Předseda konference Alok Sharma ujišťoval, že i přes koronavirová omezení chce uspořádat inkluzivní jednání, ale zkušenost tisíců odborníků, kteří podnikli cestu do Glasgow, aby nakonec mohli jednání sledovat pouze on-line, svědčí o něčem jiném.
Podle Rámcové konvence OSN o změnách klimatu mají zástupci organizací občanské společnosti právo účastnit se coby pozorovatelé světových summitů o klimatu a být přítomni v jednacích sálech, aby byla zajištěna transparentnost, připomněla AFP. Podle Teresy Andersonové, koordinátorky organizace Action Aid, bylo ale z tisíců pracovníků nevládních organizací, kteří měli akreditaci na COP26, dovoleno přímo přihlížet jednání jen nepatrnému zlomku. Skutečnost, že je skupinám občanské společnosti upírána možnost kontrolovat politické představitele a nutit je skládat účty, podle Andersonové může mít "vážné důsledky pro ty, kterých se klimatická krize dotýká nejvíce".
Letošní konference byla kvůli pandemii koronaviru odložena o rok, ale koronavirus se na ní i nyní podepisuje. Přístup na rokování mají ztížený představitelé z chudých zemí, kde ještě nejsou široce dostupné vakcíny proti covidu-19. Británie, která konferenci hostí, sice delegátům nabídla, že jim vakcíny zajistí, někteří z nich ale nemají prostředky na zaplacení hotelu nebo je odrazuje povinnost podstoupit po příjezdu karanténu.
"To, že skupiny občanské společnosti nemají přístup na klíčová jednání a že mnoho jejich představitelů nemůže ani vstoupit do areálu COP26, je katastrofa," sdělil AFP Mohamed Adow z organizace Power Shift Africa, která se zaměřuje na odvrácení dopadů klimatické krize na Afriku. "Představitelům nevládních organizací z nejchudších zemí bylo řečeno, že konference bude inkluzivní (…). Po příjezdu se ale dozvěděli, že jedinou možností, jak se zasedání zúčastnit, je on-line platforma, která skoro nefunguje," dodal Adow.
