Let MH17 sestřelili nad Ukrajinou Rusové. Vyšetřovatelé ukázali i na konkrétní armádní brigádu

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 24. 5. 2018 18:44
Letoun Boeing 777 při letu na lince MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru podle vyšetřovatelů zničila raketa země-vzduch odpálená ruskou armádou.
Trosky letu MH17 na východní Ukrajině.
Trosky letu MH17 na východní Ukrajině. | Foto: Reuters

Amsterdam - Raketový systém, který byl použit při sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou v létě roku 2014, patřil ruským ozbrojeným silám. Ve čtvrtek to uvedl mezinárodní tým vyšetřovatelů v předběžných závěrech šetření pádu letadla Boeing 777, v jehož troskách zahynulo 298 lidí.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že odpalovací zařízení bylo součástí 53. protivzdušné brigády ruských ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters. Zároveň vyzvali veřejnost, aby jim poskytla detailní informace o obsluze odpalovacího zařízení.

Ruské ministerstvo obrany vzápětí uvedlo, že s incidentem nemá nic společného. V rámci spolupráce s nizozemskými úřady "ruská strana předložila vyčerpávající důkazy - potvrzené mimo jiné i zkouškami v terénu -, které jednoznačně ukazují na účast právě ukrajinských protiletadlových raketových systémů Buk na zničení letadla Boeing 777 nad Ukrajinou", uvádí se podle agentury Interfax v reakci ruského ministerstva obrany.

Letoun Boeing 777 při letu na lince MH17 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru v roce 2014 podle vyšetřovatelů zničila raketa země-vzduch z místa ovládaného ruskými separatisty. Mezinárodní vyšetřovací komise nyní potvrdila dřívější zjištění nezávislé investigativní skupiny Bellingcat. Ta koncem loňského roku identifikovala osobu, která údajně při katastrofě dopravního letadla sehrála klíčovou roli. Z odposlechu tehdejších telefonních rozhovorů prý vyplynulo, že jde o penzionovaného ruského generála Nikolaje Tkačova.

Rusko popírá, že by se na zkáze letounu společnosti Malaysia Airlines jakkoliv podílelo.

Experti vyšetřující okolnosti pádu letadla nad východem Ukrajiny vycházeli z analýzy videí, která měli k dispozici. Podle šéfa kriminální služby nizozemské policie Wilberta Paulissena má 53. brigáda stálou základnu v Kursku, který leží na západě Ruska, asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic.

Odtud byl podle něj vyvezen ruský protivzdušný systém Buk, který se po akci vrátil zpět. "Všechna vozidla v konvoji převážejícím raketu byla součástí ruských ozbrojených sil," řekl Paulissen.

Prokurátor Fred Westerbeke na tiskové konferenci prohlásil, že letoun na lince MH17 byl sestřelen raketou systému Buk, odpálenou z prostoru u obce Pervomajskyj jižně od města Snižne. Tento prostor byl tehdy a je i nyní pod kontrolou proruských separatistů.

Jména osob zodpovědných za útok oznámena nebyla. Vyšetřovatelé v této souvislosti vyzvali veřejnost, aby jim poskytla veškeré možné informace o obsluze odpalovacího zařízení. Novinářům nicméně sdělili, že počet "zájmových osob" se snížil z původního sta na několik desítek.

Informaci o zřejmé odpovědnosti Ruska za zkázu malajsijského letadla zveřejnil mezinárodní tým vyšetřovatelů už předloni v září. Ani tehdy se ale v jejich zprávě žádná jména neobjevila. Podle agentury AFP tým pracně zmapoval trasu celého konvoje při jeho osudné cestě na východ Ukrajiny.

Podle Paulissena není pochyb o tom, že při útoku na letoun byl použit systém Buk. Má totiž podle něj "mnoho specifických znaků, které jsou samy o sobě jakýmsi otiskem prstů".

Prokurátor Westerbeke řekl, že vyšetřování se dostalo do závěrečné fáze. "Získali jsme mnoho důkazů, ale obvinění ještě není připraveno," řekl. Podle dřívější dohody států, které se na vyšetřování podílejí, bude o vině podezřelých osob rozhodovat nizozemský soud. Kdy se tak stane, nejsou Paulissen ani Westerbeke schopni určit.

Na zprávu vyšetřovatelů dnes reagovalo "ministerstvo obrany" povstalecké lidové republiky v Doněcku. Náměstek ministra Eduard Basurin agentuře DAN řekl, že z toho, co z rakety Buk zůstalo, nelze určit její původ. "Žádná ruská výzbroj, ani baterie Buk, na Donbasu tehdy nebyla a není ani teď," řekl Basurin a zprávu mezinárodního týmu označil za provokaci.

Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že předčasně ukončí svou nynější návštěvu Indie, aby se v pátek mohl zúčastnit vládní schůze věnované zprávě mezinárodních vyšetřovatelů.

Evropská unie práci vyšetřovacího týmu plně podporuje, zdůraznila v Bruselu mluvčí diplomacie EU Maja Kocijančičová. "O ohledem na zjištěná fakta žádáme Ruskou federaci, aby plně spolupracovala na snaze zjistit, kdo nese zodpovědnost za sestřelení letu MH17," uvedla.

Video: Záznam rádiové komunikace k případu sestřelení letu MH17. Má na něm mluvit ruský generál

Záznam rádiové komunikace k případu sestřelení letu MH 17. Má na něm mluvit ruský generál. | Video: Politie
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy