Strom za každého mrtvého. Po třech letech vyrostl obětem letu MH17 pomník, viník ale potrestán nebyl

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
17. 7. 2017 13:59
Přesně před třemi lety byl nad východní Ukrajinou sestřelen malajsijský letoun s 298 lidmi na palubě. Všichni cestující včetně posádky letadla mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpur zemřeli. Dodnes nebyl potrestán viník. Mezinárodní vyšetřovací tým došel k závěru, že letadlo bylo sestřeleno ruským raketovým systémem Buk. Moskva i povstalci však podíl na tragédii striktně odmítají. V pondělí byl u amsterdamského letiště slavnostně odhalen památník obětem. Za každého mrtvého byl zasazen jeden strom.
Na palubě malajsijského letadla zemřelo všech 298 lidí.
Na palubě malajsijského letadla zemřelo všech 298 lidí. | Foto: Reuters

Amsterdam - Na den přesně tři roky uběhly od katastrofy letu MH17. Malajsijský letoun, který přepravoval cestující z Amsterdamu do Kuala Lumpur, sestřelili nad východní Ukrajinou 17. července 2014.

Zasáhla ho raketa vystřelená ze země z místa, kde bojovali proruští separatisté.

Zemřelo všech 298 lidí na palubě.

Většina obětí - celkem 193 cestujících - byli Nizozemci. A právě v Nizozemsku, u amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol, vyrostl pomník na památku obětí, který byl v pondělí ve 13:55 za přítomnosti nizozemského krále slavnostně odhalen.

Přesně 298 stromů - za každou oběť jeden - bylo vysázeno do tvaru stuhy, která obklopuje kovovou zeď znázorňující trup letadla. Lesní památník byl inspirován černou stuhou, která se stala symbolem tryzny pro příbuzné obětí.

Navrhl ho nizozemský sochař Ronald Westerhuis spolu se zahradním architektem Robbertem de Koningem. Oba tvůrci chtěli vytvořit prostor, kde by pozůstalí mohli vyjádřit svůj smutek a který by jim zároveň poskytl útěchu.

"Já osobně létám třikrát až čtyřikrát do měsíce, jsem v letadle skoro pořád. Skutečně mě ta tragédie zasáhla. Tohle se může stát komukoliv z nás," prozradil sochař Westerhuis v rozhovoru pro německou televizi Deutsche Welle.

Tři roky čekání na spravedlnost

Samotný památník ale příbuzným obětí z MH17 útěchu ani zadostiučinění nepřinese. To, co většina z nich chce, je odhalení a potrestání viníka tragédie.

"Bylo nám řečeno, že je jen otázkou času, než budou (pachatelé) předvedeni před soud… Je to rozhodnutí, na které tolik čekáme," stěžuje si 68letý Salim Sarmo, jehož syn cestoval na palubě sestřeleného letadla.

Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines odstartoval z amsterdamského letiště přesně před třemi roky 17. července 2014 ve 12:14 místního času. Dispečeři ztratili kontakt s piloty o necelé dvě hodiny později. Stroj se zřítil nedaleko vesnice Hrabove v Doněcké oblasti. Přibližně 50 km od ukrajinsko-ruské hranice, v lokalitě kontrolované proruskými separatisty.

Podle Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) nemělo letadlo žádné problémy. Před zřícením se pohybovalo ve výšce 10 tisíc metrů, tedy 300 metrů nad úrovní zakázaného prostoru, který Ukrajina vymezila.

Ani tři roky od tragické události nebyl dosud potrestán viník, či spíše pachatel. Na vyšetřování případu pracuje mezinárodní tým složený z Nizozemců, Belgičanů, Ukrajinců, Australanů a Malajsijců. Loni na podzim došel k závěru, že letadlo bylo sestřeleno raketovým systémem Buk, pocházejícím z Ruska, z oblasti kontrolované proruskými povstalci.

Moskva i povstalci však podíl na tragédii striktně odmítají. Ruské ministerstvo zahraničí nařklo vyšetřovatele, že umožnili Ukrajině vyrobit důkazy, a zvrátit tak případ ve svůj prospěch.

Do konce roku bude soud

Vyšetřovatelé nicméně i tak hodlají určit pachatele do konce roku. Zatím není jasné, zda byl povstalcům vydán rozkaz odpálit raketu, nebo jednali svévolně.

"Doufejme, že do konce roku nebo zkraje příštího roku budeme moci rozhodnout o tom, koho skutečně můžeme obvinit u soudu," řekl podle agentury Reuters malajsijský ministr dopravy Liow Tiong Lai.

Nizozemské ministerstvo zahraničí v červnu uvedlo, že se viník bude zodpovídat před nizozemským soudem a bude souzen na základě tamního práva. Podle australského ministerstva zahraničí by pachatelé mohli být souzeni i v nepřítomnosti.

Na palubě byli pasažéři celkem 12 národností. Nejvíce bylo Nizozemců a Australanů. Letadlem cestovaly celé rodiny, včetně několika malých dětí, které letěly na dovolenou. Celkem 80 pasažérů bylo mladších 18 let. Mezi cestujícími byli také odborníci na infekci virem HIV, kteří letěli na konferenci o epidemii AIDS v Melbourne.

Blízcí lidí, kteří zahynuli v letadle malajsijských aerolinek nad Ukrajinou v roce 2014, se soukromě setkali s mezinárodními vyšetřovateli. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy