Vídeň - Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute - IPI) je znepokojen nedávným rozhodnutím pražského obvodního soudu, který udělil novinářce Sabině Slonkové vysokou pokutu za to, že trvala na ochraně zdroje.
Soud vyměřil reportérce deníku Aktuálně.cz dvacetitisícovou pokutu za to, že odmítla sdělit, jak redakce získala nahrávku loňských schůzek prezidentova kancléře Jiřího Weigla s lobbistou a bývalým komunistickým aparátčíkem Miroslavem Šloufem.
Eroze práva
Oba muži se dvakrát sešli nedlouho před volbou hlavy státu, kdy tým kolem Václava Klause sháněl chybějící hlasy pro jeho znovuzvolení.
"Pokuta představuje znepokojivý trend v Evropě - erozi práva novinářů chránit své zdroje," prohlásil ředitel IPI David Dadge.
Mezinárodní tiskový institut
Mezinárodní institut pro svobodu tisku byl založen v roce 1950 na ochranu svobody tisku a slova.
Jeho členy jsou zkušení editoři, přední novináři a mediální odborníci z celého světa.
Hlavním krédem IPI je víra, že svoboda slova je základní právo, které pomáhá chránit ostatní práva, a že svobodná média mohou přispět ke svobodnějšímu světu.
"Soud v případě Sabiny Slonkové i v podobných verdiktech ve Francii a Británii konstatoval, že právo na ochranu zdroje nemůže být uplatněno. Bez tohoto práva však investigativní žurnalistika a právo veřejnosti vědět, v čem se jejich vládní činitelé angažují, trpí," dodal.
Argument státního zástupce, že došlo k úniku osobních údajů, kterých se dopustil zaměstnanec státní správy, není podle IPI v kauze Savoy legitimní.
Kritika zákazu odposlechů
Mezinárodní tiskový institut zároveň kritizuje i novelu českého trestního řádu, která počítá se zákazem publikovat odposlechy. Senát sice zákon vrátil sněmovně, ale ta jej přehlasovala. Nyní chybí jen podpis prezidenta.
Právě na Václavu Klausovi nyní záleží osud novely, která kromě odposlechů zakazuje i publikování údajů o obětech trestných činů.
Přitom jen díky únikům z odposlechů se mohla veřejnost dozvědět o kontaktech českých politických špiček s podsvětím.
Za zveřejnění odposlechů by podle novely, bude-li schválena, mohla být uložena pokuta a v mimořádných případech až pět let vězení.
"Ochrana zdroje existuje proto, aby mohla řádně fungovat investigativní žurnalistika. Bez ní nemohou novináři konat svou práci v zájmu veřejnosti," píše v prohlášení IPI jeho ředitel.
Ke kritice pokuty a novely trestního zákoníku se ve středu přidala i renomovaná organizace Reportéři bez hranic. Ve své zprávě žádají prezidenta Klause, aby novelu trestního zákoníku vetoval.
Celou zprávu si můžete přečíst zde.
