Náboženská sekta na něj zaútočila v metru sarinem. Japonec teď o útoku natočil film

Jana Václavíková Jana Václavíková
17. 10. 2020 14:09
Jedno z nejčastěji připomínaných výročí v Japonsku připadá na 20. března. V ten den roku 1995 náboženská sekta Óm šinrikjó spáchala sérii teroristických útoků v tokijském metru nervovým plynem sarin. Připravila o život třináct lidí a další tisíce musely být hospitalizovány. Jedním z nich byl i Acuši Sakahara, který natočil o útoku dokument Já a vůdce sekty.
Útok sarinem v tokijském metru. | Video: Reuters

Události z 20. března 1995 si Sakahara pamatuje dodnes velmi přesně. Byl slunečný den a on, tehdy 29letý, spěchal do práce na důležitou prezentaci.

Pamatuje si i jednoho z cestujících v metru, staršího muže, který vypadal, že podřimuje. Pod ním ležel plastový sáček obalený novinami, ze kterého se vylévala nějaká tekutina. "Normálně mi nevadí ani sedět v nočním metru vedle zvratků, ale tehdy jsem si sedl jinam," vzpomíná na osudovou jízdu nyní čtyřiapadesátiletý Japonec Sakahara.  

"V metru jsem si četl noviny, kde byl článek o zatčení jednoho z členů sekty Óm šinrikjó. Pak jsem začal mít problémy s vnímáním, myslel jsem si, že jsem přepracovaný nebo že jsem si špatně vyčistil kontaktní čočky. Až později jsem ucítil zvláštní zápach, takový ovocný, jako je cítit nátěrová barva. Bylo to nepříjemné," vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Přesedl si proto do vedlejšího vagonu. 

O pár stanic dál podřimující muž omdlel a vlak se zastavil. "Měl jsem jeden z těch momentů, kdy si všechno spojíte - sáček na zemi, článek, co jsem právě četl, a taky několik týdnů starou zprávu o tom, že se Óm snažila provést už v létě útok sarinem," vysvětluje Sakahara, proč metro raději opustil a jel taxíkem.

"Když jsem přijel do práce, necítil jsem se dobře a přišlo mi, že se postupně zatahuje nebo že máme nějaké problémy s elektřinou," popisuje své první zdravotní potíže. Šel proto do nemocnice, která ale byla plná lidí - dalších pasažérů z metra.

Problémy s očima ho dodnes neopustily, ani čtvrt století po útoku. "Rychle se mi unaví a musím pravidelně používat speciální kapky na recept, které jsou docela drahé," říká s tím, že malá lahvička ho vyjde v přepočtu na 350 korun. "Kvůli tomu si musím chodit pravidelně lehnout, třeba i dvakrát nebo třikrát denně, takže nemůžu mít normální práci. Dělám, co se dá - píšu knihy a točím filmy. To můžu dělat ve svém tempu," vysvětluje autor sedmi publikací.   

Otázky, na které se těžko odpovídá

Jeho debutový celovečerní film, na kterém posledních několik let pracoval, měl premiéru letos a představí se i na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Ten nakonec kvůli pandemii koronaviru proběhne pouze on-line. Více než 220 filmů a živých debat bude po dobu konání festivalu, od 27. října do 8. listopadu, k vidění na portálu Dafilms za 350 korun.

Sakahara ve snímku "Já a vůdce sekty - současná zpráva o banalitě zla" nepopisuje, jak teroristický útok probíhal a jak si na něj pamatuje, ale snaží se pochopit, proč některé lidi láká přidat se do sekty a vzdát se všeho, co dosud znali. Členové Óm šinrikjó museli opustit své rodiny, přátele, pohodlí i peníze. 

Režisér dokumentu Acuši Sakahara (vlevo) s mluvčím sekty Arakim Hirošim.
Režisér dokumentu Acuši Sakahara (vlevo) s mluvčím sekty Arakim Hirošim. | Foto: Záběry z dokumentu Já a vůdce sekty / MDFD Ji:hlava

Odpovědi hledá spolu s Arakim Hirošim, současným mluvčím sekty. Ta pod změněným názvem Aleph funguje dodnes, přestože její zakladatel a organizátor útoku Asahara Šókó byl odsouzen k trestu smrti, který byl před dvěma lety vykonán.

S Hirošim má režisér mnoho společného - oba jsou podobného věku, pocházejí ze stejné oblasti a studovali na stejné univerzitě. Ve filmu navštěvují místa, která je spojují, a Sakahara svému druhovi pokládá řadu otázek. Hiroši ale odpovědi někdy nenachází, jako v případě, proč sekta útok vůbec spáchala.

"Beru ho jako kamaráda, ale nevím, jestli on bere mě stejně. Občas jsem z něj frustrovaný a občas jsem na něj naštvaný za to, že nevyužívá svůj život pro něco lepšího. Mimo kameru jsem mu navrhoval, že by měl sektu opustit. Pomohl bych mu," popisuje vzájemný vztah režisér. "Tlačil jsem na něj, určitě víc než jeho rodiče a bratr, možná jsem k němu byl i krutý." Jak ale dodává, žádný vliv to nemělo.

Doživotní stigma 

Araki Hiroši není prvním členem sekty, se kterým se Acuši Sahakara zná. Pár let po útoku si vzal ženu, která dříve v sektě byla a řekla mu to jen pár dní před svatbou. Jejich manželství však záhy skončilo. "I když nebyla do útoku zapojena, pořád cítila vinu. Poté co jsme se vzali, získala práci v Lucembursku, protože ovládala spoustu jazyků - japonštinu, angličtinu, francouzštinu, řečtinu i latinu. Nakonec jsme ale neodjeli, protože se její jméno objevilo na seznamu lidí spojených se sektou, a byla proto vnímaná jako teroristka. Začala z toho být frustrovaná," popisuje. 

Sakahara proto doufá, že film bude částečně působit i jako obhajoba lidí, kteří po opuštění sekty mají v životě problémy. "Nechci, aby se tyhle věci opakovaly i v životě jiných lidí," říká. 

S tím se shoduje s japonskou vládou, která sektu po útoku nezakázala, ale neustále ji monitoruje. "Máme svobodu víru, takže je vláda nemůže zakázat. Kdyby to navíc udělala, tak by se členové rozprchli po Japonsku a šlo by je hůř kontrolovat. Vláda proto čas od času schválí nařízení, které jí umožní nechat prohledat sídla sekty, zkontrolovat situaci uvnitř a prostudovat finanční výpisy," dodává Sakahara. 

Na čem se ale filmař s vládou neshodne, je postoj k obětem útoku, které podobně jako on dodnes trpí zdravotními problémy. Původně jim měly pomáhat organizace napojené na vládu, podle Sakahary už ale nefungují nebo se starají jen o zlomek obětí. "Nikdo nás neposlouchal. Pak mi jeden novinář řekl, že když budu slavný, nikdo mě už nebude moct ignorovat. I proto jsem natočil tento dokument," vysvětluje svou motivaci režisér. 

Koncem letošního října chce popsat své zkušenosti na tiskové konferenci a představit konkrétní výsledky vědeckých studií, které sledovaly dlouhodobé následky. Doufá, že to pomůže situaci obětí změnit. "Strávil jsem na tom pět let, a tak cítím velkou odpovědnost, protože mnoho lidí stále trpí. Pro tenhle film není podstatné, na jaké festivaly se dostane, je ale důležitý kvůli obětem," dodává. 

Podívejte se na trailer k dokumentu:

Já a vůdce sekty | Video: MFDF Ji.hlava
 

Právě se děje

před 4 minutami

Vrchařskou 11. etapu Vuelty vyhrál Gaudu, v čele zůstal Roglič

Jedenáctou etapu Vuelty s pěti vrchařskými prémiemi vyhrál francouzský cyklista David Gaudu. Průběžný lídr Primož Roglič dojel ve skupince se svým největším soupeřem Richardem Carapazem a udržel červený trikot lídra.

Čtyřiadvacetiletý Gaudu vyhrál po 170 kilometrech v závěrečném stoupání na Alto de la Farrapona souboj o etapový triumf se Španělem Marcem Solerem, jemuž na posledních desítkách metrů nadělil čtyři sekundy. Člen týmu Groupama-FDJ si v etapě, jež zahrnovala jedno stoupání třetí kategorie a čtyři první kategorie, připsal první vítězství na Grand Tour.

Z původní sedmičlenné skupiny uprchlíků, která vstupovala do závěrečného stoupání, projela na třetím a čtvrtém místě cílem s odstupem 52 sekund dvojice z týmu Sunweb Michael Storer, Mark Donovan.

Po pátečním překvapivém útoku Rogliče v závěru rovinaté etapy, jenž mu zajistil návrat do červeného trikotu, se dnes adepti na celkové prvenství do žádných nástupů nepouštěli. Obhájce loňského prvenství Roglič přijel do cíle se ztrátou 1:03 minuty na vítěze desátý hned za Carapazem, s nímž má v průběžném hodnocení stejný čas. Solerovi zajistila účast v úniku posun z celkově desátého místa na šesté.

Svůj nejlepší výsledek na letošní Vueltě zaznamenal Jan Hirt, jenž se dlouho držel s nejlepšími a obsadil 21. pozici s odstupem 1:44 za Gauduem. Zdeněk Štybar dojel do cíle osmdesátý s téměr půlhodinovou ztrátou.

Další souboje v horách čekají cyklisty v neděli, kdy se jede pouze 109 km dlouhá, ale o to náročnější 12. etapa se závěrečným obávaným stoupáním na Angliru. Jeden z nejnáročnějších výstupů v profesionální cyklistice nabízí na posledních sedmi kilometrech průměrný sklon 13 procent a některé úseky mají hodnotu před 20 procent.

před 23 minutami

Česká jednička Chládek ve 30 letech končí s boxem

Dlouholetá česká jednička v amatérském ringu Zdeněk Chládek končí s boxem. Někdejší bronzový medailista z juniorského mistrovství světa i Evropy se rozhodl pověsit rukavice na hřebík ve třiceti letech, a to ze zdravotních a rodinných důvodů, ale i vzhledem k současné nejistotě v době pandemie koronaviru. V budoucnu se chce věnovat trénování ve vlastní boxerské akademii.

"Ukončuji dlouholetou sportovní vrcholovou kariéru," oznámil Chládek na facebooku. "Sportu se budu věnovat nadále. Nyní se chci zaměřit na lidi, kteří mají zájem se naučit boxovat. Ať už jako hobby nebo vrcholově. Do budoucna plánuji vlastní tělocvičnu, jakmile se situace uklidní," dodal s poukazem na současná opatření vynucená pandemií koronaviru.

Právě šíření nákazy covid-19 přitom Chládkovi tak trochu nahrálo, protože po únorové operaci ramena dostal šanci stihnout o rok odložené olympijské hry. Přestože se ukázalo, že rameno je poškozené víc, než se čekalo, snahu o návrat měl. "Byl jsem s reprezentací na soustředění, ale nebylo to ono. Ruka mě bolí i teď za běžného života a zdraví je na prvním místě," řekl Chládek Ústeckému deníku.

před 24 minutami

Kubová v plavecké lize ISL skončila třetí na 100 metrů znak

Plavkyně Simona Kubová vybojovala v mezinárodní lize ISL v Budapešti třetí místo na trati 100 metrů znak. Svému týmu Tokio Frog Kings v maďarské metropoli pomohla ještě ve dvou štafetách a ze tří startů vytěžila jedenáct bodů.

Na znakařské stovce Kubová časem 57,42 sekundy nestačila jen na Nizozemku Kiru Toussaintovou a Američanku Amy Bilquistovou. "Jsem ráda, že jsem doplavala třetí. To je prima. Začátek závodu byl podařený, chtělo by přidat ve druhé padesátce, ale čas je fajn. Plavu v setinách pořád stejně, což je skvělé," uvedla Kubová v tiskové zprávě.

V pátek se podílela na druhém místě polohové štafety na 4×100 metrů a s kraulařskou štafetou obsadila šestou pozici. Tokio Frog Kings obsadili v měření čtyř týmů třetí místo a v průběžném pořadí International Swimming League jsou po pěti utkáních v euro-asijské skupině na posledním pátém místě.

"Snad se nám podaří postoupit do finále, to by bylo bezva," uvedla Kubová. "Teď máme čtyři dny volna a pak nás čeká další závod. Pořád ještě hodně těžce trénujeme, ladíme prý na semifinále, tak snad začneme více odpočívat," dodala chomutovská plavkyně.

Další zprávy