Damašek - Muslimský postní měsíc ramadán začal v Sýrii krveprolitím a palbou tanků do civilistů.
Prezident Bašár Asad se rozhodl zlomit pětiměsíční povstání proti jeho režimu vystupňováním násilí, bez ohledu na sílící mezinárodní kritiku.
Syrská opozice chtěla během muslimského postního měsíce organizovat demonstrace a protesty každý večer a dostat do ulic více lidí. Režim se tomu pokusil předejít bombardováním center několika měst, kde neustává odpor proti Asadovi.
Armáda útočí po celé zemi, na města Hamá, Homs, na oblasti u libanonské hranice, Dejr Ez-zor na východě i na několik čtvrtí Damašku.
Vojáci pálí do obydlených oblastí, od neděle, kdy útoky začaly, je hlášeno už více než sto padesát obětí.
V Hamá se podle svědků lidé nemohou dostat s mrtvými na hřbitovy kvůli prudkému ostřelování, takže oběti provizorně zahrabávají v zahradách a parcích. Ze střech některých domů pálí po lidech odstřelovači.
"Střely na nás dopadají každých deset sekund," popsal situaci pro agenturu Reuters jeden z obyvatel města. "Jsou to zbabělci. Vědí, že nemáme zbraně, a tak útočí," řekl k tomu další.
Lékaři uvádějí, že zraněné nestíhají ošetřovat, mnozí se ani nedostanou do nemocnic. Docházejí také zásoby krve. Lidé ve městě budují barikády, stejně tak jako obyvatelé okolních vesnic. Chtějí tak alespoň zpomalit a zkomplikovat postup tanků.
V pondělí večer vojáci ostřelovali demonstrace v několika čtvrtích metropole Damašku. Podle opozice zemřelo šest lidí.
"Je jasné, že vláda je připravena nasadit jakoukoliv sílu k rozdrcení odporu. Tím ale problém nevyřeší. Naopak, revoluce ještě zesílí," domnívá se libanonský analytik Ramí Chúrí.
Podle protirežimních aktivistů od začátku povstání v polovině března zahynulo přes 1600 lidí, na tři tisíce jich zmizelo. Ozbrojené složky režimu zatkly za tu dobu celkem 26 tisíc osob, mnoho z nich bylo krutě mučeno a bito.
Na 12 tisíc Syřanů nadále zůstává ve věznicích.
Město Hamá má velký význam vzhledem ke své historii. V roce 1982 tady potlačil rebelii proti režimu strany Baas prezident Háfiz Asad, otec současného prezidenta. Tehdy ve městě zemřelo více než deset tisíc lidí.
Současní vůdci revoluce v Hamá prohlašují, že nedopustí opakovaní tehdejších událostí a budou pokračovat v protestech, dokud se režim nezhroutí.
(Videozáznam zachycuje dívku zasaženou syrskými vojáky v domě, kde spala.)
Stejnou vůli vytrvat ale dává najevo i prezident Bašár Asad. Ve svém pondělním projevu k ozbrojeným silám označil armádu za pýchu národa a pochválil ji za krvavé potlačování protestů.
"Jsem si absolutně jist, že díky národní jednotě našeho lidu jsme schopni zvládnout toto nové spiknutí, které má zničit Sýrii a rozdělit celou oblast na malé, vzájemně soupeřící státy. Jsme nyní ještě pevněji odhodláni pokračovat v naší politice reforem, kterou nic nezastaví," uvedl prezident.
Syrská armáda a všechny ozbrojené složky jsou ovládány komunitou alávitů, která tvoří zhruba deset procent obyvatel Sýrie. Patří k ní i prezident Asad.
Masakrování civilistů na začátku muslimského postního měsíce už vyvolává kritiku i v islámských zemích, které zatím převážně mlčely.
Turecký prezident Abdullah Gül prohlásil, že je událostmi v Hamá šokován a odsuzuje je. Turecko přitom před vypuknutím protestů udržovalo s Asadovým režimem velmi přátelské vztahy.
Poprvé od začátku nepokojů kritizovalo Damašek také Rusko, které dosud považovalo události v Sýrii za její vnitřní věc.
"Použití síly proti civilistům a představitelům státní správy je nepřijatelné a musí skončit," uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. To pak oznámilo, že není proti rezoluci odsuzují násilí, pokud nebude obsahovat sankce vůči Sýrii.
Událostmi v Sýrii se na popud Německa od pondělí zabývá Rada bezpečnosti OSN. Ruské prohlášení podle nejmenovaného západního diplomata dává naději, že velmoci by se tentokrát mohly shodnout na rezoluci odsuzující násilí proti demonstrantům.
Západ přitom vylučuje ozbrojenou intervenci podobnou té, jaká se odehrává v Libyi. Britský ministr zahraničí William Hague v pondělí potvrdil, že o žádném zásahu Evropa ani Spojené státy neuvažují.
Na rozdíl od libyjských povstalců ovšem syrská opozice ozbrojenou intervenci ani nežádá.
Vlády arabských zemí zatím k masakrům mlčí. Především z obav, že by se revoluce rozšířily i do jejich zemí. Syrský režim za nedělní a pondělní ostřelování kritizoval jen egyptský ministr zahraničí Muhammad Amr a vůdce libanonské opozice Sáad Harírí.
Itálie v úterý na protest proti masakrům odvolala z Damašku svého velvyslance a vybídla k tému kroku všechny členské země Evropské unie.
