Let MH17 sestřelili nad Ukrajinou Rusové. Vyšetřovatelé ukázali i na konkrétní armádní brigádu

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 24. 5. 2018 18:44
Letoun Boeing 777 při letu na lince MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru podle vyšetřovatelů zničila raketa země-vzduch odpálená ruskou armádou.
Trosky letu MH17 na východní Ukrajině.
Trosky letu MH17 na východní Ukrajině. | Foto: Reuters

Amsterdam - Raketový systém, který byl použit při sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou v létě roku 2014, patřil ruským ozbrojeným silám. Ve čtvrtek to uvedl mezinárodní tým vyšetřovatelů v předběžných závěrech šetření pádu letadla Boeing 777, v jehož troskách zahynulo 298 lidí.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že odpalovací zařízení bylo součástí 53. protivzdušné brigády ruských ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters. Zároveň vyzvali veřejnost, aby jim poskytla detailní informace o obsluze odpalovacího zařízení.

Ruské ministerstvo obrany vzápětí uvedlo, že s incidentem nemá nic společného. V rámci spolupráce s nizozemskými úřady "ruská strana předložila vyčerpávající důkazy - potvrzené mimo jiné i zkouškami v terénu -, které jednoznačně ukazují na účast právě ukrajinských protiletadlových raketových systémů Buk na zničení letadla Boeing 777 nad Ukrajinou", uvádí se podle agentury Interfax v reakci ruského ministerstva obrany.

Letoun Boeing 777 při letu na lince MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru v roce 2014 podle vyšetřovatelů zničila raketa země-vzduch z místa ovládaného ruskými separatisty. Mezinárodní vyšetřovací komise nyní potvrdila dřívější zjištění nezávislé investigativní skupiny Bellingcat. Ta koncem loňského roku identifikovala osobu, která údajně při katastrofě dopravního letadla sehrála klíčovou roli. Z odposlechu tehdejších telefonních rozhovorů prý vyplynulo, že jde o penzionovaného ruského generála Nikolaje Tkačova.

Rusko popírá, že by se na zkáze letounu společnosti Malaysia Airlines jakkoliv podílelo.

Experti vyšetřující okolnosti pádu letadla nad východem Ukrajiny vycházeli z analýzy videí, která měli k dispozici. Podle šéfa kriminální služby nizozemské policie Wilberta Paulissena má 53. brigáda stálou základnu v Kursku, který leží na západě Ruska, asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic.

Odtud byl podle něj vyvezen ruský protivzdušný systém Buk, který se po akci vrátil zpět. "Všechna vozidla v konvoji převážejícím raketu byla součástí ruských ozbrojených sil," řekl Paulissen.

Prokurátor Fred Westerbeke na tiskové konferenci prohlásil, že letoun na lince MH17 byl sestřelen raketou systému Buk, odpálenou z prostoru u obce Pervomajskyj jižně od města Snižne. Tento prostor byl tehdy a je i nyní pod kontrolou proruských separatistů.

Jména osob zodpovědných za útok oznámena nebyla. Vyšetřovatelé v této souvislosti vyzvali veřejnost, aby jim poskytla veškeré možné informace o obsluze odpalovacího zařízení. Novinářům nicméně sdělili, že počet "zájmových osob" se snížil z původního sta na několik desítek.

Informaci o zřejmé odpovědnosti Ruska za zkázu malajsijského letadla zveřejnil mezinárodní tým vyšetřovatelů už předloni v září. Ani tehdy se ale v jejich zprávě žádná jména neobjevila. Podle agentury AFP tým pracně zmapoval trasu celého konvoje při jeho osudné cestě na východ Ukrajiny.

Podle Paulissena není pochyb o tom, že při útoku na letoun byl použit systém Buk. Má totiž podle něj "mnoho specifických znaků, které jsou samy o sobě jakýmsi otiskem prstů".

Prokurátor Westerbeke řekl, že vyšetřování se dostalo do závěrečné fáze. "Získali jsme mnoho důkazů, ale obvinění ještě není připraveno," řekl. Podle dřívější dohody států, které se na vyšetřování podílejí, bude o vině podezřelých osob rozhodovat nizozemský soud. Kdy se tak stane, nejsou Paulissen ani Westerbeke schopni určit.

Na zprávu vyšetřovatelů dnes reagovalo "ministerstvo obrany" povstalecké lidové republiky v Doněcku. Náměstek ministra Eduard Basurin agentuře DAN řekl, že z toho, co z rakety Buk zůstalo, nelze určit její původ. "Žádná ruská výzbroj, ani baterie Buk, na Donbasu tehdy nebyla a není ani teď," řekl Basurin a zprávu mezinárodního týmu označil za provokaci.

Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že předčasně ukončí svou nynější návštěvu Indie, aby se v pátek mohl zúčastnit vládní schůze věnované zprávě mezinárodních vyšetřovatelů.

Evropská unie práci vyšetřovacího týmu plně podporuje, zdůraznila v Bruselu mluvčí diplomacie EU Maja Kocijančičová. "O ohledem na zjištěná fakta žádáme Ruskou federaci, aby plně spolupracovala na snaze zjistit, kdo nese zodpovědnost za sestřelení letu MH17," uvedla.

Video: Záznam rádiové komunikace k případu sestřelení letu MH17. Má na něm mluvit ruský generál

Záznam rádiové komunikace k případu sestřelení letu MH 17. Má na něm mluvit ruský generál. | Video: Politie
 

Právě se děje

před 3 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy