Podobný scénář se odehrál už loni, kdy Emmanuel Macron při prvních debatách o možném konci války na Ukrajině řekl, že Rusko by nemělo být takovou situací "poníženo". Předtím v roce 2019 na pozadí komentářů Donalda Trumpa o zbytnosti NATO označil alianci v rozhovoru pro týdeník The Economist za "mozkově mrtvou". Satirický twitterový účet DG MEME, věnující se Evropské unii, k tomu trefně napsal: Měl by Macron přestat dávat rozhovory?
Tentokrát si Macron vysloužil kritiku kvůli svým komentářům na téma "strategické autonomie" Evropy. V letadle z návštěvy Číny zpět do Francie apeloval v rozhovoru pro list Les Echos a server Politico na to, aby EU budovala svoji schopnost jednat nezávisle na dalších světových hráčích. Jinak Evropanům podle Macrona hrozí, že se stanou "vazaly" zájmů Washingtonu nebo Pekingu.
V případě Tchaj-wanu, který Čína považuje za svoje území a vyhrožuje mu napadením, by Evropané mohli být "vtaženi do krizí, které nebudou naše", prohlásil francouzský prezident.
Právě tyto dva výroky vzbudily největší vlnu kritiky. "Macron to dělá znovu. Mluví v Pekingu hlava nehlava s nulovým pověřením ze strany EU," prohlásil například sociálnědemokratický poslanec německého Bundestagu Metin Hakverdi. "Naprosto ostudné a chybné. Evropa musí odolat úplně jinému tlaku a s USA vyvažovat sílu Číny," komentoval to šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09).
Být "vazalem USA"
Éric Maurice, ředitel bruselské kanceláře předního francouzského think-tanku Nadace Roberta Schumana, deníku Aktuálně.cz řekl, že "v základu Macron pokládá správné otázky". "Problém ale je, jak to říká. Pokládá je formou, jež vyvolává obranný reflex u spojenců a znemožňuje debatu."
Maurice připomíná, že nezávislost Evropy na dodavatelích v energetice, ekonomice nebo v obraně je téma, které po ruské agresi vůči Ukrajině vzali vážně i skeptici. V posledních měsících Brusel navrhl několik kroků ke zvýšení soběstačnosti EU včetně dlouho zapovězené obnovy těžby vzácných kovů, které se dosud dovážejí z Asie.
"Jenže Macron formuluje strategickou autonomii Evropy jako něco antiamerického," podotýká Éric Maurice. "Nezávislé jednání EU přitom může být stejně dobře po boku USA jako bez nich. A pak Macron nemá pravdu, že nikdo nechce být vazalem USA. Poláci, Pobaltí, vy Češi, jím chcete být."
Sám termín "vazal Ameriky" označuje politolog za "tradiční sousloví" existující ve francouzské politice desítky let. "V debatě je vůle jednat nezávisle pořád přítomná. V praxi se ale Francie chová jako spojenec," zmiňuje Maurice.
Podle něj Paříž spoléhá na USA k udržení bezpečného světa a v terénu s Washingtonem loajálně spolupracuje. "Potřebovali jsme americké zpravodajské informace v Libyi, potřebovali jsme je v Mali. Macron ví, že přes 90 procent dodávek zbraní na Ukrajinu zajišťují Američané," míní.
Zamést po Macronovi
Ve stejné logice proto Éric Maurice považuje za "nesrozumitelný" Macronův komentář k Tchaj-wanu. "Prezident říká, že případný útok Číny na ostrov nebude náš problém. To není pravda. Není to pozice Evropy a není to ani francouzská politika vůči Indopacifiku. Francie je jediný stát EU vojensky přítomný v oblasti. Roky se snaží přesvědčit zbytek unie, že tato oblast je důležitá. A má historii dodávek zbraní Tchaj-wanu," připomíná.
Francouzský analytik také konstatuje, že nerozumí, k čemu cesta Emmanuela Macrona do Číny byla. "Si Ťin-pchinga nepřiměl k většímu tlaku na Rusko. Spojence naštval. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kterou si vzal s sebou, mluvila k Číně jinak, tvrději. Nešlo tedy ani o demonstraci unijní jednoty. A načasování jeho komentářů k Tchaj-wanu ve chvíli masivních čínských manévrů v úžině bylo prostě strašné."
"Vykládám si to tak, že Macron použil svoji už obvyklou metodu - provokovat. Být velkým disruptorem je něco velmi macronovského. Neodolal tomu opět," dodává politolog.
Francouzský ministr Bruno Le Maire v úterý v reakci na Macronova slova ujišťoval, že Paříž "samozřejmě zůstává spojencem USA". Sám prezident se v úterý podvečer při projevu na akademické půdě v Nizozemsku nevracel ke kritizovaným tezím a jen rozvíjel potřebu Evropy investovat do vlastních zdrojů energie a čistých technologií.
Ve středu do Číny na dlouho plánovanou návštěvu po uvolnění covidových omezení odjíždí šéf společné zahraniční politiky EU Josep Borrell. Pár hodin nato vyrazí stejným směrem německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Německý týdeník Der Spiegel k její cestě do regionu napsal, že jede "zamést" po Macronovi.
