O balonu velkém asi jako tři školní autobusy Američané věděli už od jeho vzletu z čínského ostrova Chaj-nan. Do vzdušeného prostoru USA vstoupil přes Kanadu, stíhačka F-22 ho nakonec v sobotu 4. února sestřelila nad mořem u Jižní Karolíny. Od té doby američtí experti vyzvedávají a analyzují jeho trosky.
Zatím se jim podařilo odhalit, že stroj byl sestaven ze součástek různých dodavatelů - minimálně jedna část na sobě měla nápisy v angličtině, další vyrobila firma, která je na oficiálním seznamu dodavatelů čínské armády, vysvětlil pro Aktuálně.cz analytik think-tanku Evropské hodnoty David Plášek.
Podle něj není pochyb o tom, že se jedná o armádní zařízení. "Z reakcí Číny je podle mě jasné, že jde o velký program a že balony jsou špionážní. Pokud Peking říká, že jde o meteorologický balon, tak používá stejné argumenty jako Spojené státy, když za studené války posílaly balony nad Čínu a Sovětský svaz," míní Plášek.
Nejmenovaný představitel americké armády deníku Washington Post popsal, že Číňané zkombinovali starou technologii balonů a nakombinovali ji s moderní komunikační a sledovací technikou. Balony mají podle expertů výhodu, že nad objektem zájmu mohou pohybovat dlouhou dobu, a pokud mají odpovídající technologii, lze pomocí nich vytvářet velmi detailní snímky. Zároveň se pohybují pomalu, takže se vyhnou pozornosti satelitů, které se zaměřují na rychlá zařízení, jako jsou rakety.
Letitý špionážní program
Americká stanice CNN uvedla, že Čínská lidová osvobozenecká armáda, jak zní její oficiální název, má řídit velký program špionážních balonů už několik let. První konkrétní zmínky o jejich pohybu nad svým územím zveřejnil už v roce 2020 ostrov Tchaj-wan. Zpětně se Pentagonu povedlo dohledat, že čínské balony se přiblížily v roce 2019 i k americkému tichomořskému ostrovu Guam či Havaji.
"Spojené státy nebyly jediným cílem tohoto programu, který porušil suverenitu zemí na pěti kontinentech," řekl k incidentu v americkém vzdušném prostoru ministr zahraničí Antony Blinken. Celkem jich mělo být čtyřicet, například Japonsko, Indie, Vietnam a státy v Jižní Americe.
Jaké informace dokážou čínské balony nashromáždit, zatím není jasné. Prvotní analýza trosek balonu ukázala, že stroj dokázal zaměřit komunikační zařízení a odposlouchávat hovory z nich. "Minulý týden poskytl Spojeným státům jedinečnou možnost zjistit víc o čínském programu špionážních balonů. Všechny informace nám zároveň pomohou monitorovat tento druh objektů v budoucnu," prohlásil mluvčí Pentagonu Pat Ryder.
Metál pro "balonového vědce"
O studiu ovladatelných balonů pohybujících se ve velké výšce informovala čínská státní média už v roce 2019. Vědecký pracovník Wu Če tehdy prohlásil, že jím navržený stroj vystoupal až do výšky 18 kilometrů a obletěl většinu planety. V podobné letové hladině americká stíhačka balon sestřelila.
"Podívejte se, tady je Amerika," ukazoval Wu Če na obrazovku se zakreslenou trasou zařízení. Tehdy mluvil o tom, že přístroje v balonu mohou sloužit pro měření znečištění vzduchu či jako včasné varování při přírodních katastrofách, píše americký deník New York Times. Následně však za svou práci získal vyznamenání od armády a minulý týden se bez dalších podrobností dostaly na americký sankční seznam čínské firmy, ve kterých má Wu podíl.
Objevení a sestřelení balonu by podle analytika Davida Pláška nemělo mít na americko-čínské spolupráci výraznější dopad. "Spíš to kazí čínské snahy o zlepšení vztahů a ekonomiky, která utrpěla za pandemie koronaviru," míní.
Že podobné balony do svého arzenálu zařadí i další země, Plášek neočekává. "Protože jdou z trosek získat informace, jde o silný signál Číně, aby podobné operace omezila," domnívá se. Peking i nadále tvrdí, že šlo o civilní stroj, který prováděl meteorologické měření. Jeho sestřelení odsoudila.
