Všichni se potřebovali po sérii nezdarů vykázat úspěchem. Dnes se dočkali.
Popularita George Bushe ve Spojených státech podle průzkumů nezadržitelně klesá a stále více Američanů považuje Irák za jeho nezdar.
Dnes po delší době mohl americký prezident oznámit dobrou zprávu a znovu tak oživit naději, že přes všechny problémy se vývoj v Iráku a válka proti terorismu přece jen ubírají správným směrem.
Americká armáda se v Iráku dostávala pod rostoucí palbu kritiky za smrt, kterou způsobila v posledních měsících mnoha civilistům. Zejména za masakr v Hadíse, při němž zahynulo 24 neozbrojených obyvatel tohoto města.
Tentokrát Američané zasáhli přesně a včas. A irácký premiér Núrí Malikí, který americké síly stále častěji a ostřeji kritizoval, jim dnes na tiskové konferenci poděkoval.
Spokojený premiér
Sám Malikí se nedávno ujal vedení vlády, která se v bolestech rodila několik měsíců. Sliboval dobudování armády i policie a zajištění bezpečnosti do 18 měsíců. Lepší začátek, než likvidaci nejznámějšího teroristy na území Iráku a nejzarytějšího odpůrce nové vlády, si nemohl přát.
"Budeme tvrdě čelit každému, kdo půjde v Zarkávího stopách. Mezi námi a nimi je válka," prohlásil Malikí odhodlaně na tiskové konferenci.
V předpovědích, zda likvidace Zarkávího oslabí teroristy a protivládní skupiny, převládá opatrnost a spíše mírný pesimismus. Po prosinci 2003, kdy vojáci dopadli v podzemním úkrytu Saddáma Husajna, se očekávaný konec násilí nedostavil. Naopak, mrtvých začalo přibývat.
Zarkáví byl vůdcem skupiny, která se nazývá Organizace Al-Káidy v Iráku. Je to však jen jedno z mnoha hnutí, které v zemi působí. Další skupiny mají na Al-Káidu vazby menší nebo vůbec žádné.
Výjimečnost Zarkávího? Brutalita a krutost
Zarkáví byl mediálně nejznámější postavou. Především kvůli brutalitě, s kterou postupoval. Právě jeho skupina stála za stínáním hlav rukojmích a sebevražednými atentáty ve městech.
Nebyl však zdaleka jediným, kdo organizoval atentáty a vraždy.
"Zarkáví byl důležitou, vlivnou postavou. Ale organizace, kterou vytvořil, přežije i po jeho smrti. Nepřehánějme význam toho, co se dnes stalo. V Iráku jsou stovky ozbrojenců, kteří vědí, že jednoho dne budou zabiti nebo dopadeni. Za nimi jsou připraveni další, kteří nastoupí na jejich místa," řekl agentuře Reuters analytik Mustafa Alani z výzkumného centra v Dubaji.
Expert na islamistický terorismus Rohan Gunaratna, autor uznávané knihy Uvnitř Al-Káidy, je optimističtější.
"Zarkáví byl důležitou postavou Al-Káidy nejen v Iráku, ale i v Jordánsku a dalších arabských zemích. Měl svoji síť i v Evropě. Po něm nepřijde nikdo s ním srovnatelný, žádný Zarkáví číslo dvě. Je to významný úder proti Al-Káidě," uvádí Gunaratna.
Šíitští muslimové si oddechnou
Irácká vláda si od Zarkávího smrti slibuje určité uklidnění sektářského konfliktu mezi sunnitskými a šíitskými muslimy.
Zarkáví byl sunnitským fanatikem a nenáviděl šíity, považoval je za odpadlíky od islámu. V jednom z prohlášení je nazval "hady" a vyzýval k jejich zabíjení. Netajil se cílem vyvolat v Iráku občanskou válku mezi sunnity a šíity.
Otázkou je, jak se dnešní americký úder projeví na vývozu ropy. To je klíčový prvek pro iráckou ekonomiku. Produkce je stále nízká kvůli častým sabotážím a útokům na ropovody.
Irák tak vyváží denně pouze 1,5 milionu barelů denně, což komplikuje hospodářskou rekonstrukci země. Ropa totiž zajišťuje drtivou většinu příjmů do státní poklady, nepočítá-li se americká pomoc.
Premiér Malikí chce produkci ropy během příštích čtyř let zdvojnásobit, ale vše závisí na bezpečnosti a schopnosti čelit sabotážím na ropných zařízeních. Zastaralé ropovody a terminály také potřebují nákladnou opravu, ale tu zatím není možné provést.
Hledané osoby v Iráku či struktuře Al-Káidy
Usáma bin Ládin
| Saúd, zakladatel Al-Káidy. Podle USA se skrývá v horách na pákistánsko-afghánském pomezí. Na konci roku 2001 americkým vojákům těsně unikl z jeskynního komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu. Odměna za informace vedoucí k jeho dopadení je 25 miliónů dolarů, stejně jako v případě Zarkávího. |
Ajmán Zaváhrí
| Egypťan, dlouholetý a nejbližší spolupracovník Usámy bin Ládina. Původní profesí dětský lékař. Zřejmě se skrývá také v Pákistánu ale na jiném místě než bin Ládin. Často zveřejňuje jménem Al-Káidy prohlášení na videokazetách. |
Muhammad Umar
| Afghánec, vůdce Talibanu a v letech 1996 až 2001 nejvyšší představitel Afghánistánu. Podle afghánských zdrojů se skrývá na jihu země a v prvních měsících po pádu Talibanu se přemisťoval na motocyklu. Pátrání po něm komplikuje fakt, že je známa pouze jedna jeho nekvalitní fotografie |
Saíf Ádil
| Egypťan, který se stal "velitelem operací" Al-Káidy po útěku členů organizace z Afghánistánu na konci roku 2001. CIA má podezření, že se nedávno pohyboval v Íránu. Býval plukovníkem v egyptské armádě, svoji rodnou zemi ale opustil už v roce 1988. |
Izzát Ibrahím Dúrí
| Iráčan, jediný z nejvyšších přestavitelů Saddámova režimu, kterého Američané ještě nedopadli. Býval jedním z nejbližších spolupracovníků Saddáma. Skrývá se na severozápadě Iráku. V nedávném prohlášení vyzval arabské země, aby diplomaticky neuznaly novou vládu. Údajně trpí leukemií, ale nejde o ověřenou informaci. |
