Folbiggové první syn Caleb zemřel v roce 1989, po něm následoval Patrick v roce 1991, Sarah v roce 1993 a nakonec Laura v roce 1999. První tři úmrtí byla původně připisována syndromu náhlého úmrtí novorozence (SIDS), což je termín používaný v případě, kdy děti mladší jednoho roku zemřou bez zjevné příčiny.
Laura žila nejdéle ze všech Folbiggových dětí a policie zahájila vyšetřování poté, co soudní patolog označil příčinu její smrti za "neurčitou". Kathleen poté obvinili a v roce 2003 shledali vinnou z vražd svých tří dětí a zabití čtvrtého. Podle obžaloby Australanka své děti ve věku od 19 dnů do 19 měsíců udusila. Folbiggová, kdysi označovaná za nejhorší australskou mnohonásobnou vražedkyni, ale od začátku vinu odmítala a tvrdila, že děti zemřely přirozenou smrtí.
Odsouzení založili na nepřímých důkazech. Šlo především o její deníky, v nichž popisovala své problémy s mateřstvím. Žádné přímé důkazy udušení či zranění dětí ale nebyly předloženy. Porota byla přesvědčena, že šance, že by všechny čtyři děti zemřely přirozenou smrtí, je tak nepravděpodobná, že muselo jít o vraždu. Přezkoumání verdiktu v roce 2019 vinu Folbiggové potvrdilo.
Další vyšetřování v roce 2022, vedené bývalým předsedou nejvyššího soudu Thomasem Bathurstem, ale dospělo k názoru, že úmrtí dvou dětí mohla způsobit genetická mutace známá jako CALM2 G114R, která u nich byla zjištěna a která může způsobit náhlou srdeční smrt. Za úmrtím třetího dítěte mohla stát neurogenetická porucha. "Tyto závěry vyvolávají pochybnosti také kolem údajného zabití čtvrtého dítěte," uvedl tehdy Bathurst.
Nové vyšetřování vycházelo z poznatků imunologů a dalších vědců a také z názoru expertů, že matka stěží mohla zadusit své děti beze stopy násilného činu. Profesorka Carola Vinuesaová, která vedla tým výzkumníků z Australské národní univerzity, uvedla, že neobvyklá genetická sekvence byla jasně patrná z DNA Folbiggové, ještě než byly otestovány vzorky dětí.
Generální prokurátor státu Nový Jižní Wales Michael Daley tak letos v červnu oznámil, že Folbiggové byla udělena milost kvůli důvodným pochybnostem ve všech čtyřech případech. "Neznamená to ale, že byla Folbiggová zproštěna viny," dodal Daley. Spravedlnosti se žena dočkala až nyní.
Soudci odvolacího soudu souhlasili s Bathurstovými závěry, že "podstatný a rozsáhlý soubor nových vědeckých důkazů" převážil nad důkazy, které zazněly během procesu. Rovněž konstatovali, že její deníky, pokud jsou posuzovány v celém kontextu podpořeném novými znaleckými psychologickými a psychiatrickými důkazy, "nejsou spolehlivým přiznáním viny". Právníci Folbiggové okamžitě vyzvali k právní reformě a velmi vysokému odškodnění.
Dojatá Folbiggová poděkovala příznivcům, kteří neúnavně pracovali na tom, aby přesvědčili vládu Nového Jižního Walesu a právní systém, že nové vědecké důkazy opravňují k bližšímu přezkoumání jejího odsouzení. "Čas, který si to vyžádalo, než jsme se dočkali dnešního výsledku, stál mnoho lidí mnoho sil. Doufala jsem a modlila se, že jednoho dne tu budu moci stát s očištěným jménem," dodala Folbiggová.
