Washington - Spojené státy neprodlouží dohodu o kontrole íránského jaderného programu. Odstupují od ní, protože má mnoho nedostatků a není jasné, zda ji Írán dodržuje.
Rozhodnutí oznámil v projevu americký prezident Donald Trump.
"Žádné aktivity Íránu nebyly tak nebezpečné jako snaha vyrobit atomovou bombu. Dohoda měla tuto snahu ukončit, ale namísto toho Írán dál obohacoval uran," řekl Trump ve svém projevu.
Zároveň USA obnovují veškeré hospodářské sankce, které vůči Íránu uplatňovaly do roku 2015, kdy zástupci pěti velmocí s islámskou republikou dohodu podepsali.
Evropské země v čele s Německem a Francií se Trumpova kroku obávají. Kvůli tomu, že svět ztratí kontrolu nad íránským jaderným programem a na Blízkém východě hrozí závody ve zbrojení.
Trump: Iran nuclear deal is 'defective at its core,' announces US withdrawing from global agreement. https://t.co/I16hztmGz7
— The Associated Press (@AP) May 8, 2018
Bývalý německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel dokonce prohlásil, že v případě kolapsu dohody čeká Blízký východ "další třicetiletá válka". Trump naopak v úterním projevu řekl, že k závodům ve zbrojení vede jaderná dohoda v dosavadní podobě, protože umožňuje Íráncům podvádět.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se pokoušeli Trumpa přesvědčit, aby smlouvu nevypovídal. Neuspěli. "Jaderná smlouva funguje a Evropská unie je rozhodnuta ji udržet," uvedla v úterý večer šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová.
Írán varoval, že odpoví tvrdě. Podle prezidenta Hasana Rúháního zatím dohodu nevypoví. Je ale možné, že tak učiní později, nebo že dokonce vypoví svůj podpis pod Smlouvou o nešíření atomových zbraní (NPT). Tím by svět zcela ztratil kontrolu nad íránským jaderným programem.
V reakci může Írán prostřednictvím svých loajálních milicí ohrozit americké vojáky v Iráku.
Odstoupení od dohody zostří už tak velké napětí mezi Íránem a Izraelem, zejména kvůli íránské vojenské přítomnosti v Sýrii. Gradovat zřejmě bude také regionální rivalita mezi Íránem a Saúdskou Arábií, která se od počátku stavěla proti smlouvě s Teheránem.
Obnovení amerických protiíránských sankcí dostane pod tlak evropské firmy, které od roku 2015 začaly v Íránu podnikat a obchodovat. Trump v projevu připustil, že obnovené sankce mohou dopadnout i na jiné státy, než je samotný Írán.
V mocenském boji uvnitř Íránu povede Trumpovo rozhodnutí k oslabení reformistů, kteří usilovali o dobré vztahy a ekonomickou spolupráci se Západem. Reprezentuje je prezident Hasan Rúhání.
Naopak posílí pozice antizápadních a ostře protiizraelských konzervativců, ke kterým patří nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí a elitní ozbrojené oddíly Revolučních gard. Naděje na průlom v navzájem podezřívavých vztazích mezi Západem a Íránem padá.
"Je to pro nás historická zkušenost," řekl v první reakci na Trumpůlv krok Rúhání v íránské televizi.
"Naše země se nebojí amerických sankcí ani vojenského útoku. Naši nepřátelé včetně Ameriky, sionistického režimu a jeho spojenců v regionu by měli vědět, že jsme připraveni na nejhorší scénáře a hrozby," řekl agentuře Fars zástupce velitele íránských Revolučních gard Hosejn Salamí.
Základem dohody z roku 2015 bylo ustanovení, že Írán 15 let nebude rozšiřovat své kapacity na obohacování uranu a sníží obohacování v už existujících zařízeních. K obohacování smí používat jen pět tisíc centrifug z celkového počtu 20 tisíc. Tím mělo být zajištěno, že obohacování nedosáhne míry potřebné pro vojenské využití, tedy k sestrojení nukleární nálože.
Těžkovodní atomový reaktor v Aráku měl být přestavěn tak, aby nemohl vyrábět plutonium pro vojenské účely. Mezinárodní inspektoři měli mít podle dohody neomezený přístup do íránských atomových zařízení po dobu 25 let.
Výměnou za to, že zastaví vojensky využitelný jaderný program, měl Írán slíbeno zrušení hospodářských sankcí. Rada bezpečnosti OSN je přijala vůči islámské republice postupně v letech 2007 až 2012 kvůli nedostatečné spolupráci Íránu s mezinárodními zbrojními inspektory.
S Íránem vedlo rozhovory pět mocností: USA, Velká Británie, Rusko, Německo, Čína a Francie.
Íránského vojenského jaderného programu se obává především Izrael. Považuje Írán za existenční hrozbu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu několik dní před Trumpovým rozhodnutím uvedl, že Teherán nadále tajně usiluje o atomovou bombu. V úterý večer izraelská armáda vyhlásila mimořádnou pohotovost kvůli možnému íránskému útoku z území Sýrie.
Donald Trump kritizoval dohodu s Teheránem už v předvolební kampani a varoval, že ji neprodlouží. Zastánci tvrdého postupu vůči Íránu jsou v jeho současné administrativě poradce pro národní bezpečnost John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo.
Podívejte se na video: Donald Trump hrozí Íránu
