Od zvláštní zpravodajky - O hlavě státu se bude rozhodovat v druhém kole, oznámil v pondělí nejvyšší volební úřad. S výsledkem tak není spokojená ani jedna strana.
Erdogan podle oficiálních výsledků získal 49,4 procenta hlasů a jeho největší rival a společný opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu necelých 45 procent. Zbývajících pět procent voličů přesvědčil krajně pravicový kandidát Sinan Oğan.
"Zdá se, že turečtí nacionalisté jsou skutečnými vítězi voleb, a právě oni nejspíš rozhodnou o tom, kdo vyhraje druhé kolo," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz Cetinová z Univerzity Bilkent v Ankaře. Lidé, kteří se od Erdogana odklonili, totiž ve většině případů nedali hlas kandidátovi sjednocené koalice šesti opozičních stran, ale právě krajní pravici.
Přitom ještě minulý pátek předvolební průzkumy ukazovaly, že Kiliçdaroglu může vyhrát s více než 50 procenty hlasů už v prvním kole. "Zemětřesení i ekonomická krize nám velmi pomohly. Určitě volby vyhrajeme," tvrdil Arif Demir, který pomáhal s opoziční kampaní v Istanbulu. Kromě velkých měst, jako jsou Istanbul, Ankara nebo Izmir, se ale Erdoganovi podařilo si velkou část voličů udržet.
Provincie Kahramanmaras, kterou na začátku letošního roku těžce postihlo zemětřesení, je toho důkazem. Erdogan zde získal 70 procent hlasů, zatímco Kiliçdaroglu jen 22 procent. A podobné je to i v Anatolii, která už v minulosti podporovala současnou hlavu státu. Ve většině tamních volebních okrsků získala opozice pod 30 procent.
Vyhrálo Turecko
"Jsem zoufalá. Myslela jsem, že ekonomická krize, neštěstí po zemětřesení a diktatura budou stačit k tomu, aby lidé chtěli změnu. Ale obyvatelé tady, uprostřed Anatolie, stále stojí za Erdoganem," říká studentka Selin, která o víkendu odjela z Istanbulu do rodného regionu, aby mohla volit.
Ještě v pondělí ráno nebylo jasné, jak volby dopadly. Během noci se objevily rozpory mezi údaji uváděnými státními médii a Nejvyšší volební radou. Oğan i Kiliçdaroglu úřad obvinili, že příliš pomalým počítáním hlasů vytváří chaos, a nařkli Erdoganův tábor z volebních podvodů.
"Vítězem se bezpochyby stala naše země," prohlásil naopak Erdogan v projevu k jásajícím příznivcům v sídle své vládnoucí strany AKP v hlavním městě země. Opozici se vysmál a sebe už nyní označil za vítěze.
"Navzdory všem svým pomluvám a urážkám Erdogan nezvládl dosáhnout výsledku, který očekával," ohradil se proti vyjádření prezidenta viditelně rozzlobený Kiliçdaroglu. "Tyto volby ve druhém kole určitě vyhrajeme… Erdogan nezískal důvěru, kterou očekával," ujišťoval ve vlastním projevu. "V příštích 15 dnech budeme bojovat za práva, zákony a spravedlnost v této zemi."
Hlasy krajní pravice
Zahraniční analytici se nicméně shodují, že pro opozici bude nyní nesmírně těžké Erdoganův náskok dohnat. Největší opoziční Republikánské lidové straně, která navazuje na tradici zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka, se kromě Kurdů nepodařilo před prvním kolem přilákat nové voliče.
Před volbami se odhadovalo, že etnická menšina bude mít rozhodující slovo, nyní se ale opozice musí zaměřit také na hlasy nacionalisticky naladěných voličů, aby uspěla.
Erdoganovi navíc v druhém kole bude hrát do karet i fakt, že se mu v neděli podařilo v parlamentních volbách získat polovinu křesel z celkem 600 míst. Strany opoziční šestikoalice "uhrály" jen 35 procent, i když mohou nejspíš počítat i s podporou kurdské strany, která kandidovala pod názvem Zelená levice a získala 10 procent.
"Prezident pravděpodobně využije svého překvapivého vítězství v parlamentu a výhod, které mu přináší znovuzvolení AKP," uvedl Emre Peker z poradenské společnosti Eurasia Group. Silný výsledek AKP a jejích spojenců v parlamentním průzkumu naznačuje, že "otázky identity, terorismu a bezpečnosti fungovaly dobře u širší Erdoganovy základny a pomohly prezidentovi vykompenzovat jeho ekonomické nedostatky", dodal pro britský list The Guardian.
Neporažený Erdogan
Pro Erdogana je to ale poprvé, kdy během svých 20 let u moci nevyhrál jednoznačně hned v prvním kole. Politik byl od roku 2003 premiérem s jasnou většinou v parlamentu a posledních devět let vládne jako prezident. V roce 2018 skončil jeho tehdejší rival s pouhými 30 procenty.
Příznivci opozice mají pocit, že v těchto volbách jde o všechno, a obávají se, že Erdogan by omezoval demokracii. Kiliçdaroglu svým voličům naopak slibuje, že pokud vyhraje, obnoví v zemi parlamentní systém, omezí pravomoci prezidenta, obnoví vztahy se Západem a přinese ekonomické reformy, které zbrzdí inflaci, jež loni dosahovala až 80 procent.
"Musíme toho v dalších dvou týdnech udělat víc. Sama teď zkouším zjistit, jak bych mohla pomoct," dodává Selin.
