Washington - Pokud si nový americký prezident Donald Trump dřív ze svého bytu v Trump Tower na 5. Avenue v New Yorku objednával pizzu přes ulici, je možné, že mu ji následně doručil ilegální imigrant z Mexika, Guatemaly nebo San Salvadoru.
Pokud pak pizzu zapil vínem z Kalifornie, je pravděpodobné, že jeho hrozny taky sklízeli ilegální imigranti.
A jestliže se americký prezident Donald Trump chlubí novým hotelem, který loni v létě otevřel ve Washingtonu, tak je přímo zdokumentováno, že na stavbě pracovali i přistěhovalci "bez papírů".
Deportace
Nejen těmto dělníkům, ale potenciálně všem nezákonným přistěhovalcům v USA teď ale hrozí deportace. Trumpova administrativa tento týden výrazně přitvrdila pravidla hry.
Za prezidenta Baracka Obamy se deportace omezovaly jen na pachatele vážnějších trestných činů a na lidi, kteří v USA žili krátce - pár měsíců, nejvýše rok. Teď se hrozba vyhoštění podle Bílého domu vztahuje na kohokoliv, "kdo porušil imigrační zákony".
Tvrdý postoj vůči imigrantům byl jedním z ústředních Trumpových předvolebních slibů. Jeho naplnění teď ale může paradoxně ohrozit jiný z klíčových plánů, díky kterým vyhrál volby. Tedy slib, že výrazně oživí americkou ekonomiku.
Nový prezident tvrdí, že výkon hospodářství USA ve srovnání s obdobím Baracka Obamy zdvojnásobí, na meziroční růst ve výši 3 procent.
Podle Centrální banky USA jde o velmi odvážný cíl, sama banka předpovídá, že americká ekonomika v příštích letech v průměru poroste tempem 1,8 procenta. I předpověď nezávislé Rozpočtové kanceláře Kongresu se pohybuje pod hranicí 2 procent.
Mnozí ekonomové k tomu teď navíc upozorňují, že tažením proti imigrantům si prezident Trump může cestu k avizovanému růstu definitivně uzavřít. Bez přistěhovalců se totiž americká ekonomika - minimálně některá její odvětví - neobejde.
Kdo by Američanům vařil a uklízel?
V USA v současnosti žije přes 11 milionů ilegálních imigrantů. 8 milionů z nich pracuje, což představuje 5 procent všech zaměstnanců v USA. V zemědělství ale tito přistěhovalci tvoří celých 17 procent, ve stavebnictví 13 procent, mezi personálem rekreačních zařízení necelých 10 procent.
Restaurace, zahradnické služby, uklízečky - tam všude už ani chudší Američané nechtějí pracovat, a majitelé proto místa obsazují cizinci.
"Byznys je byznys, ať už jsou to farmáři, nebo stavebnictví, už teď máme problémy s lidskými zdroji," přiznal Bill Wilhelm, prezident kalifornské stavební firmy R.D. Olson Construction pro deník Wall Street Journal skutečnost, že bez ilegálních imigrantů byl měla jeho firma potíže.
"Připravujeme se, jak nejlépe můžeme," citoval deník Jima Bogarta, ředitele kalifornské společnosti Grower-Shipper Association, která zastupuje výrobce zeleniny, hroznů a hub.
Asociace po nástupu prezidenta Trumpa sestavila a vydala doporučení, jak se mají producenti a jejich zaměstnanci chovat v případě zátahu imigračních úředníků.
Spojené státy stárnou
Ani z dlouhodobého výhledu se americká ekonomika - pokud chce růst - podle řady analýz bez přistěhovalců neobejde. Tamní společnost stárne, populační nárůst (narození minus úmrtí) činí v současnosti jen 0,4 procenta, což je nejméně od vzniku USA.
"Pokud tento trend bude pokračovat, toto číslo spíš ještě klesne k nule. To znamená, že růst úhrnné pracovní síly bude úplně závislý na imigraci," konstatuje komentář listu Wall Street Journal.
Podle Trumpova týmu je ale příliv ilegálních přistěhovalců pořád větším problémem. Jejich počet přitom od roku 2009, kdy jich v USA žilo 12,2 milionu, trvale klesá.
Čistý roční imigrační přírůstek - po odečtení lidí, kteří se naopak z USA vystěhují - je v současnosti jen 0,3 procenta celkové populace. Podle loňské rozsáhlé studie je to míň než celkový průměr od konce 18. století.
