Nevíme, co budeme dělat. Chudé země čekají na úder pandemie, děsí je konec turismu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
1. 4. 2020 6:22
Už nyní je pravděpodobné, že pandemie koronaviru způsobí po celém světě ekonomický šok. Zavírají se hranice, měny slábnou a mnoho lidí přichází o práci. To se děje i na bohatém Západě. Pro chudé země, které jsou zatím koronavirem méně postižené, to ale může znamenat opravdovou pohromu.

Třiapadesátiletý argentinský taxikář Alejandro Aníbal Alonso každý den překonává strach, že se nakazí koronavirem, a dál vozí těch několik málo zákazníků, na které v téhle době narazí. Turismus stagnuje, zavírají se hranice a cizinci, kteří v zahraničí ještě zůstali, se snaží dostat zpátky domů.

Taxikář a otec dvou dětí se proto víc než nemoci Covid-19 bojí toho, že nebude moci splácet splátku na vůz, kterou si před dvěma lety vzal. Přijít o auto by znamenalo přijít o práci a v jeho případě upadnout do chudoby, stejně jako mnoho Argentinců v posledních letech.

Prázdná hlavní třída v centru Buenos Aires.
Prázdná hlavní třída v centru Buenos Aires. | Foto: Reuters

Argentina se zmítala v ekonomické krizi ještě předtím, než přišla pandemie. Inflace dosahující 50 procent a obrovský státní dluh, který se přiblížil 90 procentům roční ekonomické produkce, byly hlavním tématem loňských prezidentských voleb.

Alonso už nezaplatil splátku za únor a marně shání peníze na tu březnovou. Nikdo mu je neodpustí. "Nevím, co budu dělat. Tohle je větší než já," prozradil novinářům amerického deníku New York Times.

Zatímco bohaté země nařizují karanténu a jsou schopné přispět zaměstnancům na mzdu a podpořit živnostníky, v chudých zemích lidé přicházejí o práci a na podporu státu se spolehnout nemohou. Podle odborníků jde i o takzvané rozvíjející se ekonomiky, odkud se teď investoři pomalu stahují. "Kdokoliv byl předtím zranitelný, teď rozhodně čelí náročné situaci," cituje americký deník ekonoma Sergi Lanaua z Institutu mezinárodních financí (IIF).

Například turecká lira klesá už několik let a teď je v troskách i místní turismus, který tvoří desetinu hospodářství Turecka. V recesi je také jihoafrická ekonomika, ještě před pandemií dosahovala nezaměstnanost v JAR 29 procent. Keňa je příklad země, která je z velké části závislá na dovozu z Číny, ať už jde o elektronické zboží, nebo oblečení či látky. Prodejci nemají dodávky, obchod vázne, protože v Číně se nevyrábí.

Evropský komisař pro vnitřní trh a bývalý francouzský ministr Thierry Breton už dříve varoval, že turismus bude jedno z nejvíce pandemií zasažených odvětví. Minulý týden uvedl, že evropský cestovní ruch přichází každý měsíc o asi jednu miliardu eur.

Desítky miliony turistů letos nepřijedou

Opravdu černý scénář tak před sebou mají země, které z turismu žijí. Miliony obyvatel tam vydělávají peníze právě tím, že poskytují nejrůznější služby návštěvníkům z ciziny. Zavřené hotely, restaurace a hlavně hranice jsou velká rána pro turistické ráje, jako je Thajsko, Vietnam, Indonésie nebo Filipíny.

Indie minulý týden nařídila karanténu. Obchodníci prodávající jídlo v pouličních stáncích na běžně velmi rušných ulicích Dillí se rázem ocitli bez možnosti výdělku. Nikdo teď nejspíš ještě několik měsíců nepojede do Kambodži, Peru, na Bali nebo na Srí Lanku.

Například do Thajska v posledních několika letech přijede každoročně přes 35 milionů turistů. Do Indonésie necelých 10 milionů, Vietnam navštívilo jen loni 18 milionů cizinců. Nikdo nedokáže odhadnout, kdy se tam turisté zase vrátí.

V Thajsku tvoří cestovní ruch 20 procent hrubého domácího produktu a zaměstnává 16 procent lidí. Konec turistické sezony v zemi ale dokonce pociťují i tamní sloni. Hlavně na severu státu funguje řada sloních parků, kde žije v zajetí více než tisíc chobotnatců. Pro některé z nich to znamená úlevu od tvrdé práce, ti šťastnější z nich, co žijí v chráněných rezervacích, teď mají problém. Uživit jednoho slona není levná záležitost a i sloní útulky, které savce nijak nezneužívají, doposud žily z vysoké návštěvnosti turistů. Ochránci zvířecích práv se teď bojí, že bezprizorní sloni mohou skončit ještě hůř a místo nošení turistů na svých hřbetech začnou pracovat na plantážích nebo těžit dřevo.

Pomůže bohatý Západ?

Naopak se podle expertů nedá očekávat, že by bohatý Západ byl schopný těmto zemím pomoct, píše britský týdeník The Economist. Evropa i Severní Amerika se teď potýkají s nejhorší fází pandemie a snaží se pomoci hlavně sobě. Některé země omezují vývoz zdravotnického materiálu. Pokud se mezinárodní obchod zastaví, pro chudé země závislé na dovozu to bude znamenat katastrofu.

Lídři hospodářsky nejsilnějších zemí světa sdružených ve skupině G20 se minulý týden na videokonferenci dohodli na spolupráci, podle Economistu ale bude klíčové, za jak dlouho a jak pomohou i chudým zemím.

Pro ty je současný stav teprve začátek. V Africe je zatím něco kolem tří tisíc nakažených, ale pandemie koronaviru na nejchudší země teprve udeří.

Bezpečnostní opatření, která zavádí Evropa, tam nemohou tak dobře fungovat. Mýt si pravidelně ruce a dodržovat hygienu je nemožné v místech, kde lidé nemají přístup k čisté vodě a kde nefunguje kanalizace nebo svoz odpadu. Pro miliony lidí žijících v přeplněných slumech na okraji velkých metropolí je karanténa nemožná. A pro mnohé z nich, kteří se živí třeba sběrem kovu na skládkách, zůstat doma znamená zůstat o hladu.

 

Právě se děje

před 12 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Slovenský nejvyšší soud dnes zrušil osvobozující verdikt soudu nižšího stupně nad dvěma obžalovanými v případu vraždy novináře Jána Kuciaka

Podnikatel Marian Kočner čelí obvinění, že objednal vraždu Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Alena Zsuzsová podle žalobce čin zprostředkovala. Soud naopak potvrdil rozsudek, kterým byl soudem první instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě obou mladých lidí, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele. 

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy