Kdy začal pokles jeho popularity? Nejspíš během pandemie covidu, kdy se Kanaďanům začala zajídat přísná protiepidemická opatření. Masové protesty začaly na jaře 2021 v Montrealu, především kvůli zákazu nočního vycházení.
V ulicích tehdy byly tisíce nespokojených lidí a situace se velmi rychle vyhrotila v násilné střety s policií. Trudeau však na opatřeních trval, nespokojenost narůstala a jeho pověst údajného liberála měla už brzy vzít za svou.
Protestní štafetu přebrali o rok později řidiči kamionů. Proti povinnému očkování se sjeli hlavně do Ottawy a na několik týdnů zcela obsadili centrum kanadské metropole. Protesty probíhaly také na klíčových hraničních přechodech se Spojenými státy.
Ekonomické ztráty kvůli zablokovaným přejezdům na hranicích se odhadují na miliardy dolarů. Trudeau tehdy označil nespokojené řidiče za sympatizanty krajní pravice. Důkazem měl být člověk s nacistickou symbolikou mezi protestujícími. Přitom v čele konvoje nespokojených v Ottawě byla i početná skupina kanadských Indiánů.
Trudeau neustoupil
Trudeau se v té době ale rozhodl neustoupit a aktivoval zákon o výjimečném stavu, stalo se tak vůbec poprvé v historii země. Zákon ve zkratce umožňuje omezení pohybu osob nebo shromažďování, zavedení přísnějších trestů za porušení zákona, zabavování majetku, zmražení bankovních účtů nebo omezování financování aktivit považovaných za hrozbu pro stát.
Na základě tohoto zákona byla policie pověřena rozehnáním protestů v Ottawě a odblokováním klíčových přechodů na hranicích s USA. To vedlo k další eskalaci a radikalizaci části nespokojenců, kteří takové opatření vnímali jako bezprecedentní a neodůvodněné omezení základních práv a svobod.
Trudeauova vláda ovšem čelila značným kontroverzím už dříve. Premiér například v roce 2016 se svou rodinou a několika přáteli odcestoval na vánoční dovolenou na soukromý ostrov v Karibiku, který vlastní Aga Khan, dědičný duchovní vůdce nizárijské větve ismailského islámu. Khan je zároveň zakladatelem Aga Khan Foundation, která obdržela od kanadské vlády milionové dotace na rozvojové projekty.
Kanadské zákony přitom zakazují přijímání darů od organizací či osob, které mají obchodní vztah s vládou. Trudeau a jeho rodina na návštěvě ale zdarma využívali třeba i soukromý vrtulník hostitele.
Trudeau se také musel omlouvat, když se na veřejnosti objevily fotografie z roku 2001, kdy byl ještě mimo politiku a kde má na večírku na sobě orientální oblečení a černé líčidlo. To dnes přitom řada lidí považuje za hrubé rasistické gesto a výraz neuctivosti k lidem tmavé pleti.
Když v roce 2016 zemřel kubánský diktátor Fidel Castro, Trudeau vyjádřil oficiální soustrast, aniž by se však zmínil o porušování lidských práv, které Castrovu hrůzovládu provázelo. Místo toho Trudeau mluvil o Castrově "lásce ke kubánskému lidu".
Narazil na Donalda Trumpa
Vedle těchto prohřešků a přešlapů Trudeau také narazil na Donalda Trumpa. Loni v prosinci Trump prohlásil, že pokud Kanada nechce čelit plánovaným 25% clům na zboží vyvážené do USA, mohla by se stát 51. státem federace a Trudeau guvernérem. Typicky trumpovské popíchnutí nejdříve kanadská delegace v médiích popisovala jako jakýsi nevinný žertík, jenže čerstvě zvolený americký prezident svou "nabídku" zopakoval na sociálních sítích.
Politologové a ekonomové nicméně tvrdí, že jádro nespokojenosti s vládou Justina Trudeaua bylo v peněženkách Kanaďanů a jejich životní úrovni. Kombinací zavádění nejrůznějších daní spojených s ochranou klimatu, cíleným přílivem přistěhovalců a dalších progresivních opatření se ve výsledku zvýšily životní náklady všech obyvatel Kanady.
Podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera vzrostl mezi lety 2015 až 2023 kanadský HDP na hlavu v tržním kurzu jen o 22 procent. Pro srovnání, v USA byl ve stejném období nárůst téměř dvojnásobný. Podle Singera jde o jasný neúspěch a chabý výkon kanadské ekonomiky. Proimigrační politika navíc drasticky snížila dostupnost bydlení v celé zemi, což negativně dopadlo především na chudší vrstvy obyvatel.