Washington - Jde o informaci, která se v proudu velkých událostí trochu ztrácí. Ale ve skutečnosti jde o dosud největší vnitropolitický úspěch prezidenta Donalda Trumpa.
Soudce Neil Gorsuch složí v pondělí přísahu nového člena Nejvyššího soudu USA. A pak společně s prezidentem Trumpem, který ho do jedné z klíčových amerických institucí nominoval, předstoupí v Bílém domě před novináře.
Trump sám to hrdě ohlásil na Twitteru.
Judge Gorsuch will be sworn in at the Rose Garden of the White House on Monday at 11:00 A.M. He will be a great Justice. Very proud of him!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) April 8, 2017
Jazýček na vahách
Gorsuch, který doplní vrcholnou americkou soudní instanci do plného počtu devíti členů, se může teoreticky stát rozhodujícím hlasem, který rozhodne o osudu Trumpova protiimigračního výnosu.
Prezidentův dekret, který měl zakázat vstup do USA lidem ze šesti převážně muslimských zemí, zastavily nižší americké soudy. Bílý dům teď může požádat, aby se celou věcí v urychleném řízení zabýval Nejvyšší soud USA.
V něm mají zatím obě názorová křídla - konzervativní i liberální - rovnovážné čtyřčlenné zastoupení. Gorsuch je pravděpodobně vychýlí na stranu konzervativnější.
Jeho pohled na budoucí kauzy Nejvyššího soudu sice nejde úplně předpovídat. Jeho dosavadní profesní dráha i právního uvažování ale dokazují, že mu liberální názory příliš blízké nejsou.
Ve sporu o Trumpův protiimigrační dekret by to znamenalo, že by si Bílý dům prosadil svou.
Ale i kdyby tento konkrétní scénář nenastal, přesto půjde o Trumpův úspěch. Už jen potvrzení vybraného kandidáta do Nejvyššího soudu USA je pro každého amerického prezidenta velkým úspěchem.
Devětačtyřicetiletý Gorsuch, který dosud působil na federálním odvolacím soudu v Denveru, nastupuje do pozice, která se uvolnila v únoru 2016 po úmrtí soudce Antonina Scalii.
Soudci amerického Nejvyššího soudu jsou jmenováni doživotně, nebo se můžou sami rozhodnout rezignovat. Američtí prezidenti můžou díky nim ovlivnit podobu vrcholné soudní instituce USA daleko do budoucnosti, kdy už sami dávno nebudou v Bílém domě.
Například zmíněného konzervativního soudce Scaliu, jehož teď Gorsuch nahradí, jmenoval v roce 1986 prezident Ronald Reagan.
Zásadní kauzy
Nejvyšší soud USA přitom často rozhoduje o zásadních kauzách, jeho výnosy ovlivňují americkou politiku a společnost.
Jak to vystihl i sám Donald Trump, když v loňské prezidentské kampani čelil nedůvěře části konzervativních republikánů.
Vzkázal jim, že ve výběru mezi demokratkou Hillary Clintonovou a ním beztak nemají jinou možnost než hlasovat pro něj.
"A víte proč? Kvůli soudci Nejvyššího soudu," upozornil je Trump, že zatímco on by vybíral konzervativní soudce, Clintonová by přicházela s liberálními nominacemi.
O významu obsazení Nejvyššího soudu svědčí i ostrá politická bitva republikánů a demokratů v Senátu, která předcházela pátečnímu potvrzení Gorsuche do funkce
Po úmrtí Antonina Scalii tehdejší prezident Barack Obama loni v březnu vybral svého kandidáta do uvolněné pozice, soudce Merricka Garlanda.
Do prezidentských a kongresových voleb zbývalo v té chvíli devět měsíců, republikáni - držící v Senátu většinu - se ale odmítli Garlandovou nominací vůbec zabývat.
Konec senátních pojistek
Demokraty to zatvrdilo a na oplátku byli nyní odhodláni blokovat nominaci Neila Gorsuche.
Šanci jim dávalo ustanovení, podle kterého bylo možné toto blokování (takzvaný filibuster) překonat většinou nejméně 60 hlasů. (Americký Senát má celkem 100 členů - pozn. red.).
Na tuto hranici by republikáni, kteří mají v americkém Senátu většinu v poměru 52:48, nedosáhli. Ve čtvrtečním hlasování ale dosavadní pravidla změnili a k potvrzení kandidáta do Nejvyššího soudu nově stačila prostá většina hlasů.
Pro Neila Gorsuche je zvolení do Nejvyššího soudu USA vrcholem profesní kariéry. A pro prezidenta Trumpa je to velký politický úspěch.
Pro systém americké demokracie, ve které má Senát plnit pojistku proti čistě stranickému politickému rozpolcení, je to ale špatná zpráva.
V současném politicky toxickém prostředí Washingtonu se totiž ostře politicky rozdělil už i Senát.
"Je to černý den v historii USA," uvedl republikánský senátor John McCain po čtvrtečním hlasování, které zrušilo požadavek na většinu šedesáti hlasů.
Sám ale - v rámci stranické disciplíny - taky hlasoval pro.
Trump může vymazat Obamu
Američtí analytici navíc odhadují, že vzhledem k pokročilému věku některých současných členů Nejvyššího soud USA, kteří už dřív uvažovali o odchodu, dostane prezident Trump příležitost jmenovat nejméně ještě jednoho, možná i dva nové soudce této klíčové právní instituce v zemi.
"Soud by tím získal tvrdou konzervativní většinu," napsal k tomu deník New York Times.
Dvě liberální soudkyně, které do Nejvyššího soudu jmenoval předešlý prezident Barack Obama (Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová), by se podle deníku ocitly v situaci, kdy psaly jen menšinová, oponentní "liberální" stanoviska ke "konzervativním" výrokům vrcholné soudní instance Spojených států.
Prezident Donald Trump by tak mohl v Nejvyšším soudu USA úplně vymazat liberální otisk, kterým v něm zanechal jeho předchůdce Barack Obama.
