Nevíme, co budeme dělat. Chudé země čekají na úder pandemie, děsí je konec turismu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
1. 4. 2020 6:22
Už nyní je pravděpodobné, že pandemie koronaviru způsobí po celém světě ekonomický šok. Zavírají se hranice, měny slábnou a mnoho lidí přichází o práci. To se děje i na bohatém Západě. Pro chudé země, které jsou zatím koronavirem méně postižené, to ale může znamenat opravdovou pohromu.

Třiapadesátiletý argentinský taxikář Alejandro Aníbal Alonso každý den překonává strach, že se nakazí koronavirem, a dál vozí těch několik málo zákazníků, na které v téhle době narazí. Turismus stagnuje, zavírají se hranice a cizinci, kteří v zahraničí ještě zůstali, se snaží dostat zpátky domů.

Taxikář a otec dvou dětí se proto víc než nemoci Covid-19 bojí toho, že nebude moci splácet splátku na vůz, kterou si před dvěma lety vzal. Přijít o auto by znamenalo přijít o práci a v jeho případě upadnout do chudoby, stejně jako mnoho Argentinců v posledních letech.

Prázdná hlavní třída v centru Buenos Aires.
Prázdná hlavní třída v centru Buenos Aires. | Foto: Reuters

Argentina se zmítala v ekonomické krizi ještě předtím, než přišla pandemie. Inflace dosahující 50 procent a obrovský státní dluh, který se přiblížil 90 procentům roční ekonomické produkce, byly hlavním tématem loňských prezidentských voleb.

Alonso už nezaplatil splátku za únor a marně shání peníze na tu březnovou. Nikdo mu je neodpustí. "Nevím, co budu dělat. Tohle je větší než já," prozradil novinářům amerického deníku New York Times.

Zatímco bohaté země nařizují karanténu a jsou schopné přispět zaměstnancům na mzdu a podpořit živnostníky, v chudých zemích lidé přicházejí o práci a na podporu státu se spolehnout nemohou. Podle odborníků jde i o takzvané rozvíjející se ekonomiky, odkud se teď investoři pomalu stahují. "Kdokoliv byl předtím zranitelný, teď rozhodně čelí náročné situaci," cituje americký deník ekonoma Sergi Lanaua z Institutu mezinárodních financí (IIF).

Například turecká lira klesá už několik let a teď je v troskách i místní turismus, který tvoří desetinu hospodářství Turecka. V recesi je také jihoafrická ekonomika, ještě před pandemií dosahovala nezaměstnanost v JAR 29 procent. Keňa je příklad země, která je z velké části závislá na dovozu z Číny, ať už jde o elektronické zboží, nebo oblečení či látky. Prodejci nemají dodávky, obchod vázne, protože v Číně se nevyrábí.

Evropský komisař pro vnitřní trh a bývalý francouzský ministr Thierry Breton už dříve varoval, že turismus bude jedno z nejvíce pandemií zasažených odvětví. Minulý týden uvedl, že evropský cestovní ruch přichází každý měsíc o asi jednu miliardu eur.

Desítky miliony turistů letos nepřijedou

Opravdu černý scénář tak před sebou mají země, které z turismu žijí. Miliony obyvatel tam vydělávají peníze právě tím, že poskytují nejrůznější služby návštěvníkům z ciziny. Zavřené hotely, restaurace a hlavně hranice jsou velká rána pro turistické ráje, jako je Thajsko, Vietnam, Indonésie nebo Filipíny.

Indie minulý týden nařídila karanténu. Obchodníci prodávající jídlo v pouličních stáncích na běžně velmi rušných ulicích Dillí se rázem ocitli bez možnosti výdělku. Nikdo teď nejspíš ještě několik měsíců nepojede do Kambodži, Peru, na Bali nebo na Srí Lanku.

Například do Thajska v posledních několika letech přijede každoročně přes 35 milionů turistů. Do Indonésie necelých 10 milionů, Vietnam navštívilo jen loni 18 milionů cizinců. Nikdo nedokáže odhadnout, kdy se tam turisté zase vrátí.

V Thajsku tvoří cestovní ruch 20 procent hrubého domácího produktu a zaměstnává 16 procent lidí. Konec turistické sezony v zemi ale dokonce pociťují i tamní sloni. Hlavně na severu státu funguje řada sloních parků, kde žije v zajetí více než tisíc chobotnatců. Pro některé z nich to znamená úlevu od tvrdé práce, ti šťastnější z nich, co žijí v chráněných rezervacích, teď mají problém. Uživit jednoho slona není levná záležitost a i sloní útulky, které savce nijak nezneužívají, doposud žily z vysoké návštěvnosti turistů. Ochránci zvířecích práv se teď bojí, že bezprizorní sloni mohou skončit ještě hůř a místo nošení turistů na svých hřbetech začnou pracovat na plantážích nebo těžit dřevo.

Pomůže bohatý Západ?

Naopak se podle expertů nedá očekávat, že by bohatý Západ byl schopný těmto zemím pomoct, píše britský týdeník The Economist. Evropa i Severní Amerika se teď potýkají s nejhorší fází pandemie a snaží se pomoci hlavně sobě. Některé země omezují vývoz zdravotnického materiálu. Pokud se mezinárodní obchod zastaví, pro chudé země závislé na dovozu to bude znamenat katastrofu.

Lídři hospodářsky nejsilnějších zemí světa sdružených ve skupině G20 se minulý týden na videokonferenci dohodli na spolupráci, podle Economistu ale bude klíčové, za jak dlouho a jak pomohou i chudým zemím.

Pro ty je současný stav teprve začátek. V Africe je zatím něco kolem tří tisíc nakažených, ale pandemie koronaviru na nejchudší země teprve udeří.

Bezpečnostní opatření, která zavádí Evropa, tam nemohou tak dobře fungovat. Mýt si pravidelně ruce a dodržovat hygienu je nemožné v místech, kde lidé nemají přístup k čisté vodě a kde nefunguje kanalizace nebo svoz odpadu. Pro miliony lidí žijících v přeplněných slumech na okraji velkých metropolí je karanténa nemožná. A pro mnohé z nich, kteří se živí třeba sběrem kovu na skládkách, zůstat doma znamená zůstat o hladu.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Vraždu novináře Chášukdžího schválil podle amerických tajných služeb saúdskoarabský korunní princ

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán schválil operaci s cílem zajmout nebo zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášukdžího, který byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. K takovému závěru podle čerstvě zveřejněné zprávy dospěly americké tajné služby, informovaly světové zpravodajské agentury.

Washington avizoval, že ještě dnes oznámí opatření související s kauzou zavražděného novináře.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V Chrastavě hořela výrobní hala, škoda bude za 100 milionů

Zhruba pět hodin bojovali hasiči s požárem průmyslového objektu v Chrastavě u Liberce. Vpodvečer dostali oheň pod kontrolu. Hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu. Kvůli ohni se evakuovalo asi 100 lidí. Nikdo nebyl zraněn. Škoda byla předběžně odhadnuta na 100 milionů korun. Dohašování skrytých ohnisek potrvá do noci, řekl krajský mluvčí hasičů Jakub Sucharda.

"Bude to dlouhodobá záležitost, hala byla zasažena ve velkém rozsahu," dodal. Podle něj bylo ohněm poškozeno několik tisíc metrů čtverečních. Hořelo v areálu pobočného závodu firmy Grupo Antolin. Požár zasáhl výrobní halu na polyuretanové výrobky společně se sklady. Lidem v okolí město preventivně doporučovalo, aby neotevírali okna.

"Laboratoř z Kamenice nenaměřila zvýšené koncentrace žádných jedovatých látek v ovzduší," uvedl Sucharda. Příčina požáru se bude zjišťovat a vyšetřování podle Suchardy zřejmě potrvá delší dobu. Vyšetřovatel příčin požáru a policisté začnou s šetřením v sobotu po poledni. Kvůli požáru nejezdily odpoledne vlaky na trati mezi Libercem a Chrastavou. Provoz železnice ve zpomaleném režimu byl obnoven navečer.

Zdroj: ČTK
Další zprávy