Minulý pátek ho při lovu v rezervaci Arariboia na severovýchodě Brazílie obklíčila a následně zastřelila pětice těžařů, která v oblasti nelegálně působí. Informoval o tom americký deník The New York Times.
Podle zahraničních médií šlo o plánovaný útok. Další muž, se kterým se Guajajara na hon vydal, přestřelku přežil se zraněním a vše popsal.
Guajajara, který zemřel po střelbě do hlavy, byl členem uskupení, které se považuje za "ochránce lesa". Tato skupina brazilských domorodců usiluje o ochranu své komunity a území před těžaři, dřevorubci, farmáři i dalšími lidmi, kteří dávají přednost byznysu před zachováním přírody.
"Všude dochází k tak rozsáhlému ničení přírody. Stromy s kvalitním dřevem tvrdým jako ocel se kácí a odvážejí pryč," připomíná slova zabitého domorodce agentura Reuters, která s mužem v září dělala rozhovor.
"Musíme náš způsob života zachovat pro budoucnost našich dětí," řekl také v interview Guajajara, který po sobě zanechal syna.
Bolsonaro má na rukou krev
Skupinu strážců lesa, která má asi 20 tisíc členů, založil právě kmen Guajajara v roce 2012. Celkem v Brazílii žije kolem 900 tisíc domorodců.
Po vraždě Vlka se snáší kritika také na hlavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. "Bolsonarova vláda má na svých rukou krev domorodců," komentovala to organizace APIB, která zastupuje zájmy řady brazilských domorodců.
Hlava největšího jihoamerického státu dlouhodobě čelí kritice ze strany ochránců amazonského pralesa. Podle nich Bolsonaro podporuje rozvoj byznysu v oblasti, včetně odlesňování.
"Stupňování násilí v domorodých teritoriích je přímým důsledkem nenávistných projevů a kroků, které jsou namířené proti našim lidem," dodala v prohlášení asociace APIB.
Prezident Bolsonaro v minulosti například snížil rozpočet úřadu na ochranu životního prostředí (IBAMA) nebo se navážel do práce environmentálních aktivistů. V Brazílii se navíc o práva domorodých obyvatel stará vládní agentura Funai. Nedávno ale Bolsonaro jmenoval do jejího čela důstojníka federální policie Marcela Xaviera da Silvu, který je úzce napojen na zemědělský byznys.
Vraždy domorodců nejsou výjimečné
Kmen Guajajara si už delší dobu uvědomuje, že mu hrozí nebezpečí. V září se ozvala například vláda brazilského státu Maranhão, v němž leží rezervace Arariboia. Na nebezpečí spojené s nelegální těžbou upozornila brazilského ministra spravedlnosti Sérgia Moru. Avšak bez odezvy, uvedlo vedení státu Maranhão.
Varování ohledně toho, že se domorodci nachází v ohrožení života, obdržela o měsíc dříve také federální policie.
Podle neziskové organizace Survival International, která bojuje za práva domorodců, nejde o první případ násilí proti Ochráncům lesa. V minulosti byli zabiti přinejmenším tři další členové této skupiny i s rodinami, cituje spolek britský server BBC.
Dochází i k vraždám domorodců z jiných kmenů. Například na konci července přišel o svého vůdce kmen Wajapi, který obývá brazilský stát Amapá. Jejich náčelníka ubodali nelegální těžaři k smrti. Právě komunita Wajapi se v poslední době strachuje o svůj domov více než dříve. Bolsonaro chce jejich oblast, ve které se nachází zásoby zlata, mědi a železa, zpřístupnit horníkům.
Úřad brazilského prezidenta se v uplynulých měsících potýkal s kritikou také kvůli rozsáhlým požárům, které zachvátily deštné pralesy. Podle posledních údajů shořelo na brazilském území nejméně 125 tisíc hektarů. Bolsonaro se však nechal slyšet, že požáry Amazonii nijak nedevastují. Na území Brazílie leží asi 60 procent amazonského pralesa, kterému se také někdy přezdívá "plíce planety".
