Washington - Loni v červenci americký prezident Donald Trump v Paříži na Champs Élysées přihlížel obří vojenské přehlídce konané na výročí pádu Bastily. A událost ho ohromila.
Když se o dva měsíce setkal v září v New Yorku s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem znovu, ke svému pařížskému zážitku se vrátil. "Byla to jedna z nejskvělejších přehlídek, které jsem kdy viděl," řekl Trump reportérům. K vedle sedícímu Macronovi ještě poznamenal: "A my se pokusíme to překonat."
Tento týden v úterý americký ministr obrany James Mattis potvrdil, že Pentagon od prezidenta Trumpa skutečně dostal pokyn přichystat slavnostní vojenskou přehlídku, která by se odehrála letos v létě či na podzim ve Washingtonu.
"Všichni v této zemi jsme si dobře vědomi, jaký respekt a zaujetí má prezident pro naše vojsko. Připravujeme několik scénářů a pošleme je do Bílého domu k rozhodnutí," odpovídal Mattis na dotaz, zda vojenská přehlídka nebude zbytečně nákladným výdajem, když rozpočet Pentagonu je v posledních letech, jak apeluje právě sám ministr Mattis, velmi napjatý.
Mattisova vyhýbavá odpověď byla ovšem ještě tou mírnější, neutrální reakcí, kterou Trumpova představa velké vojenské přehlídky ve Washingtonu vyvolala. Tím většinovým hlasem jsou velké rozpaky až odmítnutí.
Video: Vojenská přehlídka v Pařízi
Skupina demokratických senátorů Mattisovi poslala otevřený dopis, že v době, kdy Američané stále bojují v zámořských konfliktech, "byl měl být každý cent z milionů dolarů, které by stála přehlídka, věnován na tyto ústřední úkoly ministerstva obrany".
Inspirace ze světa autokratů
Vedle otázky peněz ovšem v reakcích zaznívá ještě závažnější pochybnost. Mají zrovna Spojené státy vůbec takovou okázalou přehlídku síly zapotřebí? Není to způsob, kterým své svaly světu ukazují úplně jinak založené země?
Demokratický kongresman Adam Smith řekl pro list The Wall Street Journal, že "takové vojenské přehlídky dělají autoritářské režimy, ne demokracie". Což si myslí i známý historik z Rice University a autor řady knih Douglas Brinkley.
"Pokud k tomu není skutečný, upřímný důvod, tak mi to přijde jako něco, co vidíte v totalitních zemích," upozornil Brinkley ve Washington Post na to, že na rozdíl třeba od Severní Koreje nemají Spojené státy tradici slavnostních vojenských přehlídek.
Pokud se v americké historii konaly, pak k připomínce ukončení velkého válečného konfliktu. Konkrétně po konci občanské války, kdy v květnu 1865 po Pennsylvania Avenue ve Washingtonu pochodovalo 145 tisíc vojáků unie.
Dále pak po první a druhé světové válce, kdy vítězné přehlídky proběhly kromě Washingtonu také v New Yorku. A zatím naposledy se tak stalo po válce v Perském zálivu, kdy v červnu 1991 dorazilo na přehlídku do Washingtonu bezmála 9000 vojáků a organizace akce stála 12 milionů dolarů.
Video: Vojenská přehlídka po válce v Perském zálivu
Kim Čong-un, nebo Champs Élysées?
Jak upozornila v deníku Le Monde jeho vedoucí editorka Sylvie Kaufmannová, Trumpova inspirace (pařížská přehlídka na Den Bastily) má oproti tomu dlouhou tradici, která se datuje až od roku 1880.
"Její dlouhodobost a popularita má řadu historických důvodů, pravděpodobně odlišných od Trumpových motivací," míní Kaufmannová. Den Bastily je oslavován jako zásadní moment francouzské historie.
Přehlídky na Champs Élysées se navíc pravidelně účastní i vojáci jiných armád. Podle Nicholase Dungana, francouzského analytika na washingtonském think-tanku Atlantic Council, si Trump možná ani nevšiml, že loni v červenci před ním v Paříži defilovali i vojáci z Německa, Británie, Indie a rovněž Američané.
Trumpovu přehlídku budou podle Dungana "lidé více srovnávat s Kim Čong-unem než se Champs Élysées". "Pokud bude přehlídka uspořádána kvůli osobnímu přání Trumpa, tak se z toho stane politika. Ve Francii o politiku nejde, je to součást národa," uvedl Dungan pro Washington Post.
Tichá sebedůvěra, hlučná nejistota
A nejsou to jen opoziční demokraté, historici a zahraniční komentátoři, kdo na Trumpův záměr hledí skepticky až odmítavě. Ani reakce amerických republikánů neznějí nadšeně.
"Nevyhledávám ukázky vojenské techniky v sovětském stylu, to nejsme my. Přišlo by mi to jako divadélko, projev slabosti," řekl CNN republikánský senátor Lindsey Graham.
Podle jeho republikánského kolegy Johna Neelya Kennedyho "každý ví, že Amerika je vojensky nejsilnější zemí světa, nemusíme to vystavovat na odiv". "Sebedůvěra je tichá, nejistota hlasitě křičí," uvedl Kennedy pro The Wall Street Journal.
Naprosto proti přehlídce je pak radnice hlavního města Washington, jak Trumpovi jasně vzkázala na Twitteru ve stručném vzkazu: "Dík, ale tanky ne."
Tanks but No Tanks! https://t.co/jMbmumcfFy
— Council of DC (@councilofdc) February 7, 2018
Má to i velmi praktický důvod. Vytrhaný asfalt z poničené vozovky Pennsylvania Avenue, po které se valily pásy tanků Abrams a obrněných vozů Bradley (vážících takřka 28 tun), není pro washingtonskou radnici dvakrát příjemná představa.
Nicméně, jak pro Washington Post připustil jeden z radních David Grosso, když bude Trump na vojenské přehlídce trvat, tak se uskuteční.
"Realitou je, že prezidenta v jeho mašírování nedokážeme zastavit," uvedl Grosso a nemyslel tím jen radnici, ale také Pentagon či Kongres. Odnikud sice nezní nadšení, ale Donald Trump si svoji přehlídku nejspíše prosadí.
