Izrael se přibližuje válce. Po náletech na základny se připravuje na íránskou odvetu

Martin Novák Martin Novák
30. 4. 2018 14:44
Izrael pravděpodobně bombardoval základny a sklady munice v Sýrii, zemřelo 26 lidí - většinou íránských bojovníků. Napětí v regionu roste.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Damašek - Na dvě vojenské základny v Sýrii dopadly v noci na pondělí rakety. V provincii Hamá po náletu explodovaly sklady munice a zbraní, na záběrech jsou vidět mohutné požáry. Druhý úder směřoval na základnu blízko mezinárodního letiště v Aleppu.

Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která s pomocí lokálních zdrojů monitoruje dění v zemi, zemřelo při bombardování 26 íránských a iráckých bojovníků.

Teď se však všichni ptají, kdo za útokem stojí. Nikdo se totiž k náletům nepřihlásil.

Pravděpodobně šlo o izraelskou akci, která měla zlikvidovat íránské cíle v Sýrii. Izraelská vláda se ostatně v pondělí sejde na mimořádném zasedání.

Nešlo by zdaleka o první izraelské bombardování v Sýrii. Loni v srpnu šéf izraelského letectva oznámil, že jeho země podnikla v Sýrii asi stovku náletů. 

Izrael také v minulosti několikrát zdůraznil, že nedopustí, aby Íránci stavěli v Sýrii své základny a pomáhali vyzbrojovat radikální libanonské hnutí Hizballáh.

Boj s nepřítelem židovského státu

Izrael jako obvykle nálet ani nepopírá, ani nepotvrzuje. "Nekomentujeme zahraniční zprávy a v tuto chvíli nemáme žádné informace," prohlásil mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus.

"Jsou dvě možnosti. První je, že zaútočily Spojené státy. Pokud to nebyly ony, tak je tady ještě druhá možnost a tu nemohu potvrdit," řekl izraelskému rozhlasu bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky Amos Jadlin.

Syrská vláda nálet přiznala a obvinila z něj právě židovský stát. Na základně v Hamá je dislokovaná syrská 47. brigáda, většinu jejích příslušníků ale tvoří Íránci, Iráčané a ozbrojenci zmíněného libanonského hnutí Hizballáh. Ti bojují spolu s Rusy na straně režimu Bašára Asada proti syrským povstalcům, kteří chtějí Asada svrhnout.

Izrael opakovaně kritizuje trvalé íránské základny v Sýrii, které jsou blízko jeho hranic, protože Írán je nepřítelem židovského státu a neuznává jeho právo na existenci.

Mapa Blízkého východu.
Mapa Blízkého východu. | Foto: Tomáš Daněk

Už na začátku dubna izraelské letectvo zaútočilo na velkou základnu T-4 na východě Sýrie, kde bývají rovněž Íránci.

Napětí i ve vztazích s Ruskem

Izraelská armáda se podle deníku Haarec připravuje na íránskou odvetu. Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí v pondělí varoval: "Odpovědí na útoky budou útoky."

Konkrétně by podle Haarecu mělo jít o útok ze Sýrie nebo Libanonu, případně o atentát proti Izraelcům v zahraničí.

Jako historický příklad takového útoku uvádí list explozi na letišti v bulharském Burgasu v roce 2012, kde sebevražedný atentátník připravil o život pět izraelských turistů. Z akce je podezřelý Hizballáh.

Izraelci se navíc snaží přemluvit Moskvu, aby vliv Íránu v Sýrii omezila. Podle Haarecu ale tato taktika není úspěšná, a roste tak i napětí mezi Ruskem a Izraelem.

Rusové nyní zvažují, že syrské armádě dodají moderní systém protiletecké obrany S-300. Izrael vyhrožuje, že ho zničí.

Syřan v DVTV: Chtěli jsme změnu, ne špinavou válku

Konflikt v Sýrii může vyvolat třetí světovou válku, řešením je dohoda Ruska s USA, říká Mazen Maialeh, Syřan žijící v Praze. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 43 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy