 163 kilometrů čtverečních, kde se především na pobřeží nachází na 93 podstavců, na některých z nichž stojí slavné sochy. Kromě přítomnosti pitné vody se vědci zaměřili také na jejich vzdálenosti od políček na pěstování batátů a míst vhodných k rybaření.

Blízkost zdrojů pitné vody jim vyšla jako nejpravděpodobnější možnost. "Pokaždé když jsme viděli větší množství čerstvé vody, viděli jsme velkou sochu," uvedl Lipo.

Otázka, odkud brali místní obyvatelé, jejichž populace podle předloňské studie rapidně klesla vlivem ekologické katastrofy v 16. století, pitnou vodu, trápila archeology již delší dobu. Na ostrově není žádný trvalý pramen a existuje jen málo důkazů, že by lidé využívali vodu z jezer.

Historické prameny uvádí, že místní pili poloslanou vodu, brali vodu z jeskyň a stavěli si studny. Tomu by podle nové studie odpovídalo i umístění soch, které se kromě pobřeží nacházejí i ve vnitrozemí v blízkosti jeskyň.

Žádná magie

Dříve se vědci domnívali, že sochy jsou spojeny s náboženskými rituály, byly místem setkávání nebo si jimi různé komunity vyznačovaly svá území. S teorií o účelu soch přišel v 18. století také známý mořeplavec James Cook. Ten ve svých zápiscích z cest odhadoval, že sochy měly své využití při pohřbívání členů významných rodin nebo celých komunit. Svůj předpoklad odvozoval od lidské kostry, kterou viděl položenou na jednom z podstavců.

"Důležité je, že to, co demonstruje poloha soch, není spojené s žádným rituálním místem - sochy reprezentují rituál v symbolickém smyslu a jsou integrovány do života komunity," uvedl Carl Lipo.

Nyní chtějí vědci zkoumat, zda existuje nějaké spojení mezi velikostí soch a kvalitou či velikostí zdroje pitné vody.

Nejnovější výzkum nicméně rozporuje archeoložka a odbornice na Velikonoční ostrov Jo Anne Val Tilburgová, která se domnívá, že vývěry poblíž soch nikdy nebyly hlavním zdrojem pitné vody. "Z mého pohledu je vysoce nepravděpodobné, že tyto zdroje měly velkou důležitost v umisťování platforem v dávné době," uvádí.

Video: Archeologové v Egyptě se pochlubili nálezem mumií starých 3000 let

Archeologové se pochlubili nálezem mumií starých 3000 let. Mumii ženy kněze považují za zachovalou. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

Další zprávy