Trump si vede lépe než v roce 2016. Demokraté půjdou protestovat, říká amerikanista

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
6. 11. 2024 7:58
V amerických prezidentských volbách má k vítězství nakročeno republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump. Z klíčových států, takzvaných swing states, už vyhrál Severní Karolínu, Georgii a Pensylvánii. "Velmi by mě překvapilo, kdyby Harrisová výsledek ještě otočila," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček.
Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump se svou ženou Melanií na Floridě navštívil v den voleb hlavní sídlo své kampaně.
Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump se svou ženou Melanií na Floridě navštívil v den voleb hlavní sídlo své kampaně. | Foto: Reuters

Trump podle průběžných výsledků vede a má náskok i ve většině klíčových swing states, tedy státech, v nichž dopředu není jasné, zda je získají republikáni, nebo demokraté. Je to velké překvapení? (Rozhovor vznikl ještě předtím, než si Trump připsal i vítězství v Pensylvánii - pozn. red.)

Zásadní překvapení to asi není, protože průzkumy naznačovaly, že souboj v klíčových státech bude poměrně dost vyrovnaný. Kamala Harrisová by pro vítězství v prezidentských volbách musela nyní získat Michigan, Wisconsin a Pensylvánii. A aby tyto klíčové státy vyhrála, musela by překonat ve zbývajících okresech procenta, která tam získal Joe Biden v roce 2020. Zatím to vypadá, že po celé zemi spíš zaostává a že tedy i v těchto státech těsně prohraje, byť ve všech v rámci statistické chyby. V těch jednotlivých státech průzkumy udávaly statistickou chybu 4,5, někde skoro pět procentních bodů. Nejde tedy vyloženě o překvapení, Trump byl před volbami mírným favoritem.

Znamená to, že pokud Trump nakonec nevyhraje na počet volitelů těsně, pořád nemůžeme říct, že by ho průzkumy úplně podcenily, protože ve všech státech zvítězí poměrně těsně?

Je potřeba počkat na finální výsledky, ale ano, dá se to tak zhruba říct. V roce 2016, kdy Trump vyhrál poprvé, získal sice přes 300 hlasů ve sboru volitelů, ale to bylo především díky velmi těsným výsledkům v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Ta situace se může opakovat. Byť rozdíly nemusí být tentokrát až tak malé, ale pořád zřejmě budou v rámci statistické chyby, jak předpovídaly i průzkumy.

Když v roce 2020 kandidoval Joe Biden, v podobný čas jako nyní to vypadalo, že Trump má vítězství v kapse, potom se ale výsledky otočily ve prospěch Bidena. Má nyní Harrisová ještě šanci? 

Situace je trochu jiná v tom, že ve všech státech se trochu jinak sčítají hlasy, takže nečekáme tolik hlasů demokratických voličů na závěr. Zároveň by Kamala Harrisová musela překonat výsledky Joea Bidena v hodně zalidněných okresech ve třech klíčových státech - v okolích měst Filadelfie, Detroitu a Milwaukee. Podle průběžných výsledků po celé zemi to ale zatím vypadá, že zaostává za Bidenovým výsledkem z roku 2020, bylo by pro mě tedy překvapením, kdyby zrovna v těchto třech oblastech výrazně překonala výsledek stávajícího prezidenta. Vyloučit se to úplně nedá, ale v tuhle chvíli si myslím, že je skutečně jenom malá šance.

Mohl by Donald Trump poprvé vyhrát i takzvaný popular vote, tedy na celkový počet hlasů voličů?

To se ještě uvidí. Bude hodně záležet na výsledcích z Kalifornie, ale má k tomu rozhodně v této fázi sčítání nakročeno lépe než v roce 2016.

Čím si to vysvětlujete?

V tuhle chvíli neznám ještě finální čísla volební účasti, která v tomto ohledu budou rozhodující. Myslím ale, že se Trumpovi podařilo přitáhnout k volbám ty voliče, kteří pro něj hlasovali v roce 2020, a zároveň nálada ve společnosti prostě nahrávala republikánskému kandidátovi.

Jiří Pondělíček
Jiří Pondělíček | Foto: archiv Jiřího Pondělíčka

Pokud se podíváme na čísla důvěry v ekonomiku USA a její budoucnost, tak byla skutečně rekordně nízká, někde pod 30 procenty, což je zhruba na úrovni roku 1992. V takové situaci je pro stranu, jež obhajuje Bílý dům, vždy složité mandát znovu získat.

Kdyby Donald Trump nebyl tak vyhraněným kandidátem, možná by byla volební účast menší, ale zároveň by možná republikáni vyhráli s větším rozdílem. Na finální hodnocení bych ale počkal, až budou známy i výsledky všech soubojů o Senát a o sněmovnu. Donald Trump v letech 2016 i 2020 zaostal v tomto ohledu za celkovým výsledkem republikánů. Dá se říct, že republikáni vyhráli ve více okresech než sám Trump. Uvidíme, jestli se to bude opakovat i letos.

Zatím se v souboji o Senát i Sněmovnu reprezentantů lépe vede republikánům. Je pravděpodobné, že vyhrají obě komory Kongresu i Bílý dům? Co by to znamenalo? 

Ano, protože, jak jsem říkal, v letech 2016 i 2020 Donald Trump zaostal za výsledkem republikánů třeba ve volbách do sněmovny. V roce 2016 konkrétně bylo asi 25 okresů, kde sice vyhrála Hillary Clintonová, ale ty okresy zastupoval potom ve sněmovně republikán. Obráceně to bylo jenom 13. Lze očekávat, že podobný scénář nastane i letos - že pokud vyhraje Trump, tak republikáni zároveň získají většinu ve sněmovně a pravděpodobně i v Senátu.

Co to bude znamenat, na to si musíme teprve počkat. Záleží, jak moc budou republikáni jednotní. Před volbami se mluvilo například o zrušení reformy zdravotnictví, takzvané Obamacare. To ale chtěli republikáni prosadit už minule, kvůli nejednotnosti ve straně se jim to však nepovedlo. 

Spekulovalo se o tom, že pokud by Trump nevyhrál, v USA by mohly vypuknout protesty. Hrozí nějaké i od voličů demokratů, pokud opravdu vyhraje Trump?

Protesty určitě očekávat můžeme, viděli jsme je koneckonců i v roce 2016, když Trump vyhrál nad Clintonovou. Neočekávám ale podobnou situaci jako v roce 2021, kdy se Trumpovi příznivci pokusili narušit oficiální stvrzení výsledků a došlo k útoku na Kapitol. 

Video: Peníze z Ruska nikdo nevyšetřil. Klvaňa se podivuje nad tajemnými půjčkami pro Trumpa (30. 10. 2024)

Americký sen - Tomáš Klvaňa | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

Další zprávy