Diktátoři znají sílu Facebooku a YouTube, učí se s ní pracovat, říká exporadce Bushe

Martin Novák Martin Novák
29. 4. 2019 7:55
Sociální sítě umožňují politikům přímo komunikovat s voliči, ztrácí se tím ale částečně možnost ověřovat fakta. Lidé na Facebooku a Twitteru nemají čas dlouho a složitě hledat, co je pravda a jaký je původní zdroj určité informace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká přední americký expert na komunikační strategie Mark Pfeifle. V minulosti působil jako poradce pro bezpečnost a komunikaci v týmu bývalého prezidenta George W. Bushe. Ve dnech a týdnech bezprostředně po teroristických útocích z 11. září 2001 vedl tým americké vlády, který měl na starosti informování veřejnosti o katastrofě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Twin Design / Shutterstock.com

Jak moc dnes sociální sítě ovlivňují politiku v tom smyslu, že například rozhodují o výsledku voleb?

Kdo je Mark Pfeifle

Mark Pfeifle.

Mark Pfeifle stojí v čele společnosti Off The Record Strategies, která se specializuje na mediální prezentaci a komunikaci. Pfeifle také autorsky přispívá do deníku The Huffington Post. Dříve pracoval jako poradce pro prezidenta George W. Bushe a stál v čele týmu, který veřejnost informoval o teroristických útocích z 11. září 2001. 

Proslul i tím, že v roce 2009 navrhl sociální síť Twitter na Nobelovu cenu míru. Za roli, jakou hrál při rozšíření opozičních demonstrací v Íránu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že sociální sítě stále vidí jako dobrou věc v zemích, kde existují diktatura a nesvoboda slova. V Praze a Ostravě měl Mark Pfeifle sérii několika přednášek.

Největší rozdíl je ve způsobu přijímání zpráv. Dostáváme je rovnou do mobilů nebo laptopů bez prostřednictví tradičních médií. Je to změna pro samotné politiky i pro lidi, kteří se zprávami živí. Mladší lidé více čerpají přímo ze sociálních sítí, zatímco pro mnoho z těch starších je to složité. Jak se mají sami rozhodnout, co je pravdivá zpráva a co je cíleně rozšířený výmysl? Oproti minulosti musí mnohem více zvažovat, z jakého zdroje informace pochází. Lidé ale dnes nemají moc času, aby si ověřovali zprávu, kterou si přečtou na Facebooku nebo Twitteru.

Na sociálních sítích lidé, kteří se zajímají o politiku, většinou sledují ty s podobným názorem. Takže často konzumují informace v podobě, která jim částečně potvrzuje jejich názory. To je trochu nebezpečné, protože lidé tak mají tendenci vzdalovat se od čistě faktických zpráv.

Pro politiky je možnost obracet se k voličům přes sociální sítě nepochybně přínosem.

Vyřazují tím prostředníky, to je samo o sobě dobrá věc. Sociální sítě politikům umožňují přímo říci, co si o jakém tématu, kauze myslí. I tady je ale problémem to, čemu říkám fact-checkers. Perspektiva, ze které by bylo vidět, do jaké míry je zpráva určitého politika jeho názorem.

Lidé by měli od zprávy, kterou dostanou přes sociální sítě od politiků, ale i od zpravodajských serverů, trochu poodstoupit a říci si: "OK. Proč nám to říká? A proč teď? Jaký je důvod? Kdo to je, proč to říká a proč by mě to vlastně mělo zajímat. Nakolik je ta zpráva emocionální a nakolik faktická? A jak mám na jejím základě změnit své chování?"

Chválil jste Twitter za jeho roli při protestech v Íránu v roce 2009. Některé režimy ale používají sociální média k identifikaci svých odpůrců.

V roce 2009 lidé, kteří chtěli změnu, pochopili, že sociální sítě jsou příležitost.  Můžou jejich prostřednictvím zveřejňovat své názory, své hlasy. Díky nim pronikli i do tradičních médií. Diktátoři to ale také pochopili a řekli si: "já přece mohu kontrolovat internet. Mohu kontrolovat sociální sítě, připojení k internetu."

Nyní ale dvakrát zvažují, co udělají, jaký to má dopad. Když se v Tunisku zapálil stánkový prodavač, což vlastně na konci roku 2010 nastartovalo celé Arabské jaro (jde o incident z města Sídí Bú Zíd, při kterém se prodavač Muhammad Buazízí zapálil na protest proti zvůli policie a úřadů. Začaly tím protesty, které vedly ke svržení tuniského diktátora Zína Abidína bin Alího, pozn. red.), nebo když íránská studentka byla zastřelena do hlavy při demonstraci v Teheránu, tak ty záběry a informace rychle zaplnily sociální sítě.

Dnes má každý chytrý telefon, každý se dostane na sociální sítě. Proto diktatury uvažují trochu jinak než v minulosti a myslím, že skutečně přemýšlejí nad tím, jaký dopad může mít jejich čin, když se objeví na Twitteru nebo Facebooku. Čili do určité míry to lidem, kteří bojují proti diktatuře, dává ochranu. Samozřejmě se ale na druhé straně lidé svými účty vystavují nebezpečí odhalení a zatčení. Je to zápas, který zatím nemá vítěze. A stále pokračuje.

Souhlasíte s kritikou Facebooku kvůli tomu, že se nechává zneužívat šiřiteli lží a dezinformací?

Je na něj upřena pozornost, a proto je a bude i dál nucen měnit svá pravidla. Zlepšovat je. Bude muset být více aktivní a potírat dezinformační zdroje. Systém, který majitelé Facebooku vytvořili, jim umožňuje vydělávat peníze. Samozřejmě je pochopitelné, že si vytvářejí analýzy o každém uživateli. Na co kliká, co se mu líbí. Je pochopitelné i to, že Facebook nemůže zaměstnat velkou armádu lidí, kteří by monitorovali každý příspěvek. Musí ale být vice aktivní v potírání těch, kteří chtějí škodit a ničit dezinformacemi, fake news. Musí mít jasný systém, který to zajistí.

Teroristické skupiny, jako jsou Al-Káida a Islámský stát, použily internet a sociální sítě k šíření své propagandy. Bez nich by těžko dosáhly takového rozmachu. Je vůbec možné kyberprostor zajistit tak, aby těmto lidem nepomáhal?

Existuje globální internetové fórum (Global Internet Forum to Counter Terrorism, pozn. red.), které jde po teroristických stránkách a účtech. Tato mezinárodní spolupráce vedla k uzavření mnoha komunikačních kanálů teroristů. Jde o to, aby vlády účinně spolupracovaly se soukromými firmami, s majiteli internetových komunikačních platforem a s výrobci technologií proti teroristickým aktivitám v kyberprostoru.

V letech 2007 až 2009 se nám podařilo identifikovat některé servery islamistických teroristů, které obsahovaly i záběry z týrání muslimů. Upozornili jsme na ně, dostaly se do médií. Hovořilo se o nevinných lidech, umučených a zavražděných Al-Káidou. My jsme Al-Káidu donutili ke změně. Její tehdejší muž číslo 2 Ajmán Zavahrí vyzval členy, aby přestali taková videa zveřejňovat, protože tím organizaci škodí.

Hned po 11. září jste pro americkou vládu zajišťoval informování veřejnosti přímo z New Yorku. Co pro vás bylo v této vypjaté době nejtěžší?

Vzpomínám si především na každodenní intenzivní pach. Pach sutin a hnijících potravin v oblastech kolem newyorských dvojčat, kde nešel proud. Museli jsme v tom intenzivně pracovat, hledat lidi, kteří tam zůstali. Emocionálně i fyzicky mne práce v okolí Ground Zero během několika týdnů naprosto vyčerpala. Ale dalo mi to odhodlání dělat vše, co  mohu a co umím pro báječné lidi a občany Spojených států.

Video: Facebook je jako kolonizátoři, říká jeho bývalý zaměstnanec

Způsobem, jakým funguje, vynáší na světlo nejhorší vlastnosti lidí a vystavuje uživatele rizikům, o kterých jsme dříve neměli tušení, míní analytik. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Basketbalistky USK v Eurolize otočily zápas s Lyonem

Basketbalistky USK ve druhém kole Evropské ligy v Istanbulu vyhrály. Proti Lyonu otočily nepříznivý vývoj zápasu a zvítězily 80:79. Poslední utkání první části základní skupiny výběr trenérky Natálie Hejkové, který v úterý podlehl 70:77 domácímu Fenerbahce, odehraje v pátek proti Gdyni.

Hráčky USK měly pomalejší rozjezd, soupeřkám nestačily na doskoku a první čtvrtinu prohrály 18:25. Ve druhé sice Pražanky zlepšily hru a dokázaly držet s Lyonem krok a dvakrát snížily na rozdíl čtyř bodů. Francouzský celek ale pokaždé dokázal odskočit a první poločas vyhrál 44:34.

Největší zásluhu na tom měla francouzská reprezentantka Marine Johannesová, která proměnila čtyři ze šesti trojek a v úvodním dějství zaznamenala 20 bodů. USK držela Alyssa Thomasová a už v prvním poločase měla na kontě double double za 12 bodů a 13 doskoků.

Po přestávce Pražanky zlepšily obranu, rychle skóre otočily, a když třetí čtvrtinu vyhrály 24:11, vstupovaly do závěrečného dějství už za příznivého stavu 58:55. V poslední čtvrtině jim Teja Oblaková dvěma trojkami zajistila vedení 68:61 a vypadalo to na pohodlný závěr.

Jenže v posledních sekundách se po laciných chybách USK při rozehrávce dvěma trojkami blýskla Johannesová, s 38 body nejlepší střelkyně zápasu, a snížila na 79:80. Do konce už ale zbývalo příliš málo času na obrat a české šampionky po oddechovém čase další drama nepřipustily a důležitou výhru udržely.

Nejlepší střelkyní USK byla s 20 body Oblaková, Marija Režanová přidala 15 bodů, Thomasová přispěla 12 body, 18 doskoky a šesti asistencemi a double double si připsala i Brionna Jonesová za 14 bodů a 13 doskoků.

Poslední zápas v Istanbulu, kde se kvůli opatřením proti šíření koronaviru hraje v uzavřené "bublině", čeká USK v pátek. Pražanky nastoupí proti Gdyni, která prohrála oba dosavadní zápasy. Zbývající tři kola základní skupiny se budou hrát od 19. do 21. ledna a do čtvrtfinále postoupí první dva celky.

Evropská liga basketbalistek - 2. kolo:

Skupina B (Istanbul):

USK Praha - Lyon 80:79 (18:25, 34:44, 58:55)

Nejvíce bodů: Oblaková 20, Režanová 15, Jonesová 14 - Johannesová 38, Clarková 19. Fauly: 15:16. Trestné hody: 19/13 - 11/10. Trojky: 5:9. Doskoky: 49:41.

Zdroj: ČTK
Další zprávy