Nad rozbouřenou Sýrií leží stín starých krveprolití

Martin Novák Martin Novák
29. 3. 2011 14:47
Prezident Bašár Asad má vystoupit v televizi a slíbit reformy
Hamá na snímku z roku 1982. Po masakru, o kterém se v Sýrii nemluví.
Hamá na snímku z roku 1982. Po masakru, o kterém se v Sýrii nemluví. | Foto: Zdroj: Wikipedia

* Syrský režim je údajně rozdělen na dva tábory * Sektářské násilí v Sýrii si v minulosti vyžádalo tisíce obětí * Bývalý politický vězeň se obává, že vláda přitvrdí

Damašek - Sýrie je unikátní stát. Jediný, kde výjimečný stav platí téměř půl století. Od roku 1963, kdy se dosud vládnoucí strana Baas dostala k moci.

Prezident Bašár Asad slíbil, že v nejbližších dnech vystoupí v televizi, a naznačil, že výjimečný stav zruší. Vláda odpoledne rezignovala, do dvou dnů má Asad jmenovat novou.

Děje se tak pod tlakem demonstrací. Syřané překonali bariéru strachu z tvrdých represí a vyšli do ulic protestovat. Režim zareagoval podle očekávání.

V několika městech speciální policejní síly střílely do lidí ostrými náboji, v Latákíji na břehu Středozemního moře dokonce odstřelovači pálili ze střech tak, že lékaři museli například jedné ženě amputovat nohu.

Všemocnými institucemi, které jsou páteří diktatury, jsou rozvětvená tajná policie a elitní Republikánská garda.

Snímek pořízený z amatérského videa, které bylo publikováno na stránkách jedné ze sociálních sítí. Demonstranti se snaží sejmout sochu bývalého syrského prezidenta Hafíze Asada v Dará.
Snímek pořízený z amatérského videa, které bylo publikováno na stránkách jedné ze sociálních sítí. Demonstranti se snaží sejmout sochu bývalého syrského prezidenta Hafíze Asada v Dará. | Foto: Reuters

V obou hrají prim prezidentovi příbuzní. Gardě velí jeho bratr Máhir, na hustou síť zpravodajských organizací dohlíží jeho švagr Asíf Šavkát, šéf vojenské rozvědky.

Galerii nejvíce nenáviděných rodinných příslušníků hlavy státu doplňuje jeho bratranec Rámí Machlúf. Miliardář, který ovládá velkou část syrského byznysu, je například majitelem mobilního telefonního operátora Syriatel.

Ostatně proto rozlícení demonstranti v Dará vedle policejní stanice a sídla strany Baas vypálili i kancelář Syriatelu.

Deník Financial Times s odvoláním na svůj "vysoce postavený zdroj" v Damašku napsal, že režimní špičky jsou rozděleny v názoru na to, jak postupovat.

Jedná část, kterou reprezentuje právě Asadův bratr Mahír a další lidé z tajných služeb a velení armády - jsou pro tvrdou odpověď ve stylu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Druhá část režimu se kloní k tomu, aby se alespoň v něčem vyšlo požadavkům demonstrantů vstříc, protože nespokojenost lidí se situací v zemi je zřejmá.

Foto: Aktuálně.cz

K tomuto křídlu údajně patří i sám prezident, původním povoláním oční lékař s diplomem z britské univerzity.

Rozdělení odpovídá i dosavadní postup. Na jednu stranu mluvčí vlády slibuje reformy a větší svobodu, na druhé straně odstřelovači zabíjejí lidi.

Podle některých názorů stojí za masakry v Latákíjí i městě Dará na jihu země právě oddíly loajální především Mahíru Asadovi.

Většinu vlivných pozic v nejvyšší hierarchii režimu zastávají od začátku sedmdesátých let příslušníci komunity alávitů. Vyznávají šíitský islám, ale v Sýrii jsou v menšině, tvoří jen něco přes dvanáct procent obyvatel.

Alávité ovládají klíčové armádní a policejní složky, sám prezident a jeho rodina do této komunity patří.

Většinu z 22 milionů obyvatel země ale tvoří sunnitští muslimové, jichž se na moci podílí jen část. Naopak křesťanská komunita, představující zhruba deset procent populace, Asada podporuje v obavách, že by po něm mohlo nastoupit k moci Muslimské bratrstvo.

Bašár Asad na návštěvě Francie v roce 2008.
Bašár Asad na návštěvě Francie v roce 2008. | Foto: Reuters

Ačkoliv současné protesty zatím nemají sektářskou podobu, nad Sýrií stále leží stín událostí z roku 1982, kdy povstání sunnitů ve městě Hamá režim Háfize Asada - Bašárova otce - nesmlouvavě potlačil.

Bylo to krveprolití, jakých Blízký východ při všech svých válkách a konfliktech zažil jen málo.

Vypuklo 2. února ráno, když povstalci povraždili několik stovek vojáků a vojaček v místních kasárnách, stejně tak jako všechny činitele strany Baas ve městě.

Prezident Asad do Hamá poslal elitní oddíly s tanky a děly, kterým velel jeho bratr Rifát. Armáda nejprve odřízla stotisícové město, rozdělené na dvě poloviny řekou Orontes, od okolního světa a odpojila telefony.

Téměř měsíc trvající nelítostná válka v ulicích , kde se sunnitští rebelové ukrývali, si vyžádala zhruba osm až deset tisíc mrtvých, velká část Hamá byla srovnána se zemí.

Hamá. Město, které ví, jak se umí zlobit Asadovi, na snímku z roku 2009.
Hamá. Město, které ví, jak se umí zlobit Asadovi, na snímku z roku 2009. | Foto: Simona Holecová

Režim se tím mstil i za předchozí útoky sunnitských odpůrců. V červnu 1979 útočníci postříleli na půdě vojenské akademie v Aleppu dvaatřicet kadetů, většinu alávitů.

O rok později byl terčem atentátu v Palmyře sám Háfiz Asad. Přežil, ale výbuch mu poranil ucho, takže od té doby velmi špatně slyšel.

Někteří analytici nebo Syřané žijící v exilu tvrdí, že lidé v Sýrii se bojí opakování podobné tragédie jako v Hamá, pokud vládnoucí elita bude přitlačena ke zdi.

"Myslím si, že takové riziko existuje. Režim je založen na menšinové skupině obyvatel a pro ni takový konflikt představuje i boj o samotné přežití," řekl agentuře Reuters analytik syrského původu Fajsal Itání s tím, že pokud diktatura padne, alávité se mohou ocitnout v ohrožení jako celek.

Háfiz Asad vládl v Sýrii v letech 1970 až 2000. Syn Bašár ho nahradil po jeho smrti. Na snímku demonstrant ve měste Homs ničí billboard s jeho tváří.
Háfiz Asad vládl v Sýrii v letech 1970 až 2000. Syn Bašár ho nahradil po jeho smrti. Na snímku demonstrant ve měste Homs ničí billboard s jeho tváří. | Foto: Reuters

Domnívá se také, že část armády může velení vypovědět poslušnost, pokud bude nucena střílet do neozbrojených civilistů.

Bývalý politický vězeň Mamún Humsí zpochybňuje zprávy, že Bašár Asad se chystá k ústupkům a liberálním reformám.

"Je to trik. Řekne, že ruší výjimečný stav a hned poté oznámí nový zákon o boji proti terorismu, který jim znovu umožní represe proti všem, kteří chtějí změnu. Každého z nich prostě nazvou teroristou," říká právník, který seděl v syrském vězení pět let a nyní žije v Kanadě.

S napětím očekávaný projev má Asad přednést v úterý nebo ve středu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy