Extrémně horké počasí sužuje Kanadu od neděle. V Lyttonu, vzdáleném asi 250 kilometrů od Vancouveru, v posledních dnech padl celostátní teplotní rekord, který hned o čtyři stupně překonal ten poslední z roku 1937.
"Je to nesnesitelné, je nemožné být venku. Nikdy jsem nic takového nezažila a doufám, že už se nic podobného nebude opakovat," komentuje pro britskou stanici BBC nejmenovaná obyvatelka Lyttonu. Podle kanadské veřejnoprávní stanice CBC dokonce začaly rozmrzávat vrcholky věčně zasněžených hor, které nikdy netají.
This is crazy! The Canadian town of Lytton (marker on map) hit 49.6ºC today, setting a new national heat record for the 3rd straight day. The record prior to this heatwave was 45ºC.
— Ben Domensino (@Ben_Domensino) June 30, 2021
Impressively, Canada's lowest temp today was -1.3ºC, making a 50.9ºC range across the country! pic.twitter.com/BcThnLsA7o
Ve čtvrtek město téměř kompletně zničil požár. Evakuovat se muselo všech asi 1000 místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Poblíž Lyttonu vzplál porost a podle místního starosty se plameny velmi rychle rozšířily do celého města. Obyvatelé měli jen desítky minut na opuštění svých domovů.
Vlny horka, které Kanadu a severozápad USA zasáhly, jsou podle klimatologa Radima Tolasze zásadně ovlivněny klimatickými změnami. Způsobuje je proudění a přesun vzduchových hmot z teplejších oblastí, které se však nestihnou ochladit na teploty běžné v regionu. Roli zároveň hraje vysoký tlak vzduchu, který trvání horké vlny prodlužuje, a pomalejší tryskové proudění. "Zpomalení tohoto rozhraní je zapříčiněno současným oteplováním planety, které v arktických oblastech probíhá podstatně výrazněji než v mírných šířkách, a zmenšuje se tak teplotní rozdíl mezi těmito oblastmi," vysvětluje Tolasz.
O spojitosti mezi vedry a klimatickými změnami hovořil v posledních dnech americký prezident Joe Biden, kanadský premiér Justin Trudeau i předseda vlády Britské Kolumbie John Horgan. "Velká lekce z posledních pár dní ukazuje, že klimatická krize není fikce," uvedl Horgan podle amerického deníku New York Times.
Nový normál
Na to, že klimatická změna způsobuje extrémy počasí, upozorňují vědci dlouhodobě. "Očekávali jsme, že v budoucnu přijde více enormních vln vedra, protože do atmosféry vypouštíme skleníkové plyny. Ale tohle je i nad mým očekáváním. Tato horka jsou v historii Kanady naprosto bezprecedentní," říká stanici CBC Simon Donner, profesor klimatologie na Univerzitě v Britské Kolumbii.
"Každá vlna veder, která se dnes objeví, je pravděpodobnější a intenzivnější kvůli lidmi způsobené klimatické změně," souhlasí s ním Friederike Ottoová z Oxfordské univerzity, kterou cituje britská stanice BBC.
Radim Tolasz navíc říká, že na horké počasí si budeme muset zvyknout i v Česku. "Bohužel už je to nový normál - v první polovině 20. století byly teploty nad 30 stupňů Celsia v novinách komentovány jako 'extrémní horko'. Dnes považujeme léto bez tropických dnů za nevydařené," poukazuje.
Mama bear and her two cubs coming over for a dip in the pool to cool down during the heat wave! @GlobalBC @DailyHiveVan #HeatDome pic.twitter.com/b0ITiCuueM
— 𝐋𝐲𝐥𝐞 𝐉𝐞𝐟𝐟𝐫𝐞𝐲 ✌️ (@MrKush604) June 27, 2021
Podle Tolasze jsou vedra nejvýraznějším projevem klimatických změn rovněž u nás. "Pomalu se s tím sžíváme. Vybavujeme domovy, úřady a služby klimatizacemi, omezujeme pohyb venku, ale není to dlouhodobě udržitelný stav. Smíříme se s tím, že kolem roku 2050 si budeme zvykat na teplotu 40 stupňů Celsia? Nebo se pokusíme s tím něco udělat?" ptá se.
Český klimatolog upozorňuje, že v boji se změnami klimatu je potřeba lépe zadržovat vodu ve volné přírodě i v městském prostředí. "Začněme už konečně snižovat spotřebu fosilních paliv, a tedy produkci skleníkových plynů, které jsou za změny v atmosféře zodpovědné. Kombinace těchto dvou 'jednoduchých' opatření je jedinou cestou, jak se v budoucnu vyhnout nesnesitelným horkům u nás nebo dokonce i dále na sever," dodává.
