reklama
 
 

Čečenský režim mučí gaye, chce je "vymazat". Slitování nemá ani rodina, říká Ruska, která je ukrývá

17. 5. 2017
Čečenský režim zatýká a mučí stovky lidí s odlišnou sexuální orientací. Tvrdí to zprávy, které se objevily letos na jaře. Ruska Taťána Vinničenková pracuje v organizaci Russian LGBT Network, která podporuje mimo jiné i homosexuály v Rusku. Od začátku letošního dubna poskytuje také pomoc lidem z Čečenska, kterým kvůli jejich orientaci hrozí údajně i smrt. "S homosexuály většinou nemají žádné slitování ani nejbližší příbuzní," vysvětluje Vinničenková v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě 17. května se slaví mezinárodní den proti homofobii.
Doporučujeme

Praha - V Čečensku jsou pronásledováni a zabíjeni gayové, napsal na začátku dubna ruský list Novaja Gazeta. Jako první upozornil, že režim zatýká a mučí stovky lidí s odlišnou sexuální orientací.

Informace se rychle rozšířila. Ve světových médiích se dokonce objevily zpovědi mučených gayů, kterým se podařilo uniknout.

Samy čečenské úřady mlčí. Prezident autonomní republiky Ramzan Kadyrov odmítá, že by se v zemi něco takového dělo. "Stát se na útocích na jedince s odlišnou sexuální orientací i podílí," říká přitom v rozhovoru Taťána Vinničenková, která pomáhá homosexuálům z Čečenska.

Aktuálně.cz: Zprávy o pronásledování a mučení homosexuálů v Čečensku se začaly v médiích objevovat na začátku letošního dubna. Znamená to, že se do té doby nic takového nedělo, nebo se teď situace zhoršila?

Taťána Vinničenková: Homofobie byla v Čečensku problém vždycky, stejně jako v celém Rusku. Je to velice specifický region. Být homosexuálem v Čečensku znamená být ve smrtelném nebezpečí.

Místní společnost vůbec nepočítá s něčím, jako je LGBT (zkratka označuje gaye, lesby, bisexuály a transgender osoby - pozn. red.). Něco takového pro Čečence ani pro místní orgány vůbec neexistuje.

Teď je ale rozdíl v tom, že stát útoky na jedince s odlišnou sexuální orientací přestal přehlížet a sám se na nich podílí. Financuje ozbrojené skupiny a přímo podporuje tyto nálady ve společnosti.

Pseudovězení a pseudopolicie

V médiích se dokonce můžeme dočíst o koncentračních táborech pro homosexuály. Skutečně něco takového existuje?

Termín koncentrační tábor mi přijde přehnaný a neměl by se v tomto případě používat.

V Čečensku kromě klasické policie ještě funguje jakási paralelní struktura. Říká se jí různě, ale jsou to vlastně ozbrojené jednotky, které jsou zmocněné státem.

Plní roli mravní policie. Mohou na ulici sebrat v podstatě kohokoliv: dívku, protože kouří a jde sama bez doprovodu, nebo naopak dvojici, která jde moc blízko vedle sebe.

Russian LGBT Network

  • Ruská nevládní organizace sídlící v Moskvě funguje od roku 2006.
  • Zaštiťuje regionální organizace, ale také společenské iniciativy, které se zabývají podporou práv členů LGBT komunity.
  • Kromě podpory lidských práv poskytuje taky právní a sociální služby.
  • Od dubna letošního roku organizace spustila horkou linku na pomoc pronásledovaným homosexuálům v Čečensku. Za necelé dva měsíce už skrze ní pomohla zhruba 80 lidem.

Právě tyto skupiny se zaměřují na homosexuály. Aktivně je vyhledávají - na sociálních sítích si s nimi sjednají schůzku nebo chodí tam, kde se schází. Pak je zadrží, zmlátí a odvezou do "vězení", která ale nejsou oficiální. Zůstala tu z období druhé čečenské války (1999 až 2009, pozn. red.).

K těmto případům neexistuje žádná dokumentace. Lidé, kteří se tam dostanou, zmizí bez jakýchkoliv informací nebo důkazů.

Lidé, kteří si takovým typem vězení prošli, pak podávají zprávy o mučení. Jaký je účel zadržování, když jsou lidé po několika dnech propuštěni?

Nepouštějí všechny, někdo to mučení jednoduše nepřežije. Jejich cílem je komunitu LGBT z Čečenska vymazat.

A některé mučí proto, aby je donutili k přiznání. Pak je vrátí rodině, která se už o ně "postará". S homosexuály většinou nemají žádné slitování ani nejbližší příbuzní.

Co byste řekla na argument, že netolerance k lidem s odlišnou sexuální orientací je spojená s islámem, který v Čečensku převládá?

Svádět všechno na náboženství je nesmysl. Existuje spousta muslimských zemí, které se k této otázce staví mnohem otevřeněji. Čečensko se to možná snaží svalit na islám, ale je to hloupost.

Strach mají i v Moskvě

Jak konkrétně vaše organizace Russian LGBT Network pomáhá pronásledovaným čečenským homosexuálům?

Máme takzvanou horkou linku, na kterou se pronásledovaní lidé můžou obrátit. Funguje přes e-mail (kavkaz@lgbtnet.org). Je to první způsob, jak mohou požádat o pomoc.

Pak záleží, s jakými problémy se na nás obrátí. Nejčastějším dalším krokem je zajištění přesunu z Kavkazu do Moskvy nebo jiného města. Tam se s nimi osobně setkáme a vymyslíme, co uděláme dál.

Často pak následuje vycestování z Ruska.

Znamená to, že Moskva je jen přestupní stanice a ani tam se lidé, kteří uprchli z Čečenska, necítí v bezpečí?

Rozhodně. V Rusku není bezpečno, společnost je tam silně homofobní. Ti lidé se navíc bojí nejen být v Moskvě, ale taky v zemích, kde je nějaká čečenská diaspora.

Často to probíhá tak, že rodině a přátelům ani neřeknou, kam jedou, a zpřetrhají s nimi veškeré vazby. Na místě, kam odjedou, se pokoušejí začít úplně nový život.

Kvůli boji proti terorismu je ale problém získat pro muslimy z Kavkazu víza. Zatím pouze jeden stát Evropské unie poskytl víza pro dva naše svěřence. Který to je, se ale z bezpečnostních důvodů nedá zveřejnit (ve středu však litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius uvedl, že jeho země poskytla azyl dvěma homosexuálům z Čečenska - pozn. red.).

Jakým způsobem na pomoc získáváte prostředky?

Už několik let funguje takzvaný program vnější pomoci, kde střádáme příspěvky dárců. Když se ale v médiích začaly objevovat zprávy o situaci v Čečensku, získali jsme další podporu - například od švédské vlády nebo z Evropské unie. I sami lidé začali iniciativně vybírat peníze.

Nejde jen o peníze, ale taky o lidské zdroje. Asi si dovedete představit, kolik lidí teď potřebujeme.

Během čtyř dnů se nám například podařilo v Moskvě zajistit útočiště, kde Čečence ubytováváme. Museli jsme totálně přeorganizovat chod naší moskevské skupiny a to samé udělala i skupina v Petrohradu. Naši lidé teď pracují prakticky 24 hodin denně.

Chodí i výhrůžky

O kolik lidí z Čečenska se teď staráte?

V Moskvě a jiných městech se v současnosti staráme celkem o 46 lidí. Na horkou linku se od 1. dubna do začátku tohoto týdne obrátilo už 80 lidí z Kavkazu.

Musí se s vámi spojit přes internet. Není to pro ně nebezpečné, když právě tam na ně nepřátelé číhají?

Je pravda, že homosexuály si vyhledávají různí zločinci právě přes sociální sítě. Takže ti první, kteří nás kontaktovali a přijeli do Moskvy, si nemohli být jistí, jestli to není jen past. Pak ale informovali své přátele doma.

Naši linku si navíc může každý vyhledat na našich webových stránkách.

Ruským novinářům chodí po zveřejnění informací o pronásledování homosexuálů výhrůžky. Chodí i vám? Cítíte, že máte důvod se obávat?

Na horkou linku chodí celkem často nadávky. Jsou to i osobní výhrůžky, takže se bojím. Ale to neznamená, že přestanu dělat to, co dělám.

Na Slovensku jsou homosexuálové stále často terčem posměchu nebo urážek, říká slovenský novinář Martin Šimečka. Nízká účast v kontroverzním referendu je podle něj porážkou slovenské katolické církve. | Video: DVTV |  13:24

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama